Související stránky k článku Mléčná dráha zachytila několik malých galaxií ze svého blízkého okolí
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža.
Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět. Napříč nejhlubší historií naší civilizace a napříč všemi kmeny, národy a kulturami je Mléčná dráha bezednou studnou srdceryvných, poučných, ale také dramatických bájí a pověstí, které z ní činí jednoznačně jeden z nejobdivovanějších objektů noční oblohy. A bohužel dnes také – díky přemíře světelného znečištění – se dočkala nezaslouženého škatulkování do oblasti sci-fi, neboť mladé generace už ani nevěří, že se dá uvidět na vlastní oči, aniž by to vyžadovalo nákladné cestování do vesmíru.
Každý z nás, kdo někdy spatřil Mléčnou dráhu, se zjista tázal nad tím, odkud vlastně vzala svůj název. Ačkoliv legenda o rozlitém mléku na obloze je již známa věrně, není a nebyla zdaleka jedinou, která se k "pilíři noci" váže. Pohled do - jak dnes víme - roviny naší Galaxie byl studnou inspirace pro všemožné legendy napříč starodávnými civilizacemi i kulturami. Pojďme si některé stručně představit.
Využitím nových metod a dat z evropské astronomické družice GAIA astronomové z univerzity v Torontu odhadli, že rychlost Slunce na oběžné dráze kolem středu naší Galaxie je přibližně 240 kilometrů za sekundu. Kromě toho dospěli při výpočtech k závěru, že vzdálenost Slunce od galaktického centra je přibližně 7,9 kiloparseků (kpc) – tedy téměř 26 000 světelných roků.
Léto – to kalendářní –- je sice již za námi, ale do naší redakce stále chodí fantastické vzpomínkové portréty toho, co nabídlo noční nebe. Zejména pak snímky Mléčné dráhy, pilíře noci, zdobící hvězdnaté nebe daleko od měst. Je až s podivem, jak se letos doslova roztrhl pytel s tímto fenoménem. Snad fotografy motivoval čím dál větší přísun podobných záběrů ze zahraničí, či výskyt letošních planetárních favoritů, Marsu a Saturnu, promítajících se na obloze poblíž centra Mléčné dráhy. Tak jako tak, jezdili jste daleko či vysoko do někdy i nedostupných míst české a slovenské krajiny, abyste se s námi podělili o pohledy k naší Galaxii nad vašimi oblíbenými místy střední Evropy a my vám za to moc děkujeme. Jako odměnu přinášíme tuto galerii.
Dnes naposledy vychází ubývající Měsíc ještě před půlnocí na začátku astronomické noci. V dalších dnech se už budeme moci stále delší dobu kochat tmavou oblohou a Mléčnou dráhou klenoucí se nad našimi hlavami. Období od konce července až do září je typické tím, že po setmění můžeme pozorovat souhvězdí Labutě vysoko na obloze. Ačkoli je nám čím dál více upírán pohled na nádherný oblouk tvořený miliardami hvězd naší Galaxie, ohlédnutí za fotografiemi čtenářů ze začátku července ukazuje, že je o co stát a že taková místa v naší vlasti pořád existují.
Upozornění na krásy nočního nebe může v typicky vlhkém až deštivém červnovém počasí střední Evropy vyznít poněkud nepatřičně. Ano, rádi bychom si vychutnali letní Mléčnou dráhu, ale asi si budeme muset počkat až na léto. I to je možnost. Jinak na to šel Ondrej Králik, jeden z našich čtenářů, který neváhal podělit se s námi o úchvatné pohledy do exotického nebe.
Tento působivý nový pohled na Mléčnou dráhu byl zveřejněn u příležitosti dokončení přehlídky ATLASGAL (APEX Telescope Large Area Survey of the Galaxy). V rámci tohoto programu prováděl radioteleskop APEX z jižní polokoule první mapování rozsáhlých oblasti oblohy podél roviny Galaxie v pásmu submilimetrového elektromagnetického záření – mezi infračerveným a rádiovým zářením – a to s lepším rozlišením, než umožňují současné kosmické dalekohledy. Průkopnický radioteleskop APEX s anténou o průměru 12 m astronomům umožňuje zkoumat chladné objekty ve vesmíru: plyn a prach o teplotách pouhých desetin stupně nad absolutní nulou.
Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové zjistili, že staré přísloví „co letí vzhůru, musí spadnout dolů“ se dokonce vztahuje i na obrovský oblak plynného vodíku ve vnější oblasti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Neviditelný oblak letí směrem na naši Galaxii rychlostí přibližně 1 130 000 kilometrů za hodinu.
Tančíte rádi s hvězdami? Asi podivá otázka, že? Nicméně je docela nasnadě, neboť přinášíme úchvatné video ze slovenských Nízkých a Vysokých Tater s názvem "Tančení s hvězdami", které vás svým podmanivým kouzlem vtáhne do světa skvostů hvězdnatého nebe nad divokými tatranskými kopci za všemožného počasí. Autorem videa je Vladimír Šifra a my mu moc děkujeme za takový počin, který mimochodem může inspirovat vás všechny - stačí vzít foťák do přírody, snímat několik hodin po dobu několika měsíců různé scenérie a s citem je pak vnést do takového brilantního videozážitku. Pomoc tak můžete například i s bojem proti světelnému znečištění, neboť všem ostatním ukážete, o co nás přemíra neúčelného pouličního osvětlování připravuje...
Astronomové pracující s přehlídkovým dalekohledem VISTA na observatoři ESO/Paranal objevili dosud neznámou strukturu v naší Galaxii. Při mapování rozložení proměnných hvězd Cefeid se jim podařilo odhalit disk mladých hvězd skrytý za hustými oblaky prachu v centrální výduti Galaxie.
K. E. Ciolkovskij - z videa k výročí jeho narození. Zdroj: FilmUaGroup, Youtube.Na začátku září odlétala sonda DAWN od planetky Vesta.
Raketoplán Endeavour se přesunul definitivně do Kalifornie a my tak můžeme už pouze vzpomínat.
Zajímavé timelapse ze Země i z Marsu nebo záběrů sluneční aktivity. To je další nabídka
našeho pravidelného seriálu. Na závěr vzpomeneme geniálního myslitele Ciolkovského a podíváme
se na nejvzdálenější objekty ve vesmíru.
Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynuAstronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Tento nově objevený útvar má průměr několik set tisíc světelných roků. Jeho odhadovaná hmotnost je srovnatelná s hmotností všech hvězd vytvářejících Galaxii.
Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel PechV červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.
hvězdy nad TeideVideo z přechodu Venuše přes Slunce jsme už zařadili do předchozího článku. Červen byl však
také ve víru zajímavých letů do kosmu a podíváme se i na neobvyklé záběry z naší planety. Vzpomínka na Cassini má své pokračování,
doplněné o pohledy z Voyageru. Závěrem se vrátíme na Kanárské ostrovy.
Koukněte, tam je Antares!.Autor: Martin GembecNezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme.
Aktualizováno: 2. června 2011, 21:14 SELČ.
