Přednáška na konferenci v Ostravě Autor: Martin Mašek
Konference o výzkumu proměnných hvězd, která se bude letos konat po 51., se uskuteční od pátku 1. listopadu do neděle 3. listopadu 2019 v Planetáriu Ostrava v Ostravě.
Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce spolupořádaná Planetáriem Ostrava, které nám poskytne během konference své zázemí.
Cílem konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentu astrofyziky o aktuálních tématech na poli proměnných hvězd a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování, které mnohdy dosahují profesionální úrovně. A není se čemu divit, SPHE se snaží své členy stále vzdělávat a motivovat prostřednictvím úzce spolupracující komunity, pravidelných akcí a zveřejňováním návodu a prezentací.
Předávání ocenění Proměnář roku za rok 2015 na konferenci v Ostravě Autor: Martin MašekV neposlední řadě se také SPHE ČAS snaží navázat řadu zahraničních spolupráci, což vede k tomu, že se z konference v posledních letech stává konference mezinárodního charakteru.
Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou tradičně zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS a účastníci dostanou k dispozici i prezentace k předneseným příspěvkům.
Mimo přednáškový program bude konference doplněna o netradiční doprovodní program.
Místo a čas konání
Planetárium Ostrava
K Planetáriu 502
725 26 Ostrava-Krásné Pole
Konference se bude konat po čtyřech letech opět v Planetáriu Ostrava. Termín zahájení konference je v pátek 1. 11. 2019 v podvečer a předpokládané ukončení v neděli 3. 11. 2019 v poledne, dle kapacity programu.
Přihlášky posílejte prosím přes elektronický formulář ZDE. Uzávěrka přihlašování pro pasivní účasníky je 25. 10., pro aktivní účastníky do 15. 10.
AKTIVNÍM ÚČASTNÍKŮM
Uzávěrka registrace pro zasílání abstrakt aktivních účastníku je 15. 10.
Aktivní účastníci mohou vystoupit se svými příspěvky ve formě krátkých sdělení (20 minut i s diskuzí), přehledových přednášek (30-45 minut) či plakátových sdělení (vyhrazeno jako posterová sekce).
Postery by měly být formát A0.
Prezentace k přednáškám jsou preferovány jako PDF, případni PPT a PPTX.
Není možné připojení vlastního počítače.
Počet příspěvků jednoho přednášejícího není omezen.
Přihláška bude přijata i s abstraktem, který může být napsán v jazyce českém, slovenském i anglickém.
Přednášky telemostem jsou omezeny z technických důvodů na 3 (v každém dni maximálně jedna).
JAZYK KONFERENCE
Konference bude probíhat z většiny v českém či slovenském jazyce, nicméni stejně jako v minulých letech plánujeme uvést přednášky zahraničních hostů, které probíhají v angličtině. Může tedy být na konferenci vyčlenino i několik bloku moderovaných v angličtině a dle počtu zahraničních hostů může být konference vedena česko-anglicky.
PREZENTAČNÍ TECHNIKA
K dispozici bude projekční plátno a lokální počítač, do kterého musí být prezentace přednášek nahrány nejpozději před každou sekcí, případně předem zaslány na email nadseni.promenari@astronomie.cz. K dispozici je také prezentér a ozvučení.
KONFERENČNÍ POPLATKY
Společenský večer na konferenci v Ostravě Autor: Martin MašekKonferenení poplatky budou hrazeny předem na bankovní účet SPHE ČAS v průběhu října 2019.
Zájem o vystavení daňového dokladu avizujte rovnou v přihlášce.
V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, sobotní oběd a další materiály spojené s konferencí.
Účast na společenském večeru je dobrovolná.
Aktivním účastníkům, kteří nemají účast na konferenci vedenou jako pracovní cestu hrazenou zaměstnavatelem, bude možno vyplatit cestovní náklady. Zájemci nechť se hlásí u předsedkyně SPHE ČAS Kateřiny Hoňkové v době konání konference, případně u hospodáře Radka Dřevěného.
Konferenční poplatek
400 Kč členové SPHE ČAS
200 Kč studenti středních škol
500 Kč ostatní / nečlenové SPHE ČAS
300 Kč účast na společenském večeru
Program
Definitivní program konference bude zveřejněn po přihlášení všech aktivních účastníků a jejich příspěvků. Konference začne v pátek podvečer odborným programem, který bude odlehčen uvítacím drinkem. Hlavní odborný program zazní v sobotu a bude ukončen doprovodným programem a společenským večerem. V neděli zazní také odborný program, který bude záměrně tvořen tak, aby byl ještě zajímavější než ten sobotní a účastníci zůstali po celý víkend.
STRAVOVÁNÍ
V průběhu konference bude organizátory zajištěno občerstvení ve formě cateringu a sobotní společný oběd. Páteční večeře a nedělní oběd jsou v dobrovolné režii účastníků.
Více informací o konferenci naleznete na stránkách konference. V případě zájmu a otázek se neváhejte ozvat na mail nadseni.promenari@astronomie.cz. Na setkání na konferenci v Ostravě se těsí předsedkyně SPHE Kateřina Hoňková a výkonný výbor Sekce.
Účastníci konference 2015 v Ostravě Autor: Martin Mašek
Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae.
The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations.
It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue.
Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future.
Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto.
Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop
Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats
Gain 150, Offset 300.
July 24 to August 30, 2025
Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
