Související stránky k článku 34. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Přehled událostí na obloze od 17. 8. do 23. 8. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce je opět nízká.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2026. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a setká se s Merkurem a Venuší. Pomalu klesá k obzoru Jupiter. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Možná se objeví noční svítící oblaka. Český astronaut Aleš Svoboda obsadí roli pilota lodi Crew Dragon, která by měla letět k ISS v roce 2027. NASA oznámila složení posádky mise Artemis III, je tam i Evropan Luca Parmitano. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena sonda Viking 1.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.
Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011.
Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Pokračuje solidní večerní viditelnost Marsu a Saturnu. Na denní obloze se střetly Venuše a Merkur (ten bude navíc ve východní elongaci). Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na Slunci jsou opět velké skvrny. ISS by se měla dočkat dvou zásobovacích lodí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 12. do 20. 12. 2020. Měsíc bude v novu a vrcholí meteorický roj Geminid. Večer nízko nad jihozápadem můžeme pozorovat Jupiter a Saturn před jejich velmi blízkou konjunkcí. Vysoko nad jihem je Mars. Ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Čínská sonda Chang’e 5 se v noci na neděli vydala z oběžné dráhy Měsíce a míří se vzorky k Zemi. SpaceX předvedla úspěšný test prototypu Starship SN8, chybělo jen měkké přistání. Před 50 lety poprvé přistála sonda na jiné planetě – sonda Veněra 7 na povrchu Venuše.
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Přehled událostí na obloze od 14. 12. do 20. 12. 2015. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Ráno je vysoko na jihu Jupiter a na jihovýchodě je Mars a Venuše. V Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Aktivita Slunce je nízká. K ISS dorazil Cygnus, na Zemi přistála posádka s lodí Sojuz a další se chystá ke startu. SpaceX chystá start vylepšené rakety Falcon 9.
mapa oblohy pro 50. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 13. 12. do 19. 12. 2010.
Nastává maximum meteorického roje Geminid. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Měsíc je v první čtvrti. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Na Slunci jsou dvě větší skvrny.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
V březnu si ve výročích kosmonautiky připomeneme tzv. Halleyovu armádu. Poté se spolu s Veněrou 3 vypravíme k Venuši, nalezneme na dně Atlantiku havarovanou kabinu Challengeru a tahé se vypravíme na orbitu Marsu. Spolu se Sojuzem a Gemini se pokusíme zadokovat u orbitálních stanis a na závěr se podíváme na první lety dvou různých kosmických objektů.
Otto Seydl (5. května 1884, Merklín – 15. února 1959, Praha) byl český astronom a meteorolog. V letech 1939–1948 působil jako ředitel Státní hvězdárny. Věnoval se výzkumu hvězd a historii astronomie. Po roce 1948 musel nuceně odejít do penze a měl zapovězený přístup na hvězdárny v Klementinu a v Ondřejově. Je po něm pojmenována planetka (35239) Ottoseydl, kterou v roce 1995 objevili astronomové Z. Moravec a M. Tichý.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.
V červencovém výročí kosmonautiky se vypravíme se sondou Juno k Jupiteru. Dále se pokusíme dostat s Explorerem 33 k Měsíci a navštívíme i orbitální stanici Saljut 5 a na závěr přistaneme se sondou Viking 1 na Marsu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
V červnu se podrobněji podíváme na misi Gemini 9A a její manévry na oběžné dráze. Spolu s Vikingem 1 se proletíme nad povrchem Marsu a s misí STS-78 raketoplánu Columbia budeme zkoumat mikrogravitaci. Na závěr navštívíme kosmickou stanici Saljut 5.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.
V mém minulém článku jsme si připomněli výročí padesáti let od spojení kosmických lodí Apollo a Sojuz. Pár týdnů uplynulo a už tu máme další výročí! Dnes je to přesně půlstoletí od startu americké sondy Viking 1, jednoho z dvojčat, která změnila náš pohled na planetu Mars. Viking 1 a 2 nebyly pouze slavné přistávací moduly, které jako první úspěšně pracovaly na povrchu této planety, ale součástí byly i družice Marsu, které ho detailně mapovaly z oběžné dráhy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 7. do 2. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zvýšená a objevila se nečekaně zajímavá aktivní oblast. Super Heavy Starship po předchozím přerušení startu IFT-13 a výměně motorů dostala novou šanci, kterou však zprvu překazilo počasí.
