Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přijeďte na 54. konferenci o výzkumu proměnných hvězd

Přijeďte na 54. konferenci o výzkumu proměnných hvězd

Vizualizace zářivé modré proměnné hvězdy v Kinmanově trpasličí galaxii, jak mohla vypadat před svým záhadným zmizením.
Autor: ESO/L. Calçada

Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS v tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ.  Konference se koná v termínu 25. - 27. listopadu 2022 v Planetáriu Ostrava.

Cílem našich konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Dalším z úkolů této konference je rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentů astrofyziky o aktuálních tématech v oboru a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování.

V neposlední řadě SPHE ČAS navazuje zahraniční spoluprace a původně národní konference tak mívá i výrazný mezinárodní charakter. Na konferenci bude zařazeno několik zahraničních bloků, případně diskuzních panelů.

Konference bude po úspěšném loňském ročníku hybridní a dostupná bude také účastníkům online.

Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník v Open European Journal on Varible Stars se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS. Zpětně v programu zveřejněném na webu budou k dispozici i odkazy na prezentace.

Spoluorganizátorem akce je Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava, které poskytlo skvělé prostory pro konání konference a technické vybavení. Konference je také součástí letošního festivalu Czech Space Week.

Místo a čas

Adresa: K Planetáru 502, Ostrava-Krásné Pole

Čas: pátek 25. listopadu 2022 od 16:00 až neděle 27. listopadu 2022 do cca 12:00.

Online konference bude streamována přes Zoom. Online účastníkům přijdou odkazy na připojení na konferenci pár dní předem konáním akce.

54. konference SPHE Autor: SPHE
54. konference SPHE
Autor: SPHE

Program konferecne

Program konference je již zveřejněn na webu konference. Tam naleznete více podrobností.

Konferenční poplatky

  •     Konferenční poplatky budou hrazeny předem na bankovní účet SPHE ČAS. Podklady k platbě budou rozesílány v polovině listopadu 2022 Petrem Mrňákem. V případě Vaší neúčasti bude poplatek navrácen v plné výši.
  •     Zájem o vystavení daňového dokladu avizujte rovnou v přihlášce uvedením afiliace/organizace.
  •     V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, páteční welcome-drink, sobotní oběd a další materiály spojené s konferencí.
  •     Účast na společenském večeru je dobrovolná a hradí se zvlášť.
  •     Aktivním účastníkům, kteří nemají účast na konferenci vedenou jako pracovní cestu hrazenou zaměstnavatelem, bude možno vyplatit cestovní náklady. Zájemci nechť se hlásí u hospodáře Igora Stojanova.


Cena při osobní účasti:

  •     500 Kč členové SPHE ČAS
  •     200 Kč studenti středních škol; studenti VŠ v oboru astronomie/astrofyziky
  •     650 Kč ostatní / nečlenové SPHE ČAS
  • + 350 Kč příplatek za účast na společenském večeru


Cena online účasti:

  •     300 Kč


Stravování

V průběhu celé konference je zajištěno stravování formou cateringu. V pátek večer proběhne Welcome drink. V sobotu bude pro účastníky zajištěn oběd (je součástí konf. poplatku). Večer proběhne sobotní společenský večer, který je dobrovolný a hradí se zvlášť. V neděli bude zajištěno pouze občerstvení během dopoledne.

Ubytování

Účastníci si ubytování zajišťují sami. V blízké vzdálenosti od Planetária Ostrava je možné využít tyto účastníky prověřené ubytování.

  • koleje VŠB (Hotel Garni)
  • penzion Dukát
  • penzion Motýlek

Přihlášky

Přihlášky podávejte přes formulář ZDE. Přihlašování pasivních účastníků je možné do 18. 11. 2022. Příjem aktivních účastníků je již uzavřen.

Kontakty

  • Kateřina Hoňková, předsedkyně Sekce proměnných hvězd a exoplanet: katerina.honkova@astronomie.cz

Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě
Autor: Martin Mašek

 



Převzato: Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Konference SPHE


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »