Související stránky k článku Brněnská noc padajících hvězd
Pokud byste se toulali po krásách Slovenska a chtěli si výlet zpříjemnit opravdu pěknými pohledy do noční oblohy, rozhodně si udělejte zastávku za bezměsíčné a dobrým počasím přislíbené noci na Královej studni ve Velké Fatře. Ač se to může zdát nepravděpodobné – mít krásné výhledy k Mléčné dráze někde na půli cesty mezi světelným znečištěním produkující Banskou Bystricou a Martinem – budete se divit. Nevšednímu zážitku napomáhá i fakt, že se můžete ubytovat ve stejnojmenném hotelu, který uprostřed tohoto v roce 2015 oficiálně vyhlášeného parku tmavé oblohy na noc zcela zhasíná.
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V průběhu těchto nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2016 obdržel snímek „Pradědovy Perseidy 2016“, jehož autorem je Daniel Ščerba.
Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu“. Toto utrpení podstoupil poté, co během tří dnů rozdal většinu papežského majetku chudým, aby nepadl do rukou Římanů a císaře Valeriána. Jak je vidět, svatý Vavřinec neplakal, ovšem legendy připsaly jasné záblesky na obloze, objevující se v polovině srpna právě, jistě právě shodě dat, tomuto světci. A tak tedy …
Staňte se Alenkou v říši divů kosmu a navštivte „Vesmír za zrcadlem“! Vchod do něj se skrývá na Hvězdárně a planetáriu Brno. Stačí se zanořit do jejího podzemí a vstoupit do sálu exploratoria, jehož prostor vyplňuje výjimečná expozice o skrytých podobách našeho vesmíru. Podobách, které prozatím vnímáme jen v hrubých konturách nebo pouze tušíme. A přitom už víme, že hrají zásadní roli v minulosti i budoucnosti celého univerza.
Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje data z videopozorování meteorů od roku 2001. Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD nebo CMOS technologie, a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND, která byla založena v roce 2011.
…i když tradice sahá dále – neuvěřitelných 30 roků letos uplynulo od první oficiální expedice „Perzeidy“ pořádané Astronomickým klubem Juraja Bardyho v Plevníku-Drienovom a Astronomickým kabinetom pri POS v Považskej Bystrici. Vědecky jedny z nejpřínosnějších expedic na Slovensku ve spolupráci s členy České astronomické společnosti by se již daly označit za legendu. Ostatně za vše mluví fakt, že jeden z ročníků – rok 2001 – byl společný s neméně legendárními expedicemi České astronomické společnosti, jíž se účastnila nezapomenutelná osobnost české astronomie – Vladimír Znojil. I nadále se však expedic ve Vrchteplé účastní mimořádné osobnosti české (a samozřejmě slovenské) astronomie, nositelé významných ocenění, kteří zde přednáší mladým astronomům nebo se přímo podílejí na vědeckých pozorováních. Z českých hostů můžeme zmínit Libora Lenžu, Jakuba Koukala nebo Jakuba Černého.
Na palubě experimentální družice BRNOsat, která se v těchto dnech začala stavět, bude ultrafialový dalekohled, materiálové experimenty, ale také nejrůznější „kratochvíle“. Do vesmíru se satelit vydá ve druhé polovině roku 2026 a bude plná echt brněnských překvapení.
Síť CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byla založena v roce 2010 jako amatérská platforma pro přeshraniční spolupráci v oblasti pozorování videometeorů mezi Českou republikou a Slovenskem. Již od počátku existence byly pozorovací aktivity sítě CEMeNt koordinovány s dalšími podobnými amatérskými sítěmi v oblasti střední Evropy (maďarská síť HMN, polská síť PFN, atd.). Cílem sítě CEMeNt je v současné době produkování přesných drah meteorů společně s atraktivními snímky a záběry meteorů v HD formátu. Ke zjištění maximálního množství informací o meteorickém materiálu jsou využívány spektrografy, přičemž cílem je provázat reálná spektra meteorů se spektry meteoritů získaných měřením v laboratoři.
Fotograf Roman Franc pro brněnskou hvězdárnu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 7. do 4. 8. 2024. Měsíc na ranní obloze potkává ve fázi srpku planety a ubývá k novu. Večer je extrémně nízko Merkur a Venuše, od půlnoci už je vidět Saturn, ráno nejlépe Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je stále poměrně vysoká a nastala velmi silná erupce na odvrácené polokouli. Začínají létat Perseidy. Centrální stupeň druhého exempláře obří rakety SLS už je na Floridě. Raketa Falcon 9 je zpět ve službě. Mars opět poodhalil velmi zajímavé kameny, jaké jsme dosud neviděli. Před 15 lety se k Merkuru vydala sonda MESSENGER, která konečně pomohla zmapovat podrobně téměř celý povrch planety.
Astronomický festival 2024, resp. vystupující na něm, se pokusí ohlédnout za uplynulým čtvrtstoletím, kdy se u nás konala podobná akce, a tak trochu nahlédnout i do nejbližší budoucnosti, která je bezesporu příslibem mnoha úžasných objevů a poznání. Současně je Astronomický festival poctou všem našim kolegyním a kolegům, kteří položili základy české astronomie.
Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane o víkendové noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu noci maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.
Zajímá vás, jak to dělají astronauti? Po čtrnácti minutách s KOSMIXem budete mít jasno! Ale držte se, bude to trochu bláznivá jízda. Zjistíte, co obnáší cesta do vesmíru i jak se na ni připravit. Z roztočené centrifugy naskočíte rovnou do startující kosmické rakety. A ta vás vynese kam? No přeci na Mezinárodní kosmickou stanici!
Čtrnáctiminutový animák pro všechny české kosmoplavce namluvil Aleš Svoboda, rezervní astronaut Evropské kosmické agentury. Bude takto vypadat česká cesta do vesmíru?
Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.
Přistanou-li v České republice mimozemšťané, veškerou pomoc jim poskytnou pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Právě zde totiž vzniklo kontaktní místo pro extraterestriální poutníky přicházející z prostoru za hranicemi zemské atmosféry. Vesmír totiž skutečně začíná v Brně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek
„Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa
Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu
Každý rok, okolo 12. srpna, nastává maximum meteorického roje Perseid. Pozorujeme tak světelné jevy v zemské atmosféře, které představují vlastně zánik částic kometárního materiálu, se kterým se naše Země na dráze kolem Slunce potkává. V tomto případě se jedná většinou o drobné částice uvolňující se z komety 109P/Swift-Tuttle. Ta se na své cestě okolo Slunce, která jí trvá více než 133 let, vždy poblíž přísluní zahřívá a uvolňuje postupně plyn i části pevného materiálu. Protože se tato kometa ke Slunci vrací již velmi dlouho, uvolněný materiál se stihl rozprostřít podél celé její dráhy a my se s ním ve větším či menším množství setkáváme rok co rok, právě vždy zhruba v polovině srpna. Intenzita roje, tedy množství jasných jevů na obloze – meteorů - závisí na časové vzdálenosti toho kterého roku od průchodu komety přísluním. To poslední nastalo v prosinci roku 1992 a tak v letech 1992 a 1993 bylo možno pozorovat až 300 meteorů za hodinu. Letos jich bylo kolem 100.
Chytněte si své místo včas! Astronomický festival 2024 se uskuteční od 1. do 3. října 2024 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Že se bude jednat o výjimečné setkání, svědčí seznam přednášejících…
Meteorický roj Perseidy, pocházející z prachu komety 109P/Swift-Tuttle, je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Za noc maxima člověk může napočítat až stovky meteorů, uzřít některé opravdu jasné a díky dlouhé, více jak měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý. A tak mě napadlo: Co kdybychom vzali všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazili je do jediného snímku celonoční mozaiky (tedy mozaika oblohy od soumraku do úsvitu)? Na tuto otázku jsem se rozhodl odpovědět fotograficky i zpracováním dosti náročným projektem, který jsem dokončil až po bezmála dvou letech.
Máš zajímavý nápad na aparát, který má smysl vystřelit do vesmíru? Bezva, ale jenom ten stačit nebude. Musíš také pořádně máknout. Když to ale nevzdáš a uspěješ, zařadíš se do výjimečného klubu kosmických konstruktérů a badatelů.
Před více jak dvěma měsíci se po téměř celém světě odehrálo každoroční meteorické divadlo známé jako Perseidy. Já jsem měl to štěstí úkaz znovu pozorovat z Astronomického Observatória na Kolonickom Sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny. Poloninská oblast, ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny, nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě a díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná. Po dlouhých týdnech zpracování konečně mohu přinést i fotografické svědectví z celé této letní show.
