Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Blízká hvězda stará skoro jako vesmír

Blízká hvězda stará skoro jako vesmír

HD 140283 - nejstarší známá hvězda ve vesmíru Autor: NASA, ESA, and A. Feild and F. Summers (STScI)
HD 140283 - nejstarší známá hvězda ve vesmíru
Autor: NASA, ESA, and A. Feild and F. Summers (STScI)
Na kovy velmi chudá hvězda, která je od Země vzdálena pouhých 190,1 světelných roků, může být nejstarší známou hvězdou ve vesmíru. Její věk byl určen na 14,46±0,80 miliardy roků. Z toho vyplývá, že je téměř tak stará jako samotný vesmír. Tento závěr vyplynul z nové studie, kterou realizoval Howard Bond se svými spolupracovníky. Takovéto hvězdy chudé na kovy jsou pro astronomy mimořádně důležité, neboť nezávisle nastavují spodní limit pro stáří vesmíru, který může být použit k potvrzení stáří určeného jinými metodami.

Analýzy kulových hvězdokup a Hubblovy konstanty (rychlosti rozpínání vesmíru) poskytly v minulosti velmi rozdílné hodnoty stáří vesmíru, přičemž rozpor byl někdy až v miliardách roků. Z tohoto důvodu je výzkum hvězdy s označením HD 140283 studované Howardem Bondem (Pennsylvania State University) a jeho spolupracovníky velmi důležitý.

„Se započtením možných chyb není stáří hvězdy HD 140283 v rozporu se známým věkem vesmíru 13,77±0,06 miliardy roků, který byl určen na základě měření mikrovlnného pozadí a Hubblovy konstanty. Musela však vzniknout velmi brzy po velkém třesku,“ uvádějí astronomové.

Hvězdy chudé na kovy mohou být využity ke stanovení spodní hranice věku vesmíru, protože obsah kovů zastoupených ve hvězdách je úměrný jejich věku. Těžší prvky zpravidla vznikají při explozích supernov, které tak „znečišťují“ okolní mezihvězdné prostředí. Hvězdy, které následně vzniknou z tohoto obohaceného materiálu, obsahují mnohem více těžších prvků než jejich předchůdkyně. Každá následující generace hvězd má tedy přiměřeně vyšší obsah těžších prvků. Hvězda HD 140283 je v tomto směru opravdu velmi „chudokrevná“ – obsahuje zhruba 1/250 množství kovů v porovnání se Sluncem a hvězdami v blízkém okolí, což poskytuje důležité informace k určení hodnoty jejího stáří.

Hvězda HD 140283 byla použita již dříve k vymezení věku vesmíru, avšak nejistota v určení jejích charakteristik tehdy znevažovala odhad vzdálenosti, rovněž stanovení jejího věku bylo poněkud nepřesné. Astronomové se proto rozhodli přesnější určit hodnotu vzdálenosti hvězdy HD 140283 pomocí Hubblova kosmického dalekohledu, a to na základě změření trigonometrické paralaxy. Neurčitost vzdálenosti hvězdy HD 140283 byla významně snížena v porovnání s dřívějšími odhady, z čehož následně vyplynulo mnohem přesněji určené stáří pozorované hvězdy.

Astronomové aplikovali nejnovější vývojové modely (počítačové modely, které mapují změny svítivosti a teploty hvězd jako funkci času) na hvězdu HD 140283, z čehož odvodili její stáří 14,46±0,80 miliardy roků. Pokud se podaří najít větší počet hvězd s minimálním obsahem těžších prvků, potom stáří vesmíru určené na základě studia tohoto vzorku hvězd bude mnohem přesnější.

Tuto hvězdu, která je stará jako „Metuzalém“ a zvětšuje svůj objem do stadia červeného obra, můžete spatřit pomocí triedru v souhvězdí Vah.

Určování paralaxy blízkých hvězd Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Určování paralaxy blízkých hvězd
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Paralaxa blízkých hvězd se určuje na základě pozorování jejich polohy na obloze, kam se promítají při pohledu ze dvou protilehlých bodů na oběžné dráze Země kolem Slunce (viz obrázek). Přesná vzdálenost hvězdy může být vypočítána na základě použití přímé triangulace.

Poměrně přesná paralaxa hvězdy HD 140283 byla určena již dříve na základě pozorování evropskou družicí Hipparcos. Avšak nová pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST poskytla 5krát přesnější měření. To rovněž přispělo k přesnějšímu určení stáří hvězdy.

Tato nejstarší známá hvězda ve vesmíru již viděla za svého života mnoho změn. Pravděpodobně se zrodila v prapůvodní trpasličí galaxii. Ta byla nakonec roztrhána a pohlcena v důsledku gravitačního působení naší vznikající Galaxií někdy před 12 miliardami roků.

Hvězda HD 140283 se od této události označované jako galaktický kanibalismus udržela na protáhlé eliptické dráze. Proto se dostala do blízkosti Sluneční soustavy, kolem níž prolétává rychlostí 1 300 000 km/h. Zhruba za 1 500 let se po obloze posune o úhlovou velikost Měsíce v úplňku.

Zdroj: hubblesite.org a phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Stáří vesmíru, Hvězda, HD 140283


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »