Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Bolid Autor: meteorsUA
Bolid
Autor: meteorsUA
Necelý jeden měsíc po průletu velmi jasného bolidu nad Českou republikou (9. 12. 2014) byl zaznamenán další úkaz tohoto typu, tentokrát nad východním Rumunskem. Bohužel vzdálenost od většiny stanic sítě EDMONd byla značná a tak v současné době lze hlavní podíl informací získat z videí různých bezpečnostních kamer v rumunských městech.

Bolid 20150107_010556 byl pozorován dne 7. 1. 2015 v 1:05:56 UT. Celkem je v současné době k dispozici více než 50 vizuálních hlášení o úkazu, mimo jiné i ze Slovenska. Intenzita koncové exploze byla tak značná, že většina kamer sítě CEMeNt ji zaznamenala jako záblesk, a to včetně kamer se zorným polem situovaným na sever. Nejvzdálenějším místem, kde byl záblesk zaznamenán, je kamera sítě PFN ve Varšavě v Polsku. Na snímcích níže jsou ukázky záblesků z některých stanic sítě CEMeNt a také PFN. Jasný objekt v horní části snímků je Měsíc, na stanicích Maruška SE a Varšava je záblesk v levém spodním rohu, na stanici Vsetín v pravém spodním rohu.

Stanice Varšava – PFN Stanice Vsetín – CEMeNt Stanice Maruška SE – CEMeNt

Pro velmi hrubý nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě bylo možné použít pouze dvě stanice sítě EDMONd, které zaznamenaly alespoň fragment dráhy bolidu v atmosféře. Je nutné si uvědomit, že stanice byly ve vzdálenosti větší než 400 km od úkazu a tudíž výška dráhy bolidu nad obzorem na obou stanicích byla nižší než 5° nad obzorem. Níže je uveden snímek ze stanice Prilyki (MeteorsUA, Měsíc opět v horní části snímku) a také nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě. Odhad doby trvání úkazu je 3,78 s, přičemž záznam z obou stanic zachycuje pouze 25% z tohoto časového úseku, během nichž se bolid pohyboval ve výšce mezi 100 km a 80 km. Odhad počáteční výšky je pak zhruba 105 km, neboť pro výpočet dráhy nebylo použito všech snímků zaznamenaných stanicí Prilyki. Odhad výšky koncové exploze je pak necelých 35 km, přičemž absolutní magnituda exploze (měřeno ze stanice Prilyki) dosahovala zhruba −20m. Odhad vstupní hmotnosti (Jacchia, 1967) je 420 kg. Jedná se o zjednodušený výpočet, který využívá absolutní magnitudy, zenitálního úhlu pozorovaného radiantu meteoru a geocentrické rychlosti, jejíž hodnota byla předběžně stanovena na 28,4 km/s.

Souhrnný snímek – stanice Prilyki Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě

Mnohem ucelenější náhled na průběh letu bolidu atmosférou Země nám pak dávají záznamy z bezpečnostních kamer z rumunských měst. Přehled nejzajímavějších záznamů z těchto kamer je uveden níže. Mapka ukazuje přehled záznamů z bezpečnostních kamer (červené body), vizuální pozorování (modré body) a pozorování doprovodných zvukových jevů (zelené body – hlášení na tísňovou linku).

Sibiu Data centrum Bucuresti Vintileasca Bucuresti Cluj-Napoca

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: EDMOND, Bolid


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »