Meteorický roj Geminid, který je aktivní především v první polovině prosince každého roku, je považován za dlouhodobě nejaktivnější meteorický roj. Jeho mateřským tělesem není kometa, jak bývá obvyklé, ale planetka Phaethon. To samo o sobě vzbuzuje mnoho otázek. Tým odborníků z Oddělení meziplanetární hmoty ASU studoval mechanickou pevnost Geminid, aby se dozvěděl více o materiálu, z něhož jsou složeny.
Během soumraku večer 6. 4. 2015 v 19:31 SELČ byl pozorován další velmi jasný bolid. Převážná část pozorování pochází z oblasti severního Maďarska a jižní poloviny Slovenska. Vzhledem k času úkazu nebyly ještě v provozu ani kamery sítě EDMONd, ani celooblohové kamery Evropské bolidové sítě. Z tohoto důvodu se naše současné znalosti tohoto úkazu opírají o záznamy onboard kamer z automobilů, o vizuální pozorování a také o fotografie stopy, která zůstala viditelná 6 minut po průletu bolidu atmosférou Země.
Vypadá to jako výlet do zelinářství. A přesto se pod těmito názvy schovávají velmi speciální typy trpasličích galaxií, které možná vyprávějí důležitý příběh o minulosti našeho vesmíru. Abhijeet Borkar z ASU a jeho spolupracovníci se zaměřili na studium rádiového záření těchto objektů. Cílem práce bylo ověřit, jak moc jsou tyto galaxie neobvyklé.
V neděli 15. 3. 2015 byl sítí Bolidozor zaznamenán bolid (jasný meteor) nad Německem a Švýcarskem. Jednalo se o bolid, který byl doprovázen různými doprovodnými jevy včetně zvukových efektů, jak potvrzují očití svědci události. Úkaz byl zaznamenán na pěti nejmodernějších stanicích zapojených do sítě Bolidozor, a to na hvězdárnách v Žebráku, Úpici, Soběslavi a na pozorovacích místech v Praze a v Českých Budějovicích.
Když 26. září 2022 narazila do měsíce Dimorphos družice DART, šlo o první reálný test planetární obrany před tělesy z vesmíru. Že dopadl test úspěšně bylo jasné hned v prvních dnech. Tím ovšem práce vědců neskončila. Domyslet a doměřit plný rozsah tohoto experimentu znamenalo dále sbírat a analyzovat data. Petr Scheirich a Petr Pravec z ASU byli u toho.
V prvním a druhém dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON, MeteorsUA, UKMON a CEMeNt v první polovině roku 2014. Třetí díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí BRAMON a ITMN během třetího čtvrtletí roku 2014, tedy během období činnosti nejznámějšího meteorické roje – Perseid, a také během vysoké aktivity antihelionového zdroje.
Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.
BolidAutor: meteorsUANecelý jeden měsíc po průletu velmi jasného bolidu nad Českou republikou (9. 12. 2014) byl zaznamenán další úkaz tohoto typu, tentokrát nad východním Rumunskem. Bohužel vzdálenost od většiny stanic sítě EDMONd byla značná a tak v současné době lze hlavní podíl informací získat z videí různých bezpečnostních kamer v rumunských městech.
Mezi hvězdami je hned několik typů, které zcela přirozeně představují nádech exotiky. Mezi ně patří zcela bez pochyb i Wolfovy-Rayetovy hvězdy, vyvinuté hmotné hvězdy, které přišly o své vodíkové obálky. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, a Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU společně se svými kolegy ukazuje, že mnohem tuctovější hvězdy se mohou za Wolfovy-Rayetovy maskovat. A některé velmi úspěšně.
Bolid 9. 12. 2014 ze sítě EDMONdAutor: Jakub KoukalV úterý večer bylo na řadě míst ČR jasno a tak hlášení o pádu jasného meteoru, přesněji bolidu, máme zprávy opravdu od Lobendavy na severu Čech až po jižní Moravu. Čas pádu je znám podle kamer 17:16:45 SEČ. Podívejme se na první informace, které nám laskavě rychle zaslal Jakub Koukal díky snímkům ze středoevropské bolidové sítě EDMONd.
Pozorování slunečních skvrn s vysokým rozlišením odhalují přítomnost velmi jemných struktur, z nichž některé se nacházejí na samotné hranici pozorovatelnosti. Již delší dobu je známa přítomnost tzv. penumbrálních zrn, jasných struktur v penumbře skvrn, jejichž zdánlivý pohyb není stále uspokojivě vysvětlen. Michal Sobotka ze Slunečního oddělení ASU vedl studii, která statisticky ověřovala hypotézu tento zdánlivý pohyb vysvětlující.
Bolid ze 7. března 2013 s halem nad Beskydami.Autor: CeMeNT.Dne 7. března 2013 hodinu po půlnoci (SEČ, všechny časy v následujícím textu jsou jsou uvedeny v SEČ) přeletěl nad jižním Polskem velmi jasný meteor – bolid. Přes nepříznivé počasí na většině území ČR se jev podařilo zachytit na videozáznamech z dvojice kamer české části sítě CEMENT (Central European MEteor NeTwork), a také v jižním Polsku na pěti stanicích polské bolidové sítě PFN. Rovněž byla zachycena rádiová odezva od ionizované stopy vytvořené tímto meteorem pomocí pasivního radarového zařízení SMRST (SMPH). Při opakovaných explozích meteor dosáhl absolutní jasnosti kolem -7 mag. Jeho zdánlivá jasnost byla však ještě vyšší. Již tak mimořádný úkaz si na své konto připsal ještě jednu výjimečnost: na jednom z videozáznamů se kolem přelétajícího bolidu podařilo díky přítomnosti vysoké oblačnosti zaznamenat malé halo.
Analýza polarizace rentgenového záření je užitečným nástrojem, jak upřesnit některé fundamentální parametry extrémních astrofyzikálních objektů, jako např. černých děr obklopených akrečními disky. Toto diagnostické okno se otevřelo teprve nedávno a odborníci tak v současnosti sbírají cenné zkušenosti. Historicky první využití rentgenové polarizace ke změření rotace černé díry prezentovali i odborníci z ASU v mezinárodní spolupráci v nedávno publikovaném článku v časopise Astrophysical Journal.
Čeljabinský bolid a nalezený meteorit.Autor: Telegraph.co.uk.V pátek 15. února 2013 došlo nad Uralem k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. V noci z pátku 22. na sobotu 23. února 2013, tedy zhruba týden po události, pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově publikovali jako první a zatím jediní na světě rigorózně určenou dráhu tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. Práce byla zveřejněna v telegramu Mezinárodní astronomické unie. Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 25. 2. 2013.
Obří hvězdy spektrálního typu B, v jejichž spektru se objevují emisní čáry, jsou v dlouhodobém výzkumném hledáčku Michaely Kraus ze Stelárního oddělení ASU. Tentokrát byla součástí týmu, jehož cílem bylo vysvětlit význačnou fotometrickou periodu s délkou 1,9 dne nedávno objevenou u hvězdy MWC 137.
Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře.Autor: Ria.ru.Je pravděpodobné, že v případě pádu bolidu v Rusku jde o nejsilnější zásah kosmickým tělesem od roku 1908. Po události byla nalezena v blízkém čebarkulském jezeře kruhová díra v ledu. Oblast prý zajistila policie a zkoumá se, zda ji způsobilo dopadnuvší těleso, případně zda se zde nachází jeho pozůstatky. Zatím se nepovedlo žádné pozůstatky tělesa najít. Časová souhra s průletem planetky 2012 DA14 je čistě náhodná, obě tělesa mají diametrálně odlišné dráhy ve Sluneční soustavě. Ohledně události jsme položili pár otázek odborníkovi zkoumajícímu planetky na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, Mgr. Petru Scheirichovi, Ph. D..
Před několika lety se otevřelo zcela nové pozorovací okno do vesmíru. Byly poprvé spolehlivě detekovány gravitační vlny. Od té doby počet pozitivních detekcí neustále roste. Odborníci z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU se zabývali možností detekce gravitačních vln z jiných typů zdrojů, než které jsou v popředí tohoto oboru dnes.
Stopa čeljabinského bolidu.Autor: Screen Grab.Páteční dramatické ráno 15. února 2013 z Ruska už zaplnilo internet tak houfně, že nemáte šanci nenarazit na nějaké zajímavé video z čeljabinské události. Meteorit Čerkabul, jak si patrně jev získá oficiální pojmenování, byl často spojován i s večerním průletem planetky 2012 DA14 kolem Země toho dne. Jak se ovšem ukazuje, dráhy těles jsou odlišné, tělesa tedy spolu nijak nesouvisí a jde jen o jednu obří náhodu. Rozhodně si však můžete celou čeljabinskou událost s námi znovu připomenout a zrekapitulovat z několika doposud nejfrekventovaněji uváděných či nejzajímavějších videí. Článek ještě budeme aktualizovat. Aktualizováno: 20. února 2013, 13:36 SEČ.
V oboru exoplanet se astronomové posunuli od pouhého objevování k jejich charakterizaci. Zajímavé jsou nejen parametry samotné planety a její oběžné dráhy, ale také, má-li planeta atmosféru a z čeho je složena. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení ASU byl spoluautorem studie, která se zabývala možnostmi sledování zajímavého jevu, který ve Sluneční soustavě nenastává – vypařování atmosfér.
Bolid z 15. února 2013 nad Uralem.Autor: Screen Grab.V pátek 15. února 2013 ráno okolo 9:15 ruského uralského času (4:15 SEČ) došlo k nebývale intenzivní astronomické události nad uralskou oblastí Ruska. Od jihovýchodu se na tamní ranní obloze rozzářil mimořádně jasný bolid, který krom záře dále provázela hlasitá rázová vlna. Podle dostupných zpráv byla zvuková hladina v některých místech tak vysoko, že roztřásla a rozbila okenní skla v některých místnostech. Po bolidu na obloze zůstala po dlouhé desítky minut jasná kouřová stopa. Samotné meteoritické zbytky dopadly na jižním Urale v Čeljabinské oblasti, asi 1500 km na východ od ruské metropole. Aktualizováno: 26. února 2013, 13:23 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
