Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přijeďte na 54. konferenci o výzkumu proměnných hvězd

Přijeďte na 54. konferenci o výzkumu proměnných hvězd

Vizualizace zářivé modré proměnné hvězdy v Kinmanově trpasličí galaxii, jak mohla vypadat před svým záhadným zmizením.
Autor: ESO/L. Calçada

Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS v tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ.  Konference se koná v termínu 25. - 27. listopadu 2022 v Planetáriu Ostrava.

Cílem našich konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Dalším z úkolů této konference je rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentů astrofyziky o aktuálních tématech v oboru a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování.

V neposlední řadě SPHE ČAS navazuje zahraniční spoluprace a původně národní konference tak mívá i výrazný mezinárodní charakter. Na konferenci bude zařazeno několik zahraničních bloků, případně diskuzních panelů.

Konference bude po úspěšném loňském ročníku hybridní a dostupná bude také účastníkům online.

Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník v Open European Journal on Varible Stars se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS. Zpětně v programu zveřejněném na webu budou k dispozici i odkazy na prezentace.

Spoluorganizátorem akce je Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava, které poskytlo skvělé prostory pro konání konference a technické vybavení. Konference je také součástí letošního festivalu Czech Space Week.

Místo a čas

Adresa: K Planetáru 502, Ostrava-Krásné Pole

Čas: pátek 25. listopadu 2022 od 16:00 až neděle 27. listopadu 2022 do cca 12:00.

Online konference bude streamována přes Zoom. Online účastníkům přijdou odkazy na připojení na konferenci pár dní předem konáním akce.

54. konference SPHE Autor: SPHE
54. konference SPHE
Autor: SPHE

Program konferecne

Program konference je již zveřejněn na webu konference. Tam naleznete více podrobností.

Konferenční poplatky

  •     Konferenční poplatky budou hrazeny předem na bankovní účet SPHE ČAS. Podklady k platbě budou rozesílány v polovině listopadu 2022 Petrem Mrňákem. V případě Vaší neúčasti bude poplatek navrácen v plné výši.
  •     Zájem o vystavení daňového dokladu avizujte rovnou v přihlášce uvedením afiliace/organizace.
  •     V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, páteční welcome-drink, sobotní oběd a další materiály spojené s konferencí.
  •     Účast na společenském večeru je dobrovolná a hradí se zvlášť.
  •     Aktivním účastníkům, kteří nemají účast na konferenci vedenou jako pracovní cestu hrazenou zaměstnavatelem, bude možno vyplatit cestovní náklady. Zájemci nechť se hlásí u hospodáře Igora Stojanova.


Cena při osobní účasti:

  •     500 Kč členové SPHE ČAS
  •     200 Kč studenti středních škol; studenti VŠ v oboru astronomie/astrofyziky
  •     650 Kč ostatní / nečlenové SPHE ČAS
  • + 350 Kč příplatek za účast na společenském večeru


Cena online účasti:

  •     300 Kč


Stravování

V průběhu celé konference je zajištěno stravování formou cateringu. V pátek večer proběhne Welcome drink. V sobotu bude pro účastníky zajištěn oběd (je součástí konf. poplatku). Večer proběhne sobotní společenský večer, který je dobrovolný a hradí se zvlášť. V neděli bude zajištěno pouze občerstvení během dopoledne.

Ubytování

Účastníci si ubytování zajišťují sami. V blízké vzdálenosti od Planetária Ostrava je možné využít tyto účastníky prověřené ubytování.

  • koleje VŠB (Hotel Garni)
  • penzion Dukát
  • penzion Motýlek

Přihlášky

Přihlášky podávejte přes formulář ZDE. Přihlašování pasivních účastníků je možné do 18. 11. 2022. Příjem aktivních účastníků je již uzavřen.

Kontakty

  • Kateřina Hoňková, předsedkyně Sekce proměnných hvězd a exoplanet: katerina.honkova@astronomie.cz

Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě
Autor: Martin Mašek

 



Převzato: Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Konference SPHE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »