Související stránky k článku Fotogalerie: Kometa Garradd na podzimní obloze
Kometa Garradd z 15. března 2012.Autor: Peter PetrechKometa C/2009 P1 Garradd sice není žádnou vysněnou vlasaticí noční oblohy, přesto už skoro tři čtvrtiny roku hrdě "proplouvá" ve stínu zajímavějších nebeských událostí. Se svým obřím kometárním jádrem se od Země pomalu ale jistě vzdaluje, nicméně právě v těchto dnech je pozorovatelná nejlépe. Najdeme ji vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice (v níž leží známé ne-souhvězdí Velký vůz), a to hned po setmění. Zamiřte proto své objetivy k loučící se dvojocasé vlasatici, která je viditelná už v malých přístrojích. Těm, co to již udělali a zaslali do redakce své fotografické úlovky, děkujeme.
Aktualizováno: 7. dubna 2012, 21:14 SELČ.
Autor: Martin GembecKometa 103P Hartley 2 poměrně rychle zjasňuje. Po tiskovém prohlášení přinášíme první fotografie čtenářů. Fotogalerii budeme samozřejmě postupně aktualizovat, přičemž nejnovější snímky najdete vždy jako první. V článku také najdete stručný recept, jak jednoduše kometu zachytit na digitální fotoaparát. Sledujte s námi díky fotografiím čtenářů vývoj této komety s tak jedinečným návratem. Všem fotografům za došlé i budoucí snímky děkujeme!
V krátké době se v redakční poště sešly snímky komety 17P Holmes.
Kromě ČAM za měsíc říjen se můžete potěšit i snímky které poslali:
Libor Vyskočil
Pavel a Petr Cagašovi
Petr Horálek (kresba)
Milan Uhlář
Ladislav Spejchlík
Ladislav Šmelcer a Jiří Srba
Vaše snímky rádi přidáme, zasílejte je společně s popisem na info@astro.cz
Fotogalerie komety C/2004 Q2 Machholz. Máte její fotografie? Pošlete nám je na info@astro.cz Uvádějte prosím místo pořízení, použitý přístroj a expozici.
Fotografie komety posílejte do redakce info@astro.cz. Uvádějte informace o místě, čase pořízení a expozici.fotogalerie

Ve dnech 10 - 12. června proběhne v Praze na Štefánikově hvězdárně odborný mezinárodní seminář Europlanet Pro-Am Comet Community (Hybrid) Workshop, kde se setkají odborníci i amatérští astronomové zabývající se výzkumem a pozorováním komet. Akci pořádají společnost Europlanet, British Astronomical Association, Společnost pro meziplanetární hmotu a Planetum Praha.

Obloha oslavila příchod slunovratu roku 2022 zatím nejjasnějším úkazem nočních svítících oblak. V galerii se již schází řada vašich fotografií. Přinášíme je tedy všechny pěkně pohromadě. Pokud se vám také podaří oblaka pozorovat, sdílejte své snímky. Děkujeme.

Hubbleův dalekohled pozoroval velmi starou kometu s extrémně velkým jádrem, vůbec největším v historii záznamů. Tento konkrétní objekt nese označení C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein). Jádro této komety by podle odhadů mohlo v průměru měřit až 135 km, což je zhruba padesátkrát více než u obvyklých těles tohoto typu. Nyní se nachází ve vzdálenosti méně než dvě miliardy kilometrů od Slunce, přičemž nejvíce se k němu přiblíží v roce 2031. Nepřekročí ale ani oběžnou dráhu Saturnu.

Fotogalerie: Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022
V pondělí 16. května 2022 ráno bylo ze střední Evropy viditelné částečné zatmění Měsíce, které západně od nás probíhalo i jako úplné. Úkazu poměrně přálo počasí. Jedinou překážkou byla nízká výška Měsíce nad obzorem. Pěkné záběry zaslali čtenáři od západu na východ i od severu na jih Česka i Slovenska. Děkujeme za zaslané snímky a těšíme se společně na další podobné úkazy.
Pokud chcete své snímky zaslat, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek moc děkujeme!
Souhrnná stránka s informacemi o zatmění.

V článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu druhé čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm. Chybět tedy nemůže stálice oblohy C/2019 L3 (ATLAS), která při stále podobné jasnosti brázdí oblohu v souhvězdí Blíženců. Nedaleko ve Vozkovi je další už dlouho pozorovatelná jasnější kometa 19P/Borrelly. Naději na dobrou viditelnost přináší na ranní obloze viditelná kometa C/2017 K2 (PANSTARRS).

Ve čtvrtek 10. června kolem poledne zasáhne polostín Měsice i Českou republiku. Vysoko na obloze se tak odehraje částečné zatmění Slunce. Počasí úkazu možná nebude všude přát, ale přesto věříme, že se nám sejde řada povedených snímků z Evropy a kdoví, možná i z pásu, který zažije zatmění prstencové. To bychom ale museli být například v Kanadě, Grónsku nebo na Sibiři. V článku najdete i odkazy na online přenosy a odkaz na další informace k zatmění.

Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřením jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2020.

Planety Jupiter a Saturn se setkávají na obloze nejtěsněji od roku 1623. Nejtěsněji budou 21. prosince 2020. Příště budou podobně blízko až roku 2080. Sledovali něco podobného roku -7 naši předkové? Byl právě tento úkaz tzv. Betlémskou hvězdou? Letos máme možnost přesvědčit se na vlastní oči, jak to tehdy mohlo na lidi působit. Velmi vzácnému přiblížení ale nepřeje počasí. Podaří se některému čtenáři úkaz vyfotit?

Kometa s označením C/2021 A1 (Leonard) se stala první objevenou kometou v roce 2021 a s velkou pravděpodobností dosáhne viditelnosti pouhým okem v první polovině prosince. Malými dalekohledy ji lze pozorovat již nyní, ale svým světlem vadí Měsíc po úplňku. Vzhledem k tomu, že dobré podmínky k pozorování komety budou panovat ani ne 14 dní, uvádíme již dnes článek s podrobnostmi.

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2020
Sezóna nočních svítících oblaků v roce 2020 je v plném proudu. Jde o nejvýše se vyskytující oblaky v zemské atmosféře. Nacházejí se až v mezosféře ve výšce 80–85 kilometrů. Je možné je spatřit pouze díky ozáření slunečním svitem v době, kdy je Slunce nízko pod horizontem. Zároveň musí být spodní vrstvy atmosféry už v zemském stínu. Mrazivě krásné struktury bílých oblaků již zaznamenalo i několik fotografů, a tak přinášíme čtenářskou galerii. Těšíme se na další úlovky!

Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy se nalézá železo a nikl. Nezávislá studie polských vědců, kteří rovněž pracovali s přístroji ESO, odhalila páry niklu také v okolí mezihvězdné komety 2I/Borisov. Vůbec poprvé se tak podařilo v chladných atmosférách vzdálených komet identifikovat těžké kovy, jejichž výskyt většinou spojujeme s velmi horkým prostředím.

Fotogalerie: Kometa C/2020 F3 (NEOWISE)
Na jaře jsme marně vyhlíželi jasnou kometu. Pokaždé došlo k předčasnému rozpadu. Ať už u komety C/2019 Y4 (ATLAS), tak u C/2020 F8 (SWAN). Obě komety byly pěkné, ale nešlo o žádné divadlo pro širokou veřejnost. Osud tomu chtěl, že třetí nadějná kometa se u Slunce nerozpadla a naopak výrazně zjasnila. Kometa NEOWISE je jednou z nejjasnějších komet od výrazné komety C/2006 P1 (McNaught), která byla u nás vidět za soumraku a pak i na denní obloze v lednu 2007 a zazářila jako nádherná kometa na jižní obloze. V roce 2011 se objevila pěkná kometa Lovejoy, bohužel opět na jižním nebi. Nyní máme nízko na obloze kometu, která ani v dalších dnech nevystoupí o mnoho výše, ale už nyní je pomocí triedru vidět hned, jak se v ranním svítání vyhoupne nad obzor. Někteří už ji slabě zahlédli i pouhým okem a situace se bude zlepšovat. Přinášíme snímky zaslané našimi čtenáři. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!

V následujících týdnech máme možnost vidět kometu i za pomocí malých dalekohledů. Kometa s označením C/2020 R4 (ATLAS) je těchto dnech pozorovatelná na ranní obloze, v průběhu dubna se bude její viditelnost zlepšovat.

Kometa C/2019 Y4 ATLAS překvapila svým chováním a stala se navzdory původním předpovědím viditelnou už v malých dalekohledech. Pokud bude trend jejího (i když nyní již zbržděného) zjasňování pokračovat, tak by se mohla stát v květnu 2020 jednou z nejjasnějších komet posledních let, pozorovatelná dokonce bez obtíží pouhýma očima. Už nyní do redakce dorazilo mnoho fotografií, za které děkujeme. A těšíme se na další!

Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT naznačují, že ‚toulavá‘ kometa 2I/Borisov – druhý a zatím poslední známý objekt, který prokazatelně přilétl do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru – je složena z nejméně přetvořeného materiálu, jaký byl kdy pozorován. Astronomové se domnívají, že toto těleso pravděpodobně nikdy neprošlo blízko hvězdy a představuje tak pozůstatek nedotčené hmoty z oblaku plynu a prachu, ve kterém se zrodilo.