Polární záře 17.3.2013Autor: Goran StrandBřezen byl spíše ve znaku kometárního představení. Duben se zdá být zase ve znamení Slunce. Podíváme se však také na úspěchy soukromých firem v USA. Krátce se vrátíme na Mars, zmíníme se o novinkách z oblasti radiace kolem Země a problematiky světelného znečištění na severu Moravy. Na závěr zavzpomínáme na psa Lajku.
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos poměrně příznivé podmínky. Čas maxima sice vychází na páteční odpoledne 14. prosince ve 13:30 SEČ, ale vysokou aktivitu meteorů zaznamenáme v obou nocích kolem maxima. Pozorovat se vyplatí zejména 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Při pozorování v těchto hodinách nebude vůbec rušit Měsíc, který bude ve fázi okolo první čtvrti a zapadne ještě před půlnocí. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině.
Mapa oblohy 10. dubna 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 8. 4. do 14. 4. Měsíc bude kolem novu. Na večerní obloze září Jupiter nad západem. Saturn vychází již před půlnocí. Kometa PanSTARRS je vidět večer i ráno. Přelety ISS se stěhují na večerní oblohu. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. dubna v 21:00 SELČ.
O víkendu 1. a 2. dubna 2017 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční 20. sjezd České astronomické společnosti. Kromě formálního sjezdového programu jako je především projednání zprávy o činnosti a volba nového Výkonného výboru bude tentokrát sjezd ve znamení jubilejního, stého roku od založení České astronomické společnosti. Spolu s hostitelskou Hvězdárnou a planetáriem Brno je připraven temný ohňostroj a slavnostní prvorepublikový ohňostroj či společenský večer ve stylu první republiky. Volbu čestných členů České astronomické společnosti přijedou podpořit také Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka, protože na čestné členství byl navržen také Jára Cimrman. Sjezdu se zúčastní také významní hosté.
ČAM 2013.03: Od hlavy komety PanSTARRSAutor: Petr Horálek Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2013 obdržel snímek „Od hlavy komety PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Horálek. O kometách že těžká řeč, rozhodnout že to nechce, míní však, že by nemělo soudit se příliš lehce. Nejsou snad všecky nešťastny, nejsou snad zhoubny všecky, o jedné ale vypráví sám rytíř Luběněcki: sotva se její paprsky odněkud k nám sem vdraly, vskutku se v glinské hospodě hanebně ševci sprali. Tolik o kometách poznamenal Jan Neruda v krásné básničce „Seděly žáby v kaluži“ ze sbírky „Písně kosmické“. Zda se i během letošního března kvůli kometám na obloze prali hanebně ševci v nějaké hospodě, nevíme, ale astronomové využili každé z těch několika málo jasných nocí, aby očima, dalekohledy a astrografy pečlivě brázdili západní obzor. Hledali zde kometu C/2011 L4 PanSTARRS, která slibovala být jasnou ozdobou večerního nebe.
Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.
Kometa PanSTARRS a M31.Autor: Smilyk Pavel.Ach jo. My se toho jara snad skutečně nedočkáme. Za vším patrně stojí oslabené oceánské proudění, které kvůli tání ledů tak nějak přichází o své přirozené vlastnosti nám každoročně kouzlící první jarní radovánky. Takže kometa PanSTARRS, ač měla být jarní kometou tohoto roku, se pořád topí kdesi v inverzi, ne-li není vidět vůbec, protože sněží. A je to škoda. Protože v mnoha ohledech omezující svit Měsíce vytouženě ustupuje a kometa si pro nás v příštím týdnu připravuje, řekněme, ještě jeden skvostný moment, než nadobro zeslábne z dohledu pouhýma očima. Daleko za městy, kde je obloha ještě dost tmavá, se proletí kousek "pod" notoricky známou galaxií M31 v Andromedě...
V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.
C/2011 L4 (PanSTARRS).Autor: Martin GembecKometa PanSTARRS se za únor 2013 stala doslova hitem jižní oblohy. V posledních dnech před průchodem přísluním pak byla krásně pozorovatelná i za soumraku z jižních končin, její jasný ohon dával tušit blížící se představení na severní obloze. Její maximální jasnost dosáhla přibližně 1. magnitudy a přibližně od 12. března je objektem severního nebe. Pochopitelně i jako cíl pro mnoho nadšených astrofotografů. Za jejich snímky v této galerii děkujeme a těšíme se na další. Aktualizováno: 23. května 2013, 21:39 SELČ.
Na pátek 27. ledna 1967 se chystá komplexní nácvik předstartovních operací první mise ambiciózního amerického programu Apollo. Během původně plánované 3,5 hodinové zkoušky má tříčlenná posádka Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee vyzkoušet velké množství předstartovních činností tak, jak jsou rozepsané pro skutečný start 21. února 1967. Ale od samého počátku nejde v ten den nic dobře. V kabině je cítit nepříjemný zápach, spojení s řídícím centrem i techniky před kabinou vypadává, jednotlivé aktivity trvají výrazně déle, než se počítalo. Až se najednou v 18 hodin a 31 minut místního času ozve z kabiny kosmické lodě Apollo zoufalý výkřik: „Je tady ošklivý oheň!“. Prudký požár v kabině naplněné čistým kyslíkem nedává posádce čas k téměř žádné akci. Po pouhých 18 sekundách od okamžiku prvního výkřiku se už z kabiny nikdo neozývá. Posádka je v bezvědomí a po několika dalších sekundách všichni tři kosmonauté umírají…
Kometa PanSTARRS 5. března 2013.Autor: Fabiano B. Diniz.Pokud se na komety nechcete jen dívat a chtěli byste přispět k vědeckému výzkumu, můžete se zapojit do celosvětové sítě amatérských astronomů, kteří získávají důležitá data o kometách pro profesionální astronomy. Velkou příležitostí je právě kometa C/2011 L4 PanSTARRS, která zazáří na naší obloze od druhé poloviny března. Vyzkoušejte si odhad jasnosti komety a odešlete jej do celosvětové databáze pozorování komet!
Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, v noci z 3. na 4. ledna 2017, až 60 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019.
Mapa oblohy 13. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3. Měsíc bude vidět večer jako přibývající srpek. Z planet je večer vidět Jupiter, v druhé polovině noci Saturn. Kometa PanSTARRS na naší večerní soumrakové obloze. Problémy Curiosity snad zažehnány. Přistane část posádky ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. března ve 20:00 SEČ.
Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2016 a 2017. Po sedmadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ vložena jedna sekunda navíc. Na místech nultého poledníku – tedy v greenwichském čase – bude sekunda vložena právě před začátkem nového roku 2017 a lidé budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu sekundu přidat. Sekunda se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude na automaticky seřizovaných přístrojích, ukazujících světový čas, si přestupnou sekundu vyfotografovat spolu se silvestrovským datem.
Kometa PanSTARRS.Autor: Jim Gifford.Přibližně v týdnu od 11. března by se na naší večerní soumrakové obloze měla objevit jasná kometa. Jak ji ovšem zdokumentovat fotograficky? Inspirací nám mohou být zkušenosti kolegů z jižní polokoule, stejně jako snímky komet, které se v podobných podmínkách vyskytovaly v minulosti. V zásadě se dá očekávat, že do 15. až 20. března budou dominovat spíše krátké expozice a bude stačit stativ, na konci března a v dubnu bude ve výhodě majitel montáže s pohonem za hvězdami. Neplatí to ale obecně.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2016 prof. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, a to zejména za své celoživotní výsledky na poli výzkumu proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 13. 12. 2016 v 17:00 v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný.
Ohony komety PanSTARRS 2. března 2013.Autor: Minoru Yaneto. Současný hit jižní oblohy, výrazná a nesmírně fotogenická kometa C/2011 L4 PanSTARRS nám zkrášlí večerní nebe už příští týden. Přibližně osm dní před jejím přeletem na severní oblohu (12. března) se vlasatice dostala - podle současných měření a odhadů – nad hranici druhé magnitudy. Stává se tak oficiálně jednou z deseti nejjasnějších komet za poslední desetiletí. Už tedy není pochyb, že bude viditelná od příštího týdne na naší obloze pouhýma očima, a to i přes nepříliš příznivé podmínky, jakými je výška nad obzorem a posléze i svit dorůstajícího Měsíce. Společnost pro MeziPlanetární Hmotu ve spolupráci s některými českými hvězdárnami vyhlásila mimořádnou pozorovací kampaň vhodnou jak pro zkušené astronomy tak i nadšené začátečníky.
Obecně prospěšná společnost Czech National Team (CNT o.p.s.), kolektivní člen České astronomické společnosti, vyzývá širokou veřejnost k zapojení se do projektu Asteroids@home. Jedná se o zajímavý astronomický projekt, jehož cílem je získat fyzikální modely co největšího počtu planetek z aktuálně dostupného množství naměřených fotometrických dat. Při dostatečném množství kvalitních informací se očekává odvození modelů pro desítky tisíc planetek. To dramaticky změní pohled na populaci malých těles naší Sluneční soustavy a přispěje k lepšímu pochopení dynamiky a fyzikálních vlastností těchto těles. Tak můžeme získat jednak poznatky o tom, jaký vesmír kolem nás byl před několika miliardami let, ale také o tom, co nás čeká v budoucnu.
Komety Lemmon a PanSTARRS 28. února 2013.Autor: Yuri Beletsky.S kometami už je to na spadnutí. Zejména pak očekávaná kometa C/2011 L4 PanSTARRS se tváří, že nás rozhodně o nějaké to divadlo nehodlá připravit. Pouhých 11 dní před jejím přeletem na severní nebeskou polokouli (12. března) se její jasnost pohybuje okolo 2,5 magnitudy - tedy jako u hvězd ve "Velkém voze". A kometa dále zjasňuje. Obavy z počasí jsou bohužel na místě, nicméně pokud nám popřeje, nechte se navnadit úvodním snímkem od Yuriho Beletskyho z chilské pouště Atacama. Protože něco takového uvidíme za těch 11 dní a pár hodin.
Čeští astronomové zaznamenali jubilejní objev. 1000. proměnnou hvězdu objevil Ing. Pavel Cagaš ze Zlína. Ne všechny hvězdy svítí stále stejně. Jasnost některých hvězd se v čase mění, někdy i dost výrazně. Takové hvězdy nazýváme proměnné. V mezinárodním Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 52 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje všechny objevy, především z robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 400 tisíc. Na jejich objevování se podílejí i čeští astronomové, v posledních letech s nebývalou intenzitou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
