Související stránky k článku Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je mladší, než se předpokládalo
Astronomové zjistili, že molekulární kyslík v okolí jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko není uvolňován z jejího povrchu, jak se někteří vědci domnívali, ale může pocházet z nitra kometárního jádra. Kosmická sonda Rosetta vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA doprovázela kometu 67P na její dráze kolem Slunce od srpna 2014 do září 2016. Během této doby vyslala k povrchu průzkumný modul Philae a nakonec zakončila svoji existenci pádem na povrch jádra komety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.
Zdrojem těžkého xenonu v atmosféře Země jsou komety. S tímto zjištěním přišla sonda Rosetta, která zkoumala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jedná se o další přelomový objev evropské sondy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2020. Měsíc ubývá od úplňku k poslední čtvrti. Velké planety Jupiter a Saturn jsou vidět skoro celou noc, Mars a Venuše nejlépe až ráno. Ranní oblohu doplňuje jasná kometa NEOWISE. Pokračuje sezóna NLC. V minulém týdnu jsme se dočkali čínských startů a letu Falconu 9. Electron byl neúspěšný a Vega ani neodstartovala. Před 70 roky se narodil objevitel slavné komety Hyakutake z roku 1996.
Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku.
Přehled událostí na obloze od 5. 8. do 11. 8. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a proběhnou konjunkce s Jupiterem a Saturnem. Od setmění můžeme pozorovat jasný Jupiter poblíž jihu a nedaleko slabší Saturn. Později po půlnoci je vidět také Neptun a Uran. Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Blíží se maximum meteorického roje Perseid a jejich viditelnost bude nyní nejlepší. K ISS se připojil nákladní Progress MS-12. SpaceX musela odložit start Falconu 9 s družicí Amos-17. Před 50 lety proletěl Mariner 7 kolem Marsu a k Měsíci se vydal bezpilotní Sojuz.
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal Christian Stangl aby z nich vytvořil nádherný vzpomínkový film. Spolu s hudebním podkresem Wolfganga Stangla vám jej rádi odkazujeme.
Přehled událostí na obloze od 4. 3. do 10. 3. 2019. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost Merkuru, ale zůstávají výše položené planety Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter, potom Saturn a Venuše je sice nejjasnější, ale už jen velice nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto prochází souhvězdím Vozky. SpaceX úspěšně vypustila pomocí rakety Falcon 9 svoji kosmickou loď Crew Dragon, zatím bez posádky a ta se v neděli kolem poledne úspěšně připojila k ISS. Před 15 lety odstartovala úspěšná mise Rosetta ke kometě, před 40 lety minul Voyager 1 Jupiter. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární přistávací modul a před 60 lety proletěl Pioneer 4 kolem Měsíce jako druhý po sondě Luna 1.
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět nejníže Merkur a poměrně vysoko jsou Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a potom Saturn a Venuše, která je nejjasnější. Kometa Iwamoto je vidět ve Vozkovi ve společnosti otevřených hvězdokup. Hayabusa 2 provedla první odběr vzorků z planetky Ryugu. Izraelská sonda Beresheet se vydala k Měsíci. Tým New Horizons ukázal nejostřejší snímky tělesa Ultima Thule. Očekáváme přípravy a start Falconu 9 s lodí Crew Dragon k prvnímu letu. Před 15 lety odstartovala ke kometě sonda Rosetta s přistávacím modulem Philae. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární modul.
Prachové částice, které kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko uvolnila do kosmického prostoru, se zhruba z poloviny skládají z organických molekul. Prach náleží k nejméně ovlivněnému a na uhlík bohatému materiálu ve Sluneční soustavě, který se od svého vzniku skoro vůbec nezměnil. Tyto závěry publikoval vědecký tým kolem přístroje COSIMA v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. COSIMA je instrument na palubě evropské sondy Rosetta, který byl použit při výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko od srpna 2014 do září 2016. Ve své aktuální studii, do které se zapojili rovněž výzkumníci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), komplexně analyzovali, jaké chemické prvky utvářejí kometární prach.
Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů běžně vznikají při organických procesech na Zemi. Poprvé se však zástupce této skupiny podařilo detekovat i v mezihvězdném prostoru. Objev naznačuje, že tyto molekuly by nemusely být tak dobrými indikátory života, jak se dříve myslelo, ale naopak by mohly být důležitou součástí hmoty, ze které se rodí planety. Výsledek, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Astronomy, poukazuje na náročnost pátrání po chemických indikátorech přítomnosti života mimo planetu Zemi.
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2016 obdržel snímek „Rosetta“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska.
Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než desetinu této doby, která začala ještě za vlády rakouského císaře Karla I., jinak českého, byť nekorunovaného krále Karla III., … tak již více než desetinu této doby funguje tato astrofografická soutěž. Rok co rok každý měsíc vychází z fotografického klání „astrofotografie měsíce“, aby pak v lednu porota vyhlásila astrofotografa roku, který se již několik let může pyšnit „Cenou Jindřicha Zemana“, kterou uděluje právě Česká astronomická společnost, na základě návrhu poroty soutěže.
Září přineslo černý den kosmonautiky, naštěstí bez obětí na životech. Situace se však rychle ustálila a v říjnu už jsme tu měli události z kosmonautiky opět jednu za druhou a tentokrát už prakticky bez problémů. Neúspěchy, jak už to bývá, jsou střídány úspěchy. Začátek září tak přinesl i jednu naprosto úžasnou zprávu, že se na poslední chvíli podařilo najít modul Philae na kometě 67P. Konec září patřil naopak dosednutí samotné Rosetty na kometě. V září jsme se dočkali také startu dalšího průzkumníku asteroidů OSIRIS-REx. Další zajímavosti přináší také Cassini od Saturnova měsíce Titanu. Ohlédnutí za opozicí Marsu přinesl astrofotograf Damian Peach. Kosmonautika přinesla i další zajmavost. Ohlédneme se za zpomalenými záběry testu boosteru SLS. Podíváme se na čínské úspěchy, misi Juno, plány SpaceX na kolonizaci Marsu a konečně i evropskou misi ExoMars 2016. Na úplný závěr tu pak máme halloweenský blízkozemní asteroid s měsíčkem a noční time-lapse z Jeseníků.
5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O'Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.
Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.
30. září skončí ambiciózní a úspěšná mise sondy Rosetta. Poté, co v roce 2014 dosáhla komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vypustila na povrch modul Philae, zkoumala jádro komety během jeho pouti do příluní a zase pryč od Slunce. Mohli jsme pozorovat zvyšující se aktivitu komety i extrémní detaily na povrchu. A jako bonus nás na závěr čeká velkolepé dosednutí samotné sondy na povrch komety. S Rosettou tím ztratíme definitivně kontakt, ale předtím se máme ještě na co těšit. V článku jsou také odkazy na přímé přenosy a časy konce mise.
