Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mléčná dráha je zahalena do oblaku horkého plynu

Mléčná dráha je zahalena do oblaku horkého plynu

Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynu
Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynu
Astronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Tento nově objevený útvar má průměr několik set tisíc světelných roků. Jeho odhadovaná hmotnost je srovnatelná s hmotností všech hvězd vytvářejících Galaxii.

Pokud bude rozměr a hmotnost tohoto halo potvrzena, může být vhodným vysvětlením záhady známé jako problém chybějící baryonové hmoty v naší Galaxii.

V nedávné studii použila skupina pěti astronomů data z družice Chandra, z družice XMM-Newton (kterou provozuje ESA) a japonské astronomické družice Suzaku k nastavení limitů pro teplotu, velikost a hmotnost halo tvořeného horkým plynem. Družice Chandra pozorovala osm jasných zdrojů rentgenového záření nacházejících se daleko za hranicí naší Galaxie, ve vzdálenosti několika stovek miliónů světelných roků. Data odhalila, že rentgenové záření těchto vzdálených zdrojů je absorbováno ionty kyslíku nacházejících se v sousedství Galaxie. Astronomové určili teplotu absorbujícího halo v rozmezí od jednoho miliónu až po 2,5 miliónu kelvinů, což je několiksetkrát vyšší teplota než na povrchu Slunce.

Jiné studie ukázaly, že Mléčná dráha (i jiné galaxie) je doslova ponořena do horkého plynu o teplotě 100 000 až 1 milión kelvinů. Další studie signalizovaly přítomnost horkého plynu o teplotách vyšších než jeden milión kelvinů. Avšak tyto nové výzkumy poskytly důkazy, že existující halo horkého plynu zahalující Mléčnou dráhu je mnohem hmotnější než doposud známé podstatně menší galaktické halo tvořené starými hvězdami a ionizovaným plynem.

"Víme, že plyn obklopuje naši Galaxii, a víme také, jak je tento plyn horký," říká Anjali Gupta, vedoucí autorka článku publikovaného v časopise The Astrophysical Journal. "Velkou otázkou je, jak rozsáhlé je toto halo a jaká je jeho celková hmotnost."

Rentgenová družice Chandra X-ray Observatory
Rentgenová družice Chandra X-ray Observatory
Aby získali odpověď na tuto otázku, doplnili autoři výzkumu data z družice Chandra o zjištěný rozsah absorpce vytvářené ionty kyslíku na základě dat z družice XMM-Newton, a také o data z družice Suzaku, která registrovala rentgenové záření v oblasti plynného halo. Dospěli k závěru, že hmotnost tohoto plynu odpovídá hmotnosti více než 10 miliard Sluncí, možná dosahuje až hodnoty 60 miliard hmotností Slunce.

"Naše výzkumy ukázaly, že rozumné hodnoty parametrů a další předpoklady na základě pozorování družice Chandra ukazují na existenci obrovského rezervoáru horkého plynu v okolí Mléčné dráhy," říká spoluautorka článku Smita Mathur, Ohio State University, Columbus. "Ten se může rozprostírat do vzdálenosti několika set tisíc světelných roků od naší Galaxie, a možná sahá ještě dále do prostoru Místní skupiny galaxií. V obou případech se zdá být jeho hmotnost velmi velká."

Odhadovaná hmotnost závisí na mnoha faktorech, jako je například relativní poměr kyslíku vzhledem k vodíku, který je dominantním plynem ve vesmíru. Nicméně i tyto odhady představují důležitý krok k vyřešení případu chybějící baryonové hmoty, záhady, která zaměstnává astronomy po více než desetiletí.

Ačkoliv ještě panují určité nejasnosti, výzkumná práce Anjali Gupty a jejích spolupracovníků poskytuje nejlepší důkazy, že chybějící baryonová hmota galaxií se ukrývá v okolním halo v podobě plynu o teplotě několika miliónů stupňů, který galaxie obaluje. Odhadovaná hustota tohoto halo je však tak nízká, že obdobné útvary v okolí vzdálenějších galaxií nemusí být pro naši techniku dosažitelné.

Ilustrační obrázek ukazuje obrovské halo horkého plynu (modrá barva) v okolí naší Galaxie. Na obrázku jsou rovněž zakresleny polohy dvou malých souputníků naší Galaxie - Velké a Malé Magellanovo mračno - což jsou nejbližší nepravidelné galaxie. Plynné halo má průměr přibližně 600 000 světelných roků (odhadovaný průměr naší Galaxie je asi 100 000 světelných let). K pořízení dat pro objev tohoto halo bylo využito 764 hodin a 53 minut (tj. 31 dnů 19 hodin 53 minut) pozorovacího času družice Chandra.

Zdroj: www.nasa.gov a chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Chandra, Naše Galaxie, Mléčná dráha


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »