7. vesmírný týden 2013

Obloha:

Měsíc je po novu. Začátkem týdne můžeme pozorovat jeho slabý srpek nad jihozápadem. V pondělí je úhlově nejblíže Merkuru. První čtvrť nastane v neděli 17. února.

Planety:
Merkur je stále dobře viditelný za soumraku nad jihozápadem až západem. Jeho jasnost nyní pozvolna klesá (-0,9 až -0,3 mag), stále je však hodně jasný a za dobré viditelnosti by měl být bez obtíží viditelný i pouhým okem. Pokud si ovšem dané místo předem vyhledáme s pomocí triedru, máme šanci jej spatřit o to dřív. Fáze se mění k čtvrti a bude se zvětšovat velikost planety v dalekohledu. Optimální je vyhledat jej dalekohledem ještě za dne nebo hned po západu Slunce.

Jupiter (-2,4 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka před 19. hodinou. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Pozorovací podmínky planety Saturn (0,6 mag) jsou stále nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah po 5. hodině ranní. Můžeme pozorovat rozevřené prstence, měsíc Titan a při lepším obrazu také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Planetka 2012 DA14 mine Zemi už tento pátek. Přiblížení to bude těsné, vždyť asteroid o průměru necelých 50 metrů míjí Zemi jen o necelých 30 000 km. Avšak největším úspěchem současné astronomie je sám fakt, že o jeho přiblížení víme již dlouhé měsíce předem, stejně jako fakt, že díky tomu bude možné jej pozorovat i s pomocí malých dalekohledů, např. triedrů. Více informací jsme nabídli v samostatném článku.

Slunce není pokryto mnoha skvrnami, ani aktivita není příliš vysoká. Už se to pomalu stává tradicí roku 2013, kdy se očekávalo maximum aktivity. Leden však ukázal, že je třeba se mít na pozoru a situace se může rychle změnit. Situaci s výskytem slunečních skvrn můžete pravidelně kontrolovat díky aktuálním snímkům SDO.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Curiosity na Marsu otestovala další nástroj na robotickém rameni, vrták. Vědci nejprve testovali tlak vrtáku na podloží, poté vyvrtali dvě různě hluboké díry. Nejprve 1,6 cm a poté 6,4 cm hluboké. Byla také pořízen druhý autoportrét kamerou MAHLI na robotické paži a snímky roveru na povrchu z MRO.
   
• V pondělí v 19:02 SEČ startuje na kalifornské základně Vandenberg raketa Atlas V s družicí Landsat.
   
• Společnost Arianespace oznámila, že při úspěšném startu rakety Ariane V, prvním z řady dalších v letošním roce, byl překonán rekord v hmotnosti nákladu vyneseného na geostacionární dráhu. Arabsko-africký satelit a španělská retranslační družice i s příslušenstvím vážily dohromady 10,35 tuny.
   
• K Mezinárodní stanici ISS odstartovala zásobovací loď Progress M-18M. Na stanici veze zásoby, osobní poštu i palivo k navýšení dráhy stanice.
   

Výročí:

• 14. února 1868 (145 let) se narodil švýcarský astronom Fritz Zwicky. Zabýval se mnoha oblastmi astronomie. Společně s Waltrem Baade propagoval využití velké schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy. Stejně tak vysvětlovali původ kosmického záření z výbuchů supernov. Klíčové bylo, že supernovy doporučovali použít jako "standardní svíčky", tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které vybuchla. Z toho důvodu pátral po supernovách a objevil jich na 120.
  Další významnou oblastí, kde se zapsal je objev temné hmoty. Při pozorování galaxií v kupě Coma si všiml, že je zde asi 400krát méně svítivé hmoty, než by se dalo z chování galaxií očekávat. Z toho usoudil na existenci jiného typu hmoty, která zde gravitačně působí.
   
• 14. února 1963 (50 let) odstartoval první zkušební geosynchronní satelit Syncom 1. Jednalo se o malý testovací satelit schopný propojit jednu telefonní linku. Po vynesení raketou Delta 2 z Mysu Canaveral však došlo ke ztrátě spojení krátce po zahájení manévru, který jej uvedl na správnou dráhu. Teleskopická pozorování potvrdila, že se podařilo jej umístit na gyosynchronní orbitu, kde obíhá dodnes.
   
• 15. února 1858 (185 let) se narodil William Henry Pickering, bratr Edwarda Charlese. Oba bratři byli astronomové. William Henry objevil měsíc Saturnu Phoebe v roce 1899 na fotografických deskách pořízených o rok dříve. Byl dokonce oceněn za objev měsíce zvaného Themis v roce 1905, který, jak se později ukázalo, neexistoval. Prosazoval myšlenku vzniku Měsíce z hmoty pocházející ze Země v oblasti dnešního Tichého oceánu a kontinentální drift na příkladu Ameriky a Evropy s Afrikou, které považoval za jeden prakontinent.
   
• 16. února 1948 (65 let) objevil Gérard Kuiper bizarní měsíc Uranu Miranda. O jeho úžasném povrchu víme více až díky průletu Voyageru 2. Miranda patří mezi pětici největších uranových měsíců. Má přibližně 240 km v průměru a povrch je rozeklán hlubokými kaňony. Vypadá to, jakoby byl měsíc slepen z několika kusů. Srázy jsou místy vysoké přes 20 kilometrů.
   

Výhled na příští týden:

• Zákryt planetky Vesta (na jižní polokouli)
• kometa C/2012 T5 (Bressi) v periheliu
• Výročí: Mikoláš Koperník

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.