Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jarní kometa bez jara... aneb PanSTARRS láká na rande s galaxií

Jarní kometa bez jara... aneb PanSTARRS láká na rande s galaxií

Kometa PanSTARRS a M31. Autor: Smilyk Pavel.
Kometa PanSTARRS a M31.
Autor: Smilyk Pavel.
Ach jo. My se toho jara snad skutečně nedočkáme. Za vším patrně stojí oslabené oceánské proudění, které kvůli tání ledů tak nějak přichází o své přirozené vlastnosti nám každoročně kouzlící první jarní radovánky. Takže kometa PanSTARRS, ač měla být jarní kometou tohoto roku, se pořád topí kdesi v inverzi, ne-li není vidět vůbec, protože sněží. A je to škoda. Protože v mnoha ohledech omezující svit Měsíce vytouženě ustupuje a kometa si pro nás v příštím týdnu připravuje, řekněme, ještě jeden skvostný moment, než nadobro zeslábne z dohledu pouhýma očima. Daleko za městy, kde je obloha ještě dost tmavá, se proletí kousek "pod" notoricky známou galaxií M31 v Andromedě...

Obrázek v úvodu: Překrásný snímek komety a galaxie v Andromedě ze 30. března 2013 ukazuje opravdu neobvyklý ohon komety i krásné struktury v ramenech galaxie. Podobných snímků se teď bude kupit více. Foto: Smilyk Pavel.

Kometa PanSTARRS a M31 v neděli 31. března. Autor: Lorenzo Comolli.
Kometa PanSTARRS a M31 v neděli 31. března.
Autor: Lorenzo Comolli.
Galaxie v Andromedě je pozemšťanům nejvzdálenějším objektem noční oblohy, který ještě můžeme očima spatřit. Vypadá na nebi jako takový nenápadný mlhavý oválek. Pochopitelně - hledat ji ani na městských periferiích takřka nemá smysl, protože i přes svou reálnou jasnost (jen asi 5krát menší než hvězdy Velkého vozu) se na obloze zkrátka v přemíře světelného znečištění ztratí. Obzvlášť teď na přelomu března a dubna, kdy je po soumraku nízko nad severozápadním obzorem. Ve skutečnosti leží asi 2 a půl miliónů světelných let daleko a naše Galaxie (jejíž část nazýváme Mléčnou dráhou) je jen menší sestřička. Ukazuje se dokonce, že galaxie v Andromedě se k té naší blíží a za asi 4 miliardy roků se obě galaxie nepříliš dramaticky sloučí. Ale to už předbíháme. Zajímavé události se totiž dočkáme už ve čtvrtek 4. dubna a nebude nás to stát nic krom toho výjezdu za jasnem a tmavou oblohou.

Onou neobvyklou perličkou v programu letošních nebeských úkazů je právě průlet komety PanSTARRS jihozápadně od galaxie. Úhlová vzdálenost obou těles bude asi 2,5°, takže se oba pohodlně vejdou do zorného pole nějakého menšího binokuláru či triedru. Pochopitelně nejkrásnější budou všechny ty fotografie, které po celém světe vzniknou. Celý úkaz bude dost výrazný už o den dříve, kdy kometa pravděpodobně "zasáhne" z pohledu pozorovatele na naší polokouli "spodní" okraj galaxie a bude putovat k dalšímu dni vesele blíž k nebeskému pólu a dál od galaxie. Nutno podotknout, že kometa ve skutečnosti mine hned tři galaxie - při pohledu dalekohledem na tmavé obloze člověk záhy zjistí (znalý člověk už ví), že galaxie M31 má ještě dva trpasličí galaktické souputníky - označené M32 a M110.

Kometa Ikeya-Zhang, galaxie M31 a meteor. Autor: Miloslav Druckmüller
Kometa Ikeya-Zhang, galaxie M31 a meteor.
Autor: Miloslav Druckmüller
Celé to rande bude ve velké míře naplněné jistou dávkou nefalšované nostalgie. Příroda má, zdá se, zvláštní smysl pro ironii, a tak nám celou tuto scénu připravila téměř přesně 11 let od nesmírně podobné události. Ve čtvrtek 4. dubna 2002 totiž galaxii v Andromedě míjela podobně výrazná vlasatice 153P Ikeya-Zhang. Jen s tím rozdílem, že Ikeya-Zhang putovala "nad" galaxií, v tomto připadě to bude naopak.

V současnu je kometa PanSTARRS pozorovatelná hlavně zvečera, částečně i z rána. Protože právě galaxie v Andromedě symbolicky leží na 41° severní deklinace, v praxi to znamená, že u nás nikdy nezapadá. Toho si taky velmi těžce všimneme, protože při obzoru je to nesmírně slabý objekt (vlivem tzv. atmosférické extinkce a pochopitelně světelného znečištění). Pro nás to ovšem znamená jiné. Přibližně od 5. dubna se i kometa PanSTARRS stává obtočnou (odborně cirkumpolární) a je pozorovatelná po celou noc! Nejlépe ovšem stále zvečera, kdy neruší Měsíc.

Takže tolik k dobrým zprávám o kometě PanSTARRS. Teď už jen, aby přišlo to jaro. Vlastně bych se nezlobil skokově rovnou za léto...

Převzato: Hvězdárna v Úpici

Doporučujeme:
[1] Fotogalerie komety na Astro.cz
[2] Komety 2013 na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Galaxie v Andromedě, Kometa PanSTARRS


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »