Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přijeďte na 54. konferenci o výzkumu proměnných hvězd

Přijeďte na 54. konferenci o výzkumu proměnných hvězd

Vizualizace zářivé modré proměnné hvězdy v Kinmanově trpasličí galaxii, jak mohla vypadat před svým záhadným zmizením.
Autor: ESO/L. Calçada

Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS v tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ.  Konference se koná v termínu 25. - 27. listopadu 2022 v Planetáriu Ostrava.

Cílem našich konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Dalším z úkolů této konference je rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentů astrofyziky o aktuálních tématech v oboru a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování.

V neposlední řadě SPHE ČAS navazuje zahraniční spoluprace a původně národní konference tak mívá i výrazný mezinárodní charakter. Na konferenci bude zařazeno několik zahraničních bloků, případně diskuzních panelů.

Konference bude po úspěšném loňském ročníku hybridní a dostupná bude také účastníkům online.

Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník v Open European Journal on Varible Stars se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS. Zpětně v programu zveřejněném na webu budou k dispozici i odkazy na prezentace.

Spoluorganizátorem akce je Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava, které poskytlo skvělé prostory pro konání konference a technické vybavení. Konference je také součástí letošního festivalu Czech Space Week.

Místo a čas

Adresa: K Planetáru 502, Ostrava-Krásné Pole

Čas: pátek 25. listopadu 2022 od 16:00 až neděle 27. listopadu 2022 do cca 12:00.

Online konference bude streamována přes Zoom. Online účastníkům přijdou odkazy na připojení na konferenci pár dní předem konáním akce.

54. konference SPHE Autor: SPHE
54. konference SPHE
Autor: SPHE

Program konferecne

Program konference je již zveřejněn na webu konference. Tam naleznete více podrobností.

Konferenční poplatky

  •     Konferenční poplatky budou hrazeny předem na bankovní účet SPHE ČAS. Podklady k platbě budou rozesílány v polovině listopadu 2022 Petrem Mrňákem. V případě Vaší neúčasti bude poplatek navrácen v plné výši.
  •     Zájem o vystavení daňového dokladu avizujte rovnou v přihlášce uvedením afiliace/organizace.
  •     V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, páteční welcome-drink, sobotní oběd a další materiály spojené s konferencí.
  •     Účast na společenském večeru je dobrovolná a hradí se zvlášť.
  •     Aktivním účastníkům, kteří nemají účast na konferenci vedenou jako pracovní cestu hrazenou zaměstnavatelem, bude možno vyplatit cestovní náklady. Zájemci nechť se hlásí u hospodáře Igora Stojanova.


Cena při osobní účasti:

  •     500 Kč členové SPHE ČAS
  •     200 Kč studenti středních škol; studenti VŠ v oboru astronomie/astrofyziky
  •     650 Kč ostatní / nečlenové SPHE ČAS
  • + 350 Kč příplatek za účast na společenském večeru


Cena online účasti:

  •     300 Kč


Stravování

V průběhu celé konference je zajištěno stravování formou cateringu. V pátek večer proběhne Welcome drink. V sobotu bude pro účastníky zajištěn oběd (je součástí konf. poplatku). Večer proběhne sobotní společenský večer, který je dobrovolný a hradí se zvlášť. V neděli bude zajištěno pouze občerstvení během dopoledne.

Ubytování

Účastníci si ubytování zajišťují sami. V blízké vzdálenosti od Planetária Ostrava je možné využít tyto účastníky prověřené ubytování.

  • koleje VŠB (Hotel Garni)
  • penzion Dukát
  • penzion Motýlek

Přihlášky

Přihlášky podávejte přes formulář ZDE. Přihlašování pasivních účastníků je možné do 18. 11. 2022. Příjem aktivních účastníků je již uzavřen.

Kontakty

  • Kateřina Hoňková, předsedkyně Sekce proměnných hvězd a exoplanet: katerina.honkova@astronomie.cz

Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě
Autor: Martin Mašek

 



Převzato: Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Konference SPHE


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »