Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  53. konference o výzkumu proměnných hvězd

53. konference o výzkumu proměnných hvězd

53. konference
Autor: SPHE

Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. I v letošním roce zaštítí Astronomický ústav MFF UK v Praze Studentskou sekci v pátečním programu konference, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. Spoluorganizátorem akce je také Planetum, kterému děkujeme za poskytnutí prostoru v Planetáriu Praha. Akce proběhne 12. - 14. listopadu 2021.

Cílem konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet a rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentů astrofyziky o aktuálních tématech na poli proměnných hvězd a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování, které mnohdy dosahují profesionální úrovně.

Zbyněk Henzl představuje svůj nový objev - CzeV1750, kandidát s násobnou proměnností Autor: Martin Mašek
Zbyněk Henzl představuje svůj nový objev - CzeV1750, kandidát s násobnou proměnností
Autor: Martin Mašek
V neposlední řadě se také SPHE ČAS snaží navázat řadu zahraničních spoluprací a konference tak v posledních letech mívá i významný mezinárodní charakter. Na konferenci bude zařazeno i několik online zahraničních příspěvků, případně diskuzních panelů.

Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník v Open European Journal on Varible Stars se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou tradičně zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS a ve zveřejněném programu ke konferenci budou k dispozici i prezentace.

V letošním roce doufáme, že konference proběhne živě s osobním setkáním. Pokud to však vládní rozhodnutí neumožní, či budou podmínky pro pořádání vnitřních akcí neschůdné, konference proběhne opět online na Zoomu, diskuze k příspěvkům a společenské diskuze budou probíhat na Discordu.

Více informací a aktualit o konferenci na webu konference.

Aktivní účastníci se mohou se svými příspěvky hlásit do 30. 10., pasivní účastníci do 8. 11. 2021. Odkaz na přihlašovací formulář ZDE.

Kontakty (odborný program a organizace konference):

  • Kateřina Hoňková, katerina.honkova@astronomie.cz
  • Filip Walter, edmund.squirrel@gmail.com

Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě
Autor: Martin Mašek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] 53. konference o výzkumu proměnných hvězd
[2] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Konference SPHE


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »