Konference o výzkumu proměnných hvězd je nejvýznamnějším setkáním pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS). V roce 2025 se uskuteční ve dnech 7. - 9. listopadu na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově.
50. konference o výzkumu proměnných hvězd, pořádaná Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, se bude konat od pátku 30. listopadu do neděle 2. prosince 2018 v aule Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Hlavními odbornými tématy jsou výzkum proměnných hvězd a exoplanet, jejich pozorování našimi pozorovateli i ve velkých přehlídkových projektech a vesmírných misích, a metody zpracování naměřených dat. Přednášejícími jsou nejen profesionální astronomové, ale i amatérští astronomové z devíti zemí světa.
32 přednášek, na 90 účastníků z 9 zemí. Už to jasně ukazuje, že o letošní jubilejní 50. konferenci, která se konala od 30. 11. do 2. 12., byl velký zájem. Pestrá přehlídka zajímavých a nezvykle se chovajících objektů noční oblohy prezentovaná přednášejícími ukázala, že amatéři i profesionálové se nemusejí bát, že by neměli co pozorovat. Také ukázala, že čeští astronomové se ve světové konkurenci neztrácejí.
SPHE srdečně zve na 55. konferenci o výzkumu proměnných hvězd, která se bude letos konat na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v termínu 17. – 19. listopadu 2023. Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS s tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ.
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevili na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.
V ostravském planetáriu v pátek 25. listopadu 2022 odstartovala 54. konference o výzkumu proměnných hvězd. V průběhu tří dnů se zde setkají nejen čeští vědci, studenti i amatérští pozorovatelé z oboru proměnných hvězd a exoplanet. Akci pořádá Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.
Hvězdy a mlhoviny na brněnské hvězdárněAutor: Martin MašekOd pátku 2. do neděle 4. listopadu 2012 proběhla v loni zrekonstruovaných prostorách Hvězdárny a planetária Brno již 44. konference o výzkumu proměnných hvězd. Jak příjemné prostředí nově zrekonstruovaných prostor hvězdárny, tak i nabitý program a hojná účast byly již od pátečního večera příslibem vydařeného ročníku konference. Konference se letos zúčastnilo celkem 54 účastníků a zaznělo 23 mluvených příspěvků.
Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS v tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. Konference se koná v termínu 25. - 27. listopadu 2022 v Planetáriu Ostrava.
Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. I v letošním roce zaštítí Astronomický ústav MFF UK v Praze Studentskou sekci v pátečním programu konference, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. Spoluorganizátorem akce je také Planetum, kterému děkujeme za poskytnutí prostoru v Planetáriu Praha. Akce proběhne 12. - 14. listopadu 2021.
Dne 1. 11. až 3. 11. 2019 se konala v prostorách Planetária Ostrava již 51. konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet pořádaná Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Konference měla za cíl propojit amatérské pozorovatele s profesionály a prezentovat výsledky výzkumu proměnných hvězd a exoplanet za uplynulý rok.
Konference o výzkumu proměnných hvězd, která se bude letos konat po 51., se uskuteční od pátku 1. listopadu do neděle 3. listopadu 2019 v Planetáriu Ostrava v Ostravě.
Jubilejní 50. ročník Konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 30. listopadu do neděle 2. prosince 2018 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce spolupořádaná Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Konference je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 49. konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 3. do neděle 5. listopadu 2017 v Brně. Cílem konference je vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry na poli proměnných hvězd a exoplanet. Jsou zváni všichni zájemci!
Skupinové foto účastníků konfrenceAutor: Martin MašekSmetanova Litomyšl, malebné a kulturně bohaté městečko s krásným renesančním zámkem, není jen místem narození významného skladatele, ale také i rodným městem velkého astronoma a průkopníka studia dvojhvězd – Zdeňka Kopala. A právě na počest 100. výročí jeho narození zde byly na podzim roku 2014 pořádány dvě astronomické konference – týdenní konference Living together: planets, host stars and binaries, které se zúčastnila víc jak stovka profesionálních astronomů z celého světa, a každoroční víkendová 46. konference o výzkumu proměnných hvězd pořádaná Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. O druhé zmiňované bude tento příspěvek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
