Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přijeďte na 54. konferenci o výzkumu proměnných hvězd

Přijeďte na 54. konferenci o výzkumu proměnných hvězd

Vizualizace zářivé modré proměnné hvězdy v Kinmanově trpasličí galaxii, jak mohla vypadat před svým záhadným zmizením.
Autor: ESO/L. Calçada

Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS v tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ.  Konference se koná v termínu 25. - 27. listopadu 2022 v Planetáriu Ostrava.

Cílem našich konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Dalším z úkolů této konference je rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentů astrofyziky o aktuálních tématech v oboru a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování.

V neposlední řadě SPHE ČAS navazuje zahraniční spoluprace a původně národní konference tak mívá i výrazný mezinárodní charakter. Na konferenci bude zařazeno několik zahraničních bloků, případně diskuzních panelů.

Konference bude po úspěšném loňském ročníku hybridní a dostupná bude také účastníkům online.

Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník v Open European Journal on Varible Stars se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS. Zpětně v programu zveřejněném na webu budou k dispozici i odkazy na prezentace.

Spoluorganizátorem akce je Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava, které poskytlo skvělé prostory pro konání konference a technické vybavení. Konference je také součástí letošního festivalu Czech Space Week.

Místo a čas

Adresa: K Planetáru 502, Ostrava-Krásné Pole

Čas: pátek 25. listopadu 2022 od 16:00 až neděle 27. listopadu 2022 do cca 12:00.

Online konference bude streamována přes Zoom. Online účastníkům přijdou odkazy na připojení na konferenci pár dní předem konáním akce.

54. konference SPHE Autor: SPHE
54. konference SPHE
Autor: SPHE

Program konferecne

Program konference je již zveřejněn na webu konference. Tam naleznete více podrobností.

Konferenční poplatky

  •     Konferenční poplatky budou hrazeny předem na bankovní účet SPHE ČAS. Podklady k platbě budou rozesílány v polovině listopadu 2022 Petrem Mrňákem. V případě Vaší neúčasti bude poplatek navrácen v plné výši.
  •     Zájem o vystavení daňového dokladu avizujte rovnou v přihlášce uvedením afiliace/organizace.
  •     V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, páteční welcome-drink, sobotní oběd a další materiály spojené s konferencí.
  •     Účast na společenském večeru je dobrovolná a hradí se zvlášť.
  •     Aktivním účastníkům, kteří nemají účast na konferenci vedenou jako pracovní cestu hrazenou zaměstnavatelem, bude možno vyplatit cestovní náklady. Zájemci nechť se hlásí u hospodáře Igora Stojanova.


Cena při osobní účasti:

  •     500 Kč členové SPHE ČAS
  •     200 Kč studenti středních škol; studenti VŠ v oboru astronomie/astrofyziky
  •     650 Kč ostatní / nečlenové SPHE ČAS
  • + 350 Kč příplatek za účast na společenském večeru


Cena online účasti:

  •     300 Kč


Stravování

V průběhu celé konference je zajištěno stravování formou cateringu. V pátek večer proběhne Welcome drink. V sobotu bude pro účastníky zajištěn oběd (je součástí konf. poplatku). Večer proběhne sobotní společenský večer, který je dobrovolný a hradí se zvlášť. V neděli bude zajištěno pouze občerstvení během dopoledne.

Ubytování

Účastníci si ubytování zajišťují sami. V blízké vzdálenosti od Planetária Ostrava je možné využít tyto účastníky prověřené ubytování.

  • koleje VŠB (Hotel Garni)
  • penzion Dukát
  • penzion Motýlek

Přihlášky

Přihlášky podávejte přes formulář ZDE. Přihlašování pasivních účastníků je možné do 18. 11. 2022. Příjem aktivních účastníků je již uzavřen.

Kontakty

  • Kateřina Hoňková, předsedkyně Sekce proměnných hvězd a exoplanet: katerina.honkova@astronomie.cz

Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě
Autor: Martin Mašek

 



Převzato: Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Konference SPHE


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »