Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2013

7. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 13. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 13. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2.

Dorůstající Měsíc je vidět večer a v první polovině noci. Večer je vidět také planeta Merkur, v první polovině noci Jupiter a ráno je nejlépe vidět Saturn. Velmi blízko kolem Země se 15. února protáhne malý asteroid. Začaly přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. února v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je po novu. Začátkem týdne můžeme pozorovat jeho slabý srpek nad jihozápadem. V pondělí je úhlově nejblíže Merkuru. První čtvrť nastane v neděli 17. února.

 

Planety:
Merkur je stále dobře viditelný za soumraku nad jihozápadem až západem. Jeho jasnost nyní pozvolna klesá (-0,9 až -0,3 mag), stále je však hodně jasný a za dobré viditelnosti by měl být bez obtíží viditelný i pouhým okem. Pokud si ovšem dané místo předem vyhledáme s pomocí triedru, máme šanci jej spatřit o to dřív. Fáze se mění k čtvrti a bude se zvětšovat velikost planety v dalekohledu. Optimální je vyhledat jej dalekohledem ještě za dne nebo hned po západu Slunce.

Jupiter (-2,4 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka před 19. hodinou. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
11.2. 20:20   11.2. Io přechod 16:46-18:57, stín 18:03-20:15
13.2. 21:55   12.2. Io zatmění konec 17:32
14.2. 17:50   15.2. Ganymed přechod stínu 19:43-22:02
Europa přechod 22:51-(1:17)
15.2. 23:35   17.2. Europa zákryt 17:11-19:38, zatmění 19:52-22:19
Io zákryt 21:30
16.2. 19:30      
Časy jsou v SEČ.

Pozorovací podmínky planety Saturn (0,6 mag) jsou stále nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah po 5. hodině ranní. Můžeme pozorovat rozevřené prstence, měsíc Titan a při lepším obrazu také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Planetka 2012 DA14 mine Zemi už tento pátek. Přiblížení to bude těsné, vždyť asteroid o průměru necelých 50 metrů míjí Zemi jen o necelých 30 000 km. Avšak největším úspěchem současné astronomie je sám fakt, že o jeho přiblížení víme již dlouhé měsíce předem, stejně jako fakt, že díky tomu bude možné jej pozorovat i s pomocí malých dalekohledů, např. triedrů. Více informací jsme nabídli v samostatném článku.

Slunce není pokryto mnoha skvrnami, ani aktivita není příliš vysoká. Už se to pomalu stává tradicí roku 2013, kdy se očekávalo maximum aktivity. Leden však ukázal, že je třeba se mít na pozoru a situace se může rychle změnit. Situaci s výskytem slunečních skvrn můžete pravidelně kontrolovat díky aktuálním snímkům SDO.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity na Marsu otestovala další nástroj na robotickém rameni, vrták. Vědci nejprve testovali tlak vrtáku na podloží, poté vyvrtali dvě různě hluboké díry. Nejprve 1,6 cm a poté 6,4 cm hluboké. Byla také pořízen druhý autoportrét kamerou MAHLI na robotické paži a snímky roveru na povrchu z MRO.
     
  • V pondělí v 19:02 SEČ startuje na kalifornské základně Vandenberg raketa Atlas V s družicí Landsat.
     
  • Společnost Arianespace oznámila, že při úspěšném startu rakety Ariane V, prvním z řady dalších v letošním roce, byl překonán rekord v hmotnosti nákladu vyneseného na geostacionární dráhu. Arabsko-africký satelit a španělská retranslační družice i s příslušenstvím vážily dohromady 10,35 tuny.
     
  • K Mezinárodní stanici ISS odstartovala zásobovací loď Progress M-18M. Na stanici veze zásoby, osobní poštu i palivo k navýšení dráhy stanice.
     

Výročí:

  • 14. února 1868 (145 let) se narodil švýcarský astronom Fritz Zwicky. Zabýval se mnoha oblastmi astronomie. Společně s Waltrem Baade propagoval využití velké schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy. Stejně tak vysvětlovali původ kosmického záření z výbuchů supernov. Klíčové bylo, že supernovy doporučovali použít jako "standardní svíčky", tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které vybuchla. Z toho důvodu pátral po supernovách a objevil jich na 120.
    Další významnou oblastí, kde se zapsal je objev temné hmoty. Při pozorování galaxií v kupě Coma si všiml, že je zde asi 400krát méně svítivé hmoty, než by se dalo z chování galaxií očekávat. Z toho usoudil na existenci jiného typu hmoty, která zde gravitačně působí.
     
  • 14. února 1963 (50 let) odstartoval první zkušební geosynchronní satelit Syncom 1. Jednalo se o malý testovací satelit schopný propojit jednu telefonní linku. Po vynesení raketou Delta 2 z Mysu Canaveral však došlo ke ztrátě spojení krátce po zahájení manévru, který jej uvedl na správnou dráhu. Teleskopická pozorování potvrdila, že se podařilo jej umístit na gyosynchronní orbitu, kde obíhá dodnes.
     
  • 15. února 1858 (185 let) se narodil William Henry Pickering, bratr Edwarda Charlese. Oba bratři byli astronomové. William Henry objevil měsíc Saturnu Phoebe v roce 1899 na fotografických deskách pořízených o rok dříve. Byl dokonce oceněn za objev měsíce zvaného Themis v roce 1905, který, jak se později ukázalo, neexistoval. Prosazoval myšlenku vzniku Měsíce z hmoty pocházející ze Země v oblasti dnešního Tichého oceánu a kontinentální drift na příkladu Ameriky a Evropy s Afrikou, které považoval za jeden prakontinent.
     
  • 16. února 1948 (65 let) objevil Gérard Kuiper bizarní měsíc Uranu Miranda. O jeho úžasném povrchu víme více až díky průletu Voyageru 2. Miranda patří mezi pětici největších uranových měsíců. Má přibližně 240 km v průměru a povrch je rozeklán hlubokými kaňony. Vypadá to, jakoby byl měsíc slepen z několika kusů. Srázy jsou místy vysoké přes 20 kilometrů.
     

Výhled na příští týden:

  • Zákryt planetky Vesta (na jižní polokouli)
  • kometa C/2012 T5 (Bressi) v periheliu
  • Výročí: Mikoláš Koperník

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Fritz Zwicky, Vesmírný týden, William Henry Pickering, Merkur


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »