Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Letní Mléčná dráha

Na obloze: Letní Mléčná dráha

Rho Ophiuchi
Autor: Ondrej Králik

Upozornění na krásy nočního nebe může v typicky vlhkém až deštivém červnovém počasí střední Evropy vyznít poněkud nepatřičně. Ano, rádi bychom si vychutnali letní Mléčnou dráhu, ale asi si budeme muset počkat až na léto. I to je možnost. Jinak na to šel Ondrej Králik, jeden z našich čtenářů, který neváhal podělit se s námi o úchvatné pohledy do exotického nebe. 

Ondrej se vydal na Kapverdy, souostroví západně od Afriky, aby zde pořídil fascinující záběry Mléčné dráhy. Tyto ostrovy nejsou tak proslulé, jako severněji položené Kanárské ostrovy. Snad pro větší odlehlost, snad proto, že tam není tak stálé počasí. Každopádně obloha je zde parádní, především díky menšímu zásahu dnešní civilizací. 

Úvodní snímek nám ukázal střed naší Galaxie, kterému dominuje tzv. Velký oblak Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce (samotný střed naší Mléčné dráhy je skryt v tmavé trhlině vpravo dolů od tohoto výrazného oblaku). Vpravo ležící souhvězdí Štíra nám připomíná hvězda Antares a od ní jdoucí dva výraznější pásy tmavých mezihvězdných mračen (při pravém okraji). Pozoruhodná je tato oblast především samotnými barvami mlhovin. Oranžově nasvíceným prachem od jasného hvězdného veleobra Antara, růžovočervenými oblaky, což jsou mlhoviny vybuzené ke svícení uvnitř vznikajícími hvězdami a také modrými mlhovinami, které rozptylují světlo nedaleko ležících hvězd. Mozaiku mlhovin doplňují tmavohnědé až černé temné mlhoviny, zakrývající hvězdy Mléčné dráhy v pozadí.

Mliecna draha z ostrovu Boa Vista Autor: Ondrej Králik
Mliecna draha z ostrovu Boa Vista
Autor: Ondrej Králik

Takto překrásný pohled na střed Galaxie se nám už v Česku moc nenabízí a to nejen z toho důvodu, že Kapverdy leží blízko rovníku a tato oblast je zde vidět vysoko poblíž nadhlavníku, ale je to dáno i častým výskytem zákalu a světelného smogu při obzoru. Zajímavou možností je vyrazit na dovolenou do jižní Evropy, severní Afriky, nebo na již zmíněné Kanárské ostrovy (tam při vyjetí na vrcholky sopek jako je Teide dosáhneme na často jasnou a hodně tmavou oblohu).

Léto je za dveřmi, užívejme si pohledu na Mléčnou dráhu, byť bude jen slabým odvarem zážitku, který si dopřál Ondrej. Jemu děkujeme za zprostředkování a jestliže jste ještě neviděli jeho osobní galerii na Flickru, neváhejte. A pokud máte také nějaké zajímavé snímky, přispějte do čtenářské galerie.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mléčná dráha, Čtenáři


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »