Související stránky k článku 9. vesmírný týden 2024
Přehled událostí na obloze od 4. 3. do 10. 3. 2019. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost Merkuru, ale zůstávají výše položené planety Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter, potom Saturn a Venuše je sice nejjasnější, ale už jen velice nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto prochází souhvězdím Vozky. SpaceX úspěšně vypustila pomocí rakety Falcon 9 svoji kosmickou loď Crew Dragon, zatím bez posádky a ta se v neděli kolem poledne úspěšně připojila k ISS. Před 15 lety odstartovala úspěšná mise Rosetta ke kometě, před 40 lety minul Voyager 1 Jupiter. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární přistávací modul a před 60 lety proletěl Pioneer 4 kolem Měsíce jako druhý po sondě Luna 1.
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět nejníže Merkur a poměrně vysoko jsou Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a potom Saturn a Venuše, která je nejjasnější. Kometa Iwamoto je vidět ve Vozkovi ve společnosti otevřených hvězdokup. Hayabusa 2 provedla první odběr vzorků z planetky Ryugu. Izraelská sonda Beresheet se vydala k Měsíci. Tým New Horizons ukázal nejostřejší snímky tělesa Ultima Thule. Očekáváme přípravy a start Falconu 9 s lodí Crew Dragon k prvnímu letu. Před 15 lety odstartovala ke kometě sonda Rosetta s přistávacím modulem Philae. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární modul.
Mapa oblohy 5. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 3. do 9. 3.
Měsíc dorůstá k první čtvrti. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená, dokonce jsme se dočkali větší polární záře.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. března ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2020. Měsíc ubývá od úplňku k poslední čtvrti. Velké planety Jupiter a Saturn jsou vidět skoro celou noc, Mars a Venuše nejlépe až ráno. Ranní oblohu doplňuje jasná kometa NEOWISE. Pokračuje sezóna NLC. V minulém týdnu jsme se dočkali čínských startů a letu Falconu 9. Electron byl neúspěšný a Vega ani neodstartovala. Před 70 roky se narodil objevitel slavné komety Hyakutake z roku 1996.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 10. do 30. 10. 2022. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Večer můžeme dobře vidět Saturn, Neptun, Jupiter a Uran. Mars je vidět nejvýše nad ránem. Aktivita Slunce je nízká. Slabší kometa C/2022 E3 (ZTF) je večer nízko nad západem. Očekáváme start zásobovací lodi Progress k ISS. Před 15 lety startovala první čínská sonda Chang’e 1.
Přehled událostí na obloze od 5. 8. do 11. 8. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a proběhnou konjunkce s Jupiterem a Saturnem. Od setmění můžeme pozorovat jasný Jupiter poblíž jihu a nedaleko slabší Saturn. Později po půlnoci je vidět také Neptun a Uran. Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Blíží se maximum meteorického roje Perseid a jejich viditelnost bude nyní nejlepší. K ISS se připojil nákladní Progress MS-12. SpaceX musela odložit start Falconu 9 s družicí Amos-17. Před 50 lety proletěl Mariner 7 kolem Marsu a k Měsíci se vydal bezpilotní Sojuz.
Přehled událostí na obloze od 23. 10. do 29. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Téměř celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, ráno navíc jasná Venuše a slabší Mars. Jupiter je za Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Dozvěděli jsme se, že poslední zdroj gravitačních vln, zachycený společně s Virgo, byl splynutím dvou neutronových hvězd. Rampa SLC-40 na Floridě, kde došlo loni k explozi rakety Falcon 9, už brzy bude hostit další starty. Na ISS skončila série tří údržbářských výstupů do volného prostoru.
Kometa s krátkoperiodickým označením 67P/Churyumov-Gerasimenko je již od loňského července, kdy kolem ní začala obíhat sonda Rosetta, mediálně jednou z nejsledovanějších komet. 13. srpna 2015 se nacházela přibližně 1,24 AU daleko od Slunce, což na její oběžné dráze znamená, že proletěla přísluním. Jaké jsou její pozorovací podmínky a vývoj jasnosti? Co prozkoumala sonda Rosetta a jak se daří modulu Philae?
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal Christian Stangl aby z nich vytvořil nádherný vzpomínkový film. Spolu s hudebním podkresem Wolfganga Stangla vám jej rádi odkazujeme.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Podobné otázky jsme si kladli už po přistání Philae na kometě 12. listopadu 2014. Situace se od té doby mírně změnila, protože nyní mají vědci některé nové informace.
Prachové částice, které kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko uvolnila do kosmického prostoru, se zhruba z poloviny skládají z organických molekul. Prach náleží k nejméně ovlivněnému a na uhlík bohatému materiálu ve Sluneční soustavě, který se od svého vzniku skoro vůbec nezměnil. Tyto závěry publikoval vědecký tým kolem přístroje COSIMA v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. COSIMA je instrument na palubě evropské sondy Rosetta, který byl použit při výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko od srpna 2014 do září 2016. Ve své aktuální studii, do které se zapojili rovněž výzkumníci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), komplexně analyzovali, jaké chemické prvky utvářejí kometární prach.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů běžně vznikají při organických procesech na Zemi. Poprvé se však zástupce této skupiny podařilo detekovat i v mezihvězdném prostoru. Objev naznačuje, že tyto molekuly by nemusely být tak dobrými indikátory života, jak se dříve myslelo, ale naopak by mohly být důležitou součástí hmoty, ze které se rodí planety. Výsledek, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Astronomy, poukazuje na náročnost pátrání po chemických indikátorech přítomnosti života mimo planetu Zemi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2016 obdržel snímek „Rosetta“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska.
Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než desetinu této doby, která začala ještě za vlády rakouského císaře Karla I., jinak českého, byť nekorunovaného krále Karla III., … tak již více než desetinu této doby funguje tato astrofografická soutěž. Rok co rok každý měsíc vychází z fotografického klání „astrofotografie měsíce“, aby pak v lednu porota vyhlásila astrofotografa roku, který se již několik let může pyšnit „Cenou Jindřicha Zemana“, kterou uděluje právě Česká astronomická společnost, na základě návrhu poroty soutěže.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
