Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Blízká hvězda stará skoro jako vesmír

Blízká hvězda stará skoro jako vesmír

HD 140283 - nejstarší známá hvězda ve vesmíru Autor: NASA, ESA, and A. Feild and F. Summers (STScI)
HD 140283 - nejstarší známá hvězda ve vesmíru
Autor: NASA, ESA, and A. Feild and F. Summers (STScI)
Na kovy velmi chudá hvězda, která je od Země vzdálena pouhých 190,1 světelných roků, může být nejstarší známou hvězdou ve vesmíru. Její věk byl určen na 14,46±0,80 miliardy roků. Z toho vyplývá, že je téměř tak stará jako samotný vesmír. Tento závěr vyplynul z nové studie, kterou realizoval Howard Bond se svými spolupracovníky. Takovéto hvězdy chudé na kovy jsou pro astronomy mimořádně důležité, neboť nezávisle nastavují spodní limit pro stáří vesmíru, který může být použit k potvrzení stáří určeného jinými metodami.

Analýzy kulových hvězdokup a Hubblovy konstanty (rychlosti rozpínání vesmíru) poskytly v minulosti velmi rozdílné hodnoty stáří vesmíru, přičemž rozpor byl někdy až v miliardách roků. Z tohoto důvodu je výzkum hvězdy s označením HD 140283 studované Howardem Bondem (Pennsylvania State University) a jeho spolupracovníky velmi důležitý.

„Se započtením možných chyb není stáří hvězdy HD 140283 v rozporu se známým věkem vesmíru 13,77±0,06 miliardy roků, který byl určen na základě měření mikrovlnného pozadí a Hubblovy konstanty. Musela však vzniknout velmi brzy po velkém třesku,“ uvádějí astronomové.

Hvězdy chudé na kovy mohou být využity ke stanovení spodní hranice věku vesmíru, protože obsah kovů zastoupených ve hvězdách je úměrný jejich věku. Těžší prvky zpravidla vznikají při explozích supernov, které tak „znečišťují“ okolní mezihvězdné prostředí. Hvězdy, které následně vzniknou z tohoto obohaceného materiálu, obsahují mnohem více těžších prvků než jejich předchůdkyně. Každá následující generace hvězd má tedy přiměřeně vyšší obsah těžších prvků. Hvězda HD 140283 je v tomto směru opravdu velmi „chudokrevná“ – obsahuje zhruba 1/250 množství kovů v porovnání se Sluncem a hvězdami v blízkém okolí, což poskytuje důležité informace k určení hodnoty jejího stáří.

Hvězda HD 140283 byla použita již dříve k vymezení věku vesmíru, avšak nejistota v určení jejích charakteristik tehdy znevažovala odhad vzdálenosti, rovněž stanovení jejího věku bylo poněkud nepřesné. Astronomové se proto rozhodli přesnější určit hodnotu vzdálenosti hvězdy HD 140283 pomocí Hubblova kosmického dalekohledu, a to na základě změření trigonometrické paralaxy. Neurčitost vzdálenosti hvězdy HD 140283 byla významně snížena v porovnání s dřívějšími odhady, z čehož následně vyplynulo mnohem přesněji určené stáří pozorované hvězdy.

Astronomové aplikovali nejnovější vývojové modely (počítačové modely, které mapují změny svítivosti a teploty hvězd jako funkci času) na hvězdu HD 140283, z čehož odvodili její stáří 14,46±0,80 miliardy roků. Pokud se podaří najít větší počet hvězd s minimálním obsahem těžších prvků, potom stáří vesmíru určené na základě studia tohoto vzorku hvězd bude mnohem přesnější.

Tuto hvězdu, která je stará jako „Metuzalém“ a zvětšuje svůj objem do stadia červeného obra, můžete spatřit pomocí triedru v souhvězdí Vah.

Určování paralaxy blízkých hvězd Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Určování paralaxy blízkých hvězd
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Paralaxa blízkých hvězd se určuje na základě pozorování jejich polohy na obloze, kam se promítají při pohledu ze dvou protilehlých bodů na oběžné dráze Země kolem Slunce (viz obrázek). Přesná vzdálenost hvězdy může být vypočítána na základě použití přímé triangulace.

Poměrně přesná paralaxa hvězdy HD 140283 byla určena již dříve na základě pozorování evropskou družicí Hipparcos. Avšak nová pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST poskytla 5krát přesnější měření. To rovněž přispělo k přesnějšímu určení stáří hvězdy.

Tato nejstarší známá hvězda ve vesmíru již viděla za svého života mnoho změn. Pravděpodobně se zrodila v prapůvodní trpasličí galaxii. Ta byla nakonec roztrhána a pohlcena v důsledku gravitačního působení naší vznikající Galaxií někdy před 12 miliardami roků.

Hvězda HD 140283 se od této události označované jako galaktický kanibalismus udržela na protáhlé eliptické dráze. Proto se dostala do blízkosti Sluneční soustavy, kolem níž prolétává rychlostí 1 300 000 km/h. Zhruba za 1 500 let se po obloze posune o úhlovou velikost Měsíce v úplňku.

Zdroj: hubblesite.org a phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Stáří vesmíru, Hvězda, HD 140283


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 K1 (ATLAS).

Kometa C/2025 K1 (ATLAS). Vyběhl jsem brzo ráno přes ulici v desetistupňovém mrazu zkusit vyfotit kometu 3I/ATLAS. Než se vyhoupla výš nad blízký les, pořídil jsem 72 expozic po 15 sekundách pro snímek komety C/2025 K1 (ATLAS). To se mi podařilo, ale mezihvězdnou kometu jsem následně těsně minul. Galaxie NGC 4454 na snímku ještě byla, na samé levé hraně, ale kometa už ne. Už jsem odvykl ručnímu vyhledávání.

Další informace »