Hvězdárna v Ondřejově bude opět otevřena všem zájemcům, a to ve dnech 17. až 19. května. K dispozici vám budou odborná pracoviště s výkladem pracovníků, dále historické kopule hvězdárny a samozřejmě bude možné navštívit i kopuli dvoumetrového Perkova dalekohledu nebo vedlejší pracoviště 65cm Mayerova dalekohledu. Vřele můžeme doporučit též návštěvu muzea V. Šfaříka a podle počasí se můžete těšit i na pozorování oblohy.
Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne mezi 6. a 12. listopadem 2017, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Kromě přednášek a projekcí filmů na různých místech České republiky vás zveme na dny otevřených dveří Oddělení galaxií a planetárních systémů na pražském Spořilově (Boční II č. 1401) v pátek 10. a sobotu 11. listopadu 2017.
Po celé tři dny, 19. až 21. května 2017, pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Máme připraven i dětský program. Vstup i doprovodný program zdarma.
Nenechte si ujít možnost návštěvy Astronomického ústavu v malebném "ladovském" Ondřejově, poznat práci vědců a poslechnout si mnoho zajímavého. Nebude chybět ani prohlídka největšího dalekohledu v České republice - Perkova 2-metrového teleskopu. Letos se Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově odehrají ve dnech 13. až 15. května 2016 (pátek až neděle), otevřeno vždy od 9 do 17 hodin.
Pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR na Spořilově, kde sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů, představí 13. a 14. listopadu 2015 pohled do zákulisí práce svých vědeckých skupin v přednáškách a rovněž nabídne pozorování oblohy dalekohledem z kopule a terasy. Dny otevřených dveří tak přinesou vskutku pestrý a velmi poutavý program. Rozhodně si je nenechte ujít!
Zájemci o vesmírné technologie a navigační systémy budou moci již podruhé navštívit jinak veřejnosti nepřístupné prostory sídla GSA, tedy Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém. Letošní ročník Dní otevřených dveří se zaměří na vesmír a účast českých podniků na jeho výzkumu a využití vesmírných technologií. Akce začíná v pátek 2. prosince, kdy je pro školy připraven speciální seminář s názvem „Satelitní navigace + Evropa = GSA“. V sobotu 3. prosince se na přednášky o různých tématech může těšit široká veřejnost: dozví se například o využití satelitní navigace v letectví či o GSA jako centru evropské satelitní navigace.
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU představuje nejnovější modely vývoje těchto masivních hvězd založené na modernizovaných předpisech ztrát hmoty. Ukazuje se, že doposud běžně používané modely mohly významně nadhodnocovat ztrátu hmoty v raných fázích hvězdného vývoje. Práce tak nabízí aktualizovaný pohled na interpretaci pozorovaných populací hvězd v centru naší Galaxie.
Česká astronomická společnost dneškem spouští svůj nabídkový portál astronomických přednášek. Portál funguje jako moderovaná databáze osvědčených přednášejících a přednášek s astronomickou tématikou, v nichž mohou zájemci o pořádání přednášky vyhledat vystoupení podle požadovaných kritérií. Hodí se vám do programu přednáška o Měsíci pro žáky sedmých až devátých tříd? Naklikejte do vyhledávače patřičná kritéria a hned se dozvíte, zda je taková přednáška v nabídce.
Astronomický ústav AV ČR je i letos zapojen do bohatého programu Týdne vědy a techniky 2015, který nabízí ve dnech 1. – 15. listopadu nepřeberné množství vědecko-populárních akcí a událostí pro širokou veřejnost, a to po celém území České republiky. V rámci programu pořádaného Astronomickým ústavem se můžete těšit především na poutavé přednášky, veřejná pozorování astronomickými dalekohledy nebo na jedinečné dny otevřených dveří na pražském pracovišti ve Spořilově.
Sluneční erupce patří k nejenergetičtějším jevům ve Sluneční soustavě, ale jejich vnitřní průběh zůstává i dnes jen částečně pochopen. Studie Jany Kašparové z ASU a jejích kolegů ukazuje, že klíčové procesy magnetického přepojování mohou probíhat nejen pod strukturou procházející erupcí, ale i přímo uvnitř ní. Díky unikátní kombinaci rádiových, extrémně ultrafialových a rentgenových pozorování autoři detailně rekonstruují počáteční fázi erupce z 2. dubna 2022 a odhalují nové souvislosti mezi strukturou magnetického pole, urychlováním částic a vznikem záření.
Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z ASU vedla tým, který si detailně prohlédl šest vybraných hvězd v galaxiích M31 a M33 v blízké infračervené oblasti. Autoři ukazují, že tato část spektra dokáže odhalit znaky, které jsou v optickém oboru skryté, a umožňuje doladit či radikálně změnit dosavadní klasifikaci zkoumaných objektů.
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2020, který se uskuteční 7. března 2020 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.
Nedávná astronomická studie sledující pohyb Sluneční soustavy v minulosti přinesla důkazy, že za zjištěnou anomálií v koncentraci radionuklidu berylia-10 (10Be) v hlubokomořských sedimentech může stát výbuch blízké supernovy. Výzkum využívá vysoce přesná data z mise Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) k rekonstrukci drah Slunce a okolních hvězdokup za posledních 20 milionů let a počítá pravděpodobnost, s jakou v době zaznamenané anomálie došlo v blízkosti Země k hvězdné explozi. Výsledky publikované v časopise Astronomy & Astrophysics naznačují, že blízkost Sluneční soustavy k aktivní oblasti tvorby hvězd v pozdním miocénu významně zvyšuje pravděpodobnost astrofyzikálního vysvětlení záhadného nárůstu pozemského berylia-10.
Dvojhvězda BD+20 5391 se ukázala být mimořádně vzácným případem dvou červených obrů téměř totožné hmotnosti, kteří se vyvíjejí bok po boku. Nová studie vedená týmem z univerzity v Potsdami, na níž spolupracovali i odborníci ze Stelárního oddělení ASU, přináší detailní pohled na jejich fyzikální vlastnosti, oběžnou dráhu a budoucí vývoj. Výsledky naznačují, že z obou obrů brzy začne přetékat hmota do okolí, což může vést buď k jejich splynutí, nebo ke vzniku mimořádně těsné dvojice bílých trpaslíků. Každopádně půjde o jedinečný laboratorní případ vývoje dvojhvězd v pokročilých fázích života.
U některých galaxií si astronomové povšimli přítomnosti čáry v modré oblasti spektra, která patří ionizovanému heliu. Ke vzniku této čáry jsou zapotřebí vysoké energie. Dosavadní vysvětlení – například vliv horkých a hmotných hvězd – se ukazuje jako nedostatečné. Nová studie ukazuje, že klíčovou roli zřejmě hrají rentgenové zdroje: od černých děr v aktivních jádrech galaxií až po dvojhvězdné systémy s kompaktními objekty. Autoři analyzovali rozsáhlý soubor dat a našli těsnou souvislost mezi intenzitou rentgenového záření a emisí helia, která platí napříč různými typy galaxií. Zdá se tedy, že právě rentgenové zdroje jsou hlavním spouštěčem tohoto mimořádného jevu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.
