Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Novinky z výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko

Novinky z výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko

Jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s pozorovanými výtrysky
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM – CC BY-SA IGO 3.0

Prachové částice, které kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko uvolnila do kosmického prostoru, se zhruba z poloviny skládají z organických molekul. Prach náleží k nejméně ovlivněnému a na uhlík bohatému materiálu ve Sluneční soustavě, který se od svého vzniku skoro vůbec nezměnil. Tyto závěry publikoval vědecký tým kolem přístroje COSIMA v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. COSIMA je instrument na palubě evropské sondy Rosetta, který byl použit při výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko od srpna 2014 do září 2016. Ve své aktuální studii, do které se zapojili rovněž výzkumníci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), komplexně analyzovali, jaké chemické prvky utvářejí kometární prach.

Když se kometa po velmi protáhlé eliptické dráze přibližovala ke Slunci, probouzela se postupně její aktivita: zmrzlé plyny se odpařovaly a odnášely drobná zrníčka prachu do okolního prostoru. Přístroje na sondě tento prach zachytily a prozkoumaly, čímž poskytly vědcům příležitost vystopovat „stavební materiál“ samotných komet. Doposud pouze několik kosmických misí v tomto úsilí uspělo. Mezi úspěšné patří i sonda Rosetta. Na rozdíl od svých předchůdců byla Rosetta schopna shromažďovat a analyzovat prachové částice nejrůznějších velikostí v průběhu více než dvou let. Pro porovnání: mise, jako například Giotto prolétající kolem komety 1P/Halley nebo sonda Stardust, která dopravila na Zemi vzorky odebrané z okolí komety 81P/Wild 2, poskytly pouze jakousi „momentku“ o složení prachu.

V průběhu mise sondy Rosetta shromáždil přístroj COSIMA více než 35 000 trníček prachu. Nejmenší z nich měřila pouze 0,01 milimetru, ta největší dosahovala velikosti kolem jednoho mm. Přístroj zřejmě uskutečnil první pozorování jednotlivých zrníček prachu prostřednictvím mikroskopu. V další fázi byla tato zrníčka bombardována svazkem iontů india o vysokých energiích. Sekundární ionty uvolňované tímto způsobem pak mohly být „zváženy“ a analyzovány hmotovým spektrometrem COSIMA. V současné studii vycházeli vědci z výzkumu 30 prachových zrnek s vlastnostmi, které zaručily smysluplnou analýzu. Jejich výběr zahrnoval zrníčka prachu ze všech fází jejich sběru sondou Rosetta, a také částice všech velikostí.

Naše analýzy ukázaly, že složení všech zkoumaných zrníček je velmi podobné,“ říká Martin Hilchenbach, hlavní vědecký pracovník týmu COSIMA. Vědci dospěli k závěru, že kometární prach je složen ze stejných ingrediencí jako jádro komety, a tudíž může být prozkoumán místo něj.

Studie dále ukázala, že organické molekuly patří mezi těmito ingrediencemi k nejběžnějším. Na jejich konto připadá zhruba 45 % (podle hmotnosti) pevného kometárního materiálu. „Kometa, kterou zkoumala sonda Rosetta, tudíž náleží k většině těles bohatých na uhlík, které známe ve Sluneční soustavě,“ říká Oliver Stenzel, vědecký pracovník MPS a člen týmu COSIMA. Druhá část podle hmotnosti – přibližně 55 % – připadá na minerály, zejména na silikáty. Je pozoruhodné, že se téměř výhradně jedná o nehydratované minerály, tj. bez přítomnosti vody.

Chemické složení prachových zrníček z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko Autor: ESA/Rosetta/MPS for COSIMA Team
Chemické složení prachových zrníček z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko
Autor: ESA/Rosetta/MPS for COSIMA Team

Samozřejmě že kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko také obsahuje vodu, podobně jako jiné komety,“ dodává Martin Hilchenbach. „Ale protože komety tráví většinu svého času v mrazivých podmínkách na okraji Sluneční soustavy, přítomná voda je téměř stále ve zmrzlém stavu a nereaguje s minerály.“ Proto astronomové pokládají nedostatek hydratovaných minerálů v kometárním prachu za známku toho, že kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko obsahuje zcela nedotčený materiál.

Tento závěr podpořil poměr některých chemických prvků, jako například poměr uhlíku vůči křemíku. S poměrem větším než 5 je tato hodnota velmi blízká hodnotám známým u Slunce, které podle předpokladu odrážejí poměr určený pro mladou Sluneční soustavu.

Současná zjištění kromě toho zpřesňují naše představy o vzniku života na Zemi. V dříve publikovaných závěrech vědecký tým zpracovávající data z přístroje COSIMA byl schopen ukázat, že uhlík nalezený v kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko existuje především v podobě velkých organických makromolekul. Společně se současnými výzkumy je zcela jasné, že tyto složky představují velkou část kometárního materiálu. A tak pokud komety opravdu dodávaly mladé Zemi organický materiál, jak mnoho vědců předpokládá, pravděpodobně byly hlavními tělesy, která dopravovala na naši planetu takovéto makromolekuly.

Ve vědeckém týmu pro přístroj COSIMA pracovali především pracovníci Max Planck Institute for Solar System Research. Přístroj vyvinulo a postavilo konsorcium firem pod vedením Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics. Dalšími členy tohoto konsorcia byly Laboratoire de Physique et Chimie de l'Environnement, Institut d'Astrophysique, the Finnish Meteorological Institute, University of Wuppertal, Universität der Bundeswehr, Research Center Seibersdorf a Institute for Space Research at the Austrian Academy of Sciences.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mps.mpg.de

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kometární prach, 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Rosetta


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »