Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2018

6. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 7. února 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 2. do 11. 2. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Jupiteru a Marsu. Večer je nad jihozápadem Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se zaměříme na dva velmi slabé objekty, mlhovinu Medúza v Blížencích a kometu C/2016 R2 (PanSTARRS) u Plejád. Fanoušci kosmonautiky jistě vyhlašují nejvyšší pohotovost, protože na Floridě už je vše připraveno ke startu rakety Falcon Heavy. První pokus o start má nastat v úterý 6. 2. kolem 19:30. Před 190 lety se narodil Jules Verne.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 7. února v 16:54 SEČ. V ranních hodinách ve čtvrtek 8. a v pátek 9. února projde poblíž Jupiteru a Marsu. V neděli za svítání už bude poblíž Saturnu. 8. února nad ránem Měsíc zakryje hvězdu gamma Librae o jasnosti asi 3,9 mag. Vstup se odehraje kolem 4:15 a výstup zpoza neosvětlené strany asi v půl šesté ráno.

Planety:
Uran
(5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Ráno jsou poblíž jihu planety Jupiter (−2 mag) a Mars (1,1 mag). 5. února nad ránem přechází kotouček Jupiteru stín Ió (3:19 – 5:29 SEČ) a měsíc Ió samotný (4:34 – 6:43). 6. února totéž zopakuje Európa. Přechod stínu probíhá 2:59 – 5:15, přechod měsíce 5:28 – 7:39. 10. února proběhne přechod měsíce Ganymédu od 3:47 do 5:10. Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 6. února v 6:35, 9. února v 4:05 a 11. února v 5:45.

Aktivita Slunce je velmi nízká, stále je zcela beze skvrn. Pro kontrolu situace, zda se nějaká skvrna neobjevila, lze využít aktuální snímek družicové observatoře SDO.

Mlhovina Abell 21, planetární mlhovina Medúza

Pořad Noční obloha se dotkl i této velmi slabé mlhoviny v souhvězdí Blíženců. Mlhovina objevená v roce 1955 byla zpočátku považována za zbytek po výbuchu supernovy, ale od sedmdesátých let je klasifikována definitivně jako mlhovina vzniklá odhozením obálky staré hvězdy podobné Slunci. Medúza má velmi malý plošný jas, což znesnadňuje její pozorování, ale dá se docela pěkně vyfotografovat.

Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami

Právě v tomto týdnu se kometa nachází nejblíže hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka. Vizuálně bude velmi těžké ji nalézt, ale nejlepší astrofotografové jistě zkusí zachytit její pěkný modrý ohon a zároveň modré mlhoviny v okolí hvězdokupy. Na kometu se podívejte v pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • SpaceX oznámila, že start rakety Falcon Heavy by měl nastat v úterý 6. února v 19:30 našeho času. Ačkoli jde na první pohled jen o tři spojené Falcony 9, reálně je situace složitější a nikdo neví, zda bude start úspěšný. Pokud ano, pak by se boční stupně měly vrátit na Floridu a přistát zde v odstupu několika sekund. Centrální stupeň pak má přistát na mořské plošině. Připomeňme, že na palubě je pouze testovací náklad, mírně upravený Tesla Roadster a cílovou dráhou je eliptická orbita mezi dráhami Země a Marsu.
  • Úspěšných a zajímavých startů raket jsme v minulém týdnu zažili hned několik. Nejprve letěl Falcon 9 s družicí SES-16 (první stupeň kupodivu přistál na moři tak, že se nepotopil). Poté z Vostočného startoval úspěšně Sojuz 2.1a s družicemi Kanopus-V 3 a 4. Následoval další čínský start. Raketa CZ-2D vynesla družici Zhangheng-1. Vše pak zakončila japonská miniraketa SS-520 s družicí TRICOM-1R (tato orbitální raketa je velká asi jako přistávací noha Falconu 9).
  • Na vesmírné stanici proběhl výstup dvou ruských kosmonautů, kteří se hlavně snažili domluvit anténě, aby fungovala, jak má a výsledkem byl nejdelší výstup (i zásluhou vyčkání pár minut v přechodové komoře).
  • V neděli 11. února se má k ISS vydat nákladní loď Progress MS-08 s pomocí rakety Sojuz 2.1a. Loď má letět po krátkém letovém profilu v trvání pouhých tří hodin.

Výročí

  • 5. února 1843 (175 let) byla objevena tzv. Velká (březnová) kometa 1843. Šlo o typického „sungrazera“, tedy kometu, která se dostala velmi blízko slunečnímu povrchu a doslova jej „olízla“. Takové komety obvykle u Slunce zaniknou, ale předtím mohou hodně rychle zjasnit. Velké kusy původně zřejmě obří komety pak u Slunce zjasní natolik, že jsou vidět i ve dne. Velká březnová kometa 1843 byla na konci února vidět ve dne u Slunce a na začátku března vyvinula dlouhý, na konci jakoby rozdvojený ohon délky nejméně 40° a byla nádherně viditelná z jižní polokoule.
  • 6. února 1853 (165 let) se narodil skotský amatérský astronom Thomas David Anderson. Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae 1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15. velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než sto lety.
  • 8. února 1828 (190 let) se narodil francouzký spisovatel Jules Verne. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za meteorem (1908).

Výhled na příští týden    

  • Ranní Jupiter
  • Výročí: Chuck Yeager
  • Výročí: Fritz Zwicky
  • Výročí: Syncom 1
  • Výročí: William Henry Pickering
  • Výročí: Čeljabinský bolid
  • Výročí: Miranda, měsíc Uranu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa 1843, Jules verne, Thomas David Anderson, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »