Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Obří oblak plynu se blíží k naší Galaxii

Obří oblak plynu se blíží k naší Galaxii

Smithův oblak se blíží k naší Galaxii
Autor: NASA, ESA, and A. Fox (STScI)

Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové zjistili, že staré přísloví „co letí vzhůru, musí spadnout dolů“ se dokonce vztahuje i na obrovský oblak plynného vodíku ve vnější oblasti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Neviditelný oblak letí směrem na naši Galaxii rychlostí přibližně 1 130 000 kilometrů za hodinu.

I když stovky obrovských plynných oblaků o vysokých rychlostech doslova prosviští na periferii naší Galaxie, nově pozorovaný oblak pojmenovaný „Oblak Smith“ (Smith Cloud) je unikátní, protože je velmi dobře známa jeho dráha. Nová pozorování pomocí HST napovídají, že byl uveden na svoji dráhu ve vnějších oblastech galaktického disku přibližně před 70 milióny roků. Oblak objevila počátkem 60. roků minulého století studentka astronomie Gail Smith(ová), která detekovala rádiové záření emitované přítomným vodíkem.

Oblak je nyní na návratové kolizní dráze a očekává se, že narazí do disku Mléčné dráhy přibližně za 30 miliónů roků. Když k tomu dojde, astronomové se domnívají, že bude zažehnuta velkolepá tvorba hvězd. Za předpokladu dostatečného množství plynu dojde k vytvoření zhruba dvou miliónů nových sluncí.

Oblak je dobrým příkladem toho, jak se Galaxie mění v čase,“ vysvětluje Andrew Fox, vedoucí člen týmu ze Space Telescope Science Institute v Baltimore, Maryland. „Říká nám to, že naše Galaxie je stále velmi aktivním místem, kde plyn může být vymrštěn v jedné části galaktického disku, aby následně spadl zpět v jiné oblasti.“

Naše Galaxie tak recykluje plyny prostřednictvím takových oblaků, jako je například Oblak Smith, což umožní vznik hvězd v jiných oblastech než předtím. Pozorování Smithova oblaku pomocí HST astronomům pomůže si představit, jak aktivní jsou disky galaxií,“ říká Andrew Fox.

Astronomové určili rozměry tohoto oblaku tvarem podobného kometě a zjistili, že jeho délka je 11 000 světelných roků při průměru 2 500 světelných let. Pokud by oblak byl pozorovatelný ve viditelném světle, představoval by na obloze útvar o velikosti rovnající se více než 30 měsíčním úplňkům.

Dráha Smithova oblaku vůči naší Galaxii Autor: NASA, ESA, and A. Fox (STScI)
Dráha Smithova oblaku vůči naší Galaxii
Autor: NASA, ESA, and A. Fox (STScI)
Astronomové dlouho přemýšleli o tom, že Smithův oblak může být nevyvinutá galaxie bez hvězd nebo plyn proudící do Mléčné dráhy z mezigalaktického prostoru. Pokud by některý z těchto scénářů byl správný, pak by oblak obsahoval především vodík a hélium, avšak nikoliv těžké prvky vytvořené ve hvězdách. Pokud však má původ v naší Galaxii, bude obsahovat mnoho chemických prvků nacházejících se také ve Slunci.

Vědecký tým použil vůbec poprvé Hubbleův dalekohled k určení chemického složení Smithova oblaku. Astronomové pozorovali ultrafialové záření z jasných jader tří aktivních galaxií (AGN), které se nacházejí několik miliard světelných roků za Oblakem Smith. Pomocí přístroje COS (Cosmic Origins Spectrograph) na palubě HST měřili, jak toto záření proniká přes plynný oblak.

Konkrétně sledovali síru ve zmiňovaném oblaku, která může absorbovat ultrafialové záření. „Na základě měření obsahu síry můžeme zjistit, jak je oblak obohacen atomy síry v porovnání se Sluncem,“ vysvětluje Andrew Fox. Síra je dobrým měřítkem toho, jak velké množství těžších prvků se nachází v Oblaku Smith.

Astronomové zjistili, že Smithův oblak obsahuje takové množství síry, jaké se nachází ve vnějším disku naší Galaxie, v oblasti přibližně 40 000 světelných roků od galaktického centra (přibližně o 15 000 světelných let více, než je vzdálenost Slunce a našeho planetárního systému). To znamená, že Smithův oblak již byl obohacen materiálem z hvězd. Nejedná se tedy o dokonale čistý vodík z vnějších oblastí mimo naší Galaxii, ani se nejedná o pozůstatek nevyvinuté galaxie postrádající hvězdy. Místo toho se zdá, že oblak byl vyvržen z naší Galaxie a nyní se vrací jako bumerang zpět.

Ačkoliv tak byla vyřešena záhada původu Smithova oblaku, zároveň to vyvolává novou otázku: Jak se oblak dostal do míst, kde je nyní? Jaká katastrofická událost jej katapultovala z galaktického disku a jak to, že zůstává nedotčený? Může se jednat o oblast skryté hmoty – neviditelné formy látky – která míjí disk a přitahuje plyn z Mléčné dráhy? Odpovědi na tyto otázky snad přinesou další výzkumy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Smith Cloud, HST, Mléčná dráha


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »