Související stránky k článku Betelgeuse a její kolize s okolním materiálem
Modelování pozdních fází vývoje velmi hmotných hvězd je jednou z největších astrofyzikálních výzev současnosti. Navíc jen omezená dostupnost reálných pozorovacích dat činí pokusy o modelování ještě složitějšími, protože je velmi obtížné teoretické výsledky ověřit na skutečných datech. I proto je velmi zajímavou studie Michalise Kourniotise přijatá k publikaci v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Práce se zabývala opravdu zvláštní hvězdou s označením HD 144812.
Astronomové konečně získali jednoznačný důkaz, že Betelgeuse, jedna z nejznámějších hvězd na noční obloze, není sama. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO pořídila skupina pod vedením francouzského vědce Miguela Montargèse dosud nejostřejší snímek objektu, který je s největší pravděpodobností Betelgeuse B – hvězda obíhající kolem Betelgeuse. „Toto je vyvrcholení stoletého pátrání,“ říká Montargès.
Zhruba 196 světelných let od Země v souhvězdí Hydry bychom nalezli pouhých 10 milionů let starou hvězdu TW Hydrae. Ta je terčem mnoha výzkumů, mohla by se totiž podobat Sluneční soustavě tak, jak vypadala před 4,6 miliardami lety. Obklopuje ji protoplanetární disk o průměru 440 AU, na kterém astronomové pozorují záhadné stíny.
Modří veleobři patří mezi největší, nejjasnější a nejteplejší hvězdy, které lze vůbec ve vesmíru najít. Přestože jsou pozorovány velmi běžně, astronomové již několik desetiletí debatují o tom, jak tato ohromná tělesa mohou vznikat. Nový výzkum vedený Kanárským astrofyzikálním institutem předkládá další možnou hypotézu jejich původu.
Hvězda Betelgeuze je jednou z nejjasnějších hvězd na noční obloze a současně nejbližším červeným veleobrem od Země. Má obrovský objem, její poloměr je přibližně 700krát větší než poloměr Slunce. Přestože je stará pouhých deset milionů let, což je z pohledu astronomických měřítek považováno za mladou hvězdu, její život je v závěrečné fázi. Nedávno dalekohled Gemini North na Havaji objevil jejího drobného stelárního průvodce.
Často se nás ptáte, jak můžete najít hvězdu, kterou jste buď od někoho dostali, nebo naopak někomu darovali. A je vůbec možné po někom opravdu nechat pojmenovat hvězdu? Zde naleznete návod, ale i informace o tom, jak to s kupováním hvězd vlastně je.
V práci postavené na podrobných spektroskopických měření z dalekohledu Gemini studovali stelární odborníci pětici velmi hmotných hvězd v galaxii M33 a jejich vývojový stav. Pokročilé vývojové fáze velmi hmotných hvězd jsou spojeny s epizodami ztráty hmoty prostřednictvím nestabilit. Klíčem ke správnému určení vývojového stádia je správný popis složení a geometrie vyvržené okolohvězdné hmoty společně se spolehlivým určením hvězdných parametrů.
Betelgeuse, superobří červená hvězda nacházející se ve vzdálenosti 650 světelných roků, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Orion, prodělala historické zeslabení jasnosti mezi prosincem 2019 a březnem 2020. Četná pozorování napříč elektromagnetickým spektrem byla získána buď před, v průběhu a nebo následně po této události. Tato pozorování odhalila, že podstatná část povrchového výronu hmoty vyskytující se na Betelgeuse, se pohybovala pryč skrz rozsáhlou atmosféru hvězdy.
HD 140283 - nejstarší známá hvězda ve vesmíruAutor: NASA, ESA, and A. Feild and F. Summers (STScI) Na kovy velmi chudá hvězda, která je od Země vzdálena pouhých 190,1 světelných roků, může být nejstarší známou hvězdou ve vesmíru. Její věk byl určen na 14,46±0,80 miliardy roků. Z toho vyplývá, že je téměř tak stará jako samotný vesmír. Tento závěr vyplynul z nové studie, kterou realizoval Howard Bond se svými spolupracovníky. Takovéto hvězdy chudé na kovy jsou pro astronomy mimořádně důležité, neboť nezávisle nastavují spodní limit pro stáří vesmíru, který může být použit k potvrzení stáří určeného jinými metodami.
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
Galaxie NGC 6240 v rentgenovém a viditelném světleVědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí, jakým způsobem se zkoumají galaxie, jaké jsou úspěchy ústavu při modelování vzniku hvězd, jak se dají pozorovat neviditelné černé díry nebo jak složitý tvar má naše Země.
Při použití nových pozorovacích dat založených na kosmickém přístroji Solar Mass Ejection Imager (SMEI) a tří odlišných modelovacích technik astronomové zjistili, že hvězda Betelgeuse – červený superobr v souhvězdí Orion – má průměr zhruba 764 průměrů Slunce, hmotnost mezi 16,5 a 19 hmotnostmi Slunce a od Země je vzdálena 548 světelných roků.
obálka kolem R Sculptoris - ALMA - eso1239Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)Nová pozorování odhalují tajemství umírající hvězdy
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (039/2012): Astronomové pracující s dalekohledem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili neočekávanou spirální strukturu obklopující starou hvězdu R Sculptoris. Je to vůbec poprvé, co se podařilo najít podobný útvar spojený s vnější sférickou obálkou u hvězdy ve fázi rudého obra. Poprvé mají astronomové také možnost získat informace o takovéto spirále ve třech rozměrech. Neobvyklý útvar pravděpodobně vznikl působením neviditelného průvodce, který kolem rudého obra obíhá. Tato práce je jedna z prvních, která byla zveřejněna na základě dat získaných přístrojem ALMA ve fázi počátečního vědeckého využití (Early Science phase). Článek byl zveřejněn v odborném časopise Nature.
Jihokorejský astronom Bum-Suk Yeom zjistil, že Betelgeuse začíná pozvolna zjasňovat. V dohledné době tak v souhvězdí Orion k výbuchu supernovy z největší pravděpodobností nedojde. Více se můžete dočíst v dnešním článku BETELGEUSE IS BRIGHTENING AGAIN na webu spaceweather.com.
Hvězda Betelgeuse se chová v posledních měsících podivně. Leckterý astronom se zasnil, že by mohlo jít o předzvěst supernovy a chytla se toho i média. Téma je samozřejmě zajímavé i pro pořad Dobré vědět, který se na téma podívá s trochou nadsázky.
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zkoumali nezvykle výrazné slábnutí jinak jasné hvězdy Betelgeuse, rudého veleobra ležícího na obloze v souhvězdí Orion. Unikátní snímky povrchu této obří hvězdy zachycují nejen její slábnutí, ale také zdánlivé změny tvaru.
Příběh obří hvězdy Betelgeuse, červeného veleobra na rameni Oriona, zaujal se začátkem roku laickou i odbornou veřejnost. Tato hvězda, stará jen miliony let, je tak velká, že se její život chýlí k závěru a řada lidí by si přála spatřit její explozi v podobě supernovy. Změny jasu této hvězdy jsou však pravidelně k vidění a jediné, čím nás nyní zaujala je, že zeslábla opravu hodně a nyní se dotkla možná svého minima na hranici 1,7 mag.
Pohádkově zasněžená krajina Oravské Lesné na Slovensku nabádá k lecčemu. Nejhlubší moderní tradice láká Slováky, ale i Čechy k vysněným bílým Vánocům, oslavám příchodu nového roku a neposledně pochopitelně ke všem zimním sportům a radovánkám. Orava je ale také oblast s výhledy k noční obloze, neboť zde není zas až taková přemíra škodlivého světelného znečištění. A tak není divu, že i přes ne úplně skvělé počasí se stala centrem k zachycení jednoho poměrně vzácného nebeského divadla. Každoroční meteorický roj Kvadrantidy vyvrcholil právě v období nezvyklého zeslábnutí Betelgeuze, jedné z nejjasnějších hvězd oblohy, ležící „v rameni“ pověstného souhvězdí Orionu. Fotografii dnes publikovala NASA jako prestižní Astronomický snímek dne.
