Úvodní  >  Související stránky k článku Noční svítící oblaky a tipy na jejich pozorování

Související stránky k článku Noční svítící oblaky a tipy na jejich pozorování

Redakce Astro.czMultimédia

Rádi fotíte? Zapojte se do soutěže Neklidné nebe!

Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s fotografy Pavlem Gabzdylem a Petrem Horálkem, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Neklidné nebe“. Téma, které navrhl brněnský fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl, otevírá všem fotografům nevídané možnosti a hlubokou inspiraci. Bouřky, barevné jevy v atmosféře, ale i momentky s hvězdným nebem – to vše a určitě mnohem více si můžete představit pod tématem letošního ročníku tradiční a populární mokerské fotosoutěže o velmi pěkné ceny dodané partnery zvučných jmen. Organizátoři věří, že se opět sejdou snímky z blízka i daleka, které pestře předvedou krásu i divokost přírody kolem nás.

Martin GembecAstronomie

Sezóna NLC začala

Meteorologická situace v severních šířkách umožnila poměrně brzký nástup viditelnosti nočních svítících oblak (NLC), nacházejících se v mezosféře (výška kolem 80 km), daleko na sever od nás. Oblaka hlásil 6. června večer již ve 22:15 Marián Dujnič ze Slovenska, kde byla dříve tma. Pozorovat se je podařilo mnoha lidem ze severních Čech. Díky webovým kamerám ČHMÚ se je pak podařilo dohledat již na snímcích z ranních hodin z Ostravska.

Martin VilášekMultimédia

Virtuální průvodce po obloze

Planetárium Ostrava, tak jako další kulturní a vzdělávací instituce v tomto období, musí být částečně nebo úplně uzavřeno, podle toho jaký stupeň epidemiologického nebezpečí je vyhlášen. Nechceme však s našimi návštěvníky ztratit kontakt, proto se snažíme dávat o sobě vědět na dnes velmi rozšířených sociálních sítích.

Redakce Astro.czOstatní

Rádi fotíte? Hledá se nejnápaditější snímek Měsíce!

Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost a pardubická hvězdárna vyhlašují fotografickou soutěž s názvem „Za všechno může Měsíc jen…“. Téma je velmi volné a záleží jen na fantazii a důvtipu fotografa. Záleží samozřejmě také na štěstí. Možná je ten nejskvělejší ukryt někde v šuplíku. A je jen na každém z vás, zda bude Měsíc na fotografii či bude skryt. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení našeho nejbližšího vesmírného souseda. Soutěž probíhá až do 25. září 2016 a na účastníky soutěže již teď čekají pěkné ceny. Těšíme se na zajímavé snímky!

Petr HorálekÚkazy

V roce 2020 nás čekají pozoruhodné i nesmírně vzácné nebeské úkazy

Rok 2019 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu mimořádné úkazy na obloze. Měsíc se dvakrát zbarvil do oranžova v zemském stínu, v prvním případě do něj dokonce viditelně narazil asteroid. Na slunovrat se na českém nebi rozzářila rekordně rozsáhlá noční svítící oblaka. Ti největší nadšenci uzřeli fantastické úplné zatmění Slunce nad chilskou pouští Atacama a v listopadu pak šťastlivci mimo zónu zrádné oblačnosti pozorovali vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Rok následující neslibuje dechberoucí zatmění, nebo přechody planet. Máme čekat spíš útlum krásných jevů? Rozhodně ne: I v roce 2020 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné či dokonce mimořádně vzácné astronomické úkazy, z nichž jeden bude doslova úkazem staletí!

Martin GembecOstatní

Český amatérský astronom představil dalekohled o průměru téměř jeden metr

Jedním z nejznámějších velkých dalekohledů je metrový dobson doktora Hanßgena, který bývá k vidění na německém setkání Herzberger Teleskop Treffen. Podobně velký dalekohled, o průměru 90 cm, se občas vyskytne na vrcholku rakouských Alp na Edelweißspitze, kam jej vozívá jeden německý amatérský astronom. Mimochodem tímto přístrojem spatřilo i několik Čechů loni na podzim kometu 2I/Borisov, patrně jako jedni z mála na světě. V Česku se můžeme také setkat s opravdu velkými amatérskými dalekohledy. Například v Klubu astronomů Liberecka nedávno jeden z jeho členů prezentoval Taurus Izerinus o průměru 50 cm. To však vyprovokovalo kolegu a splnil si svůj dávný sen, když pořídil dalekohled dobsonova typu o průměru 95 cm.

Josef ChlachulaMultimédia

Výstava Táni Hojčové "Tulák po hviezdach"

Pozvánka na výstavu Tulák po hviezdach v Bratislavě od 3. do 25. listopaduAutor: Táňa HojčováOd soboty 3. listopadu do 25. listopadu se uskuteční výstava fotografií Táni Hojčové "Tulák po hviezdach". Výstava bude ve výstavní síni Slovenské výtvarné unie, Dostojevského rad 2, Bratislava. Otevřeno odpoledne od úterý do neděle od 13:00 do 19:00 hodin.

Marcel BělíkMultimédia

ČAM za červen 2019: Nočné svietiace oblaky

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť právě astronomové jej nejčastěji zmiňují. Nu, asi je nejčastěji vidí, v době kdy si připravují své astronomické dalekohledy k pozorování. Jsou totiž nejlépe pozorovatelné právě na počátku noci. Jsou totiž osvětlovány Sluncem, které je už dosti hluboko pod horizontem, kdy nižší vrstvy atmosféry jsou v zemském stínu a jsou osvětleny právě pouze tyto oblaky ve výškách 80-90 kilometrů.

Martin GembecÚkazy

Výzva k pozorování srpku Měsíce

S nástupem obnovené tlakové výše přijde sice další vlna smogových situací, ovšem na horách by mělo zůstat jasno. Pokud se přidá dobrá dohlednost, čeká nás zajímavé období, které vyzývá k pozorování srpku Měsíce těsně před novem (ráno 26. ledna), nebo těsně po novu (večer 28. a 29. ledna). Večerní oblohu dozdobí také blízké setkání planet Venuše a Marsu. Ráno je zase vysoko nad jihem Jupiter a nízko na jihovýchodě Saturn a Merkur.

Petr HorálekÚkazy

Rok 2019 nabídne pozoruhodné i vzácné nebeské úkazy

Pestrý rok 2018 se schýlil ke konci a mnozí nadšenci ještě živě vzpomínají na ta „nej“, která se v něm odehrála. Mars se maximálně přiblížil k Zemi za posledních 15 roků, vypočítaví šťastlivci uzřeli nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století anebo se kochali těmi několika nočními oblaky na červnové obloze. Vzácné podmínky měly i srpnové Perseidy, v září se nakrátko ukázalo všech 5 nejjasnějších planet a konec roku nabídl jeden z nejbližších průletů komety kolem Země v historii lidstva. Může tohle něco přebít? Vězte, že ano: I v roce 2019 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné ale i vzácné astronomické úkazy!

Astronomie

Pozorování hlubokého vesmíru v MOTO

Chcete se podívat opravdu velkým hvězdářským dalekohledem na objekty vzdáleného vesmíru zdobící podzimní oblohu? Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Rokycanech a Plzni pro vás připravily na pátek 23. září veřejné pozorování v Manětínské oblasti tmavé oblohy.

Petr SobotkaMultimédia

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2017

A je to tady! Snad už podesáté v řadě jsou nad naším územím viditelná tzv. noční svítící oblaka (mezinárodně označované zkratkou NLC). Okolo letního slunovratu nastává geometricky zajímavá situace, kdy nízko se pod obzorem pohybující Slunce stále ještě osvětluje horní vrstvu atmosféry. Mrazivě krásná stříbřitá noční oblaka pak vyniknou. Letos se první NLC se objevily v noci z 19. na 20. června. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem severním směrem až zhruba do konce července. Za zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!

Jiří DušekÚkazy

Úplňková noc na Kraví hoře

V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.

Petr HorálekMultimédia

Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2016

Jak už je každoročním zvykem, okolo letního slunovratu se rozproudí žně ve sledování mrazivě krásných stříbřitých nočních oblak (mezinárodně označovaných zkratkou NLC). Ani letošek není výjimkou, první NLC se objevily jen 3 dny před slunovratem, 17. června 2016. U nejvýraznějších jevů pak dokonce nevadil při focení ani skoroúplňkový Měsíc či částečně zatažená obloha. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem okolo severu až zhruba do konce července. Za doposud zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!

Jan VeselýSluneční soustava

Mars v opozici a tedy v nejlepších pozorovacích podmínkách

Planeta Mars se 22. 5. 2016 ve 13 hodin SELČ ocitá v opozici se Sluncem. Termínem opozice astronomové označují situaci, kdy se planeta na obloze nachází naproti Slunci a díky tomu je pozorovatelná po celou noc. Mars vychází ve 21 hodin na jihovýchodě, vrcholí o půlnoci (okolo jedné hodiny SELČ) ve výšce 18° nad jihem a do rána se přesouvá k jihozápadu. Pod obzor se zanoří za rozbřesku v 5 hodin SELČ.

Petr HorálekMultimédia

Video: Svět pod stříbřitými mračny

Že je sezóna nočních svítících oblak v plném rozjezdu, jsme vás již informovali. V současných dnech přicházejí čím dál četnější záznamy o pozorování v severštějších zemích Evropy, zejména z Dánska a Skandinávie. Každý další den se ale mohou mysticky vzhlížející stříbřité oblaky, viditelné výhradně za pokročilého soumraku nebo při rozbřesku, stáhnout až nad český severní obzor a vykouzlit majestátné divadlo. Držte proto oči na stopkách a do té doby si vychutnejte alespoň tento majstrštyk běloruského fotografa Viktara Malyshchytse, který prostřednictvím časosběru zachytil nejen krásu a pohyb jen zdánlivě neměnných stříbřitých mračen, ale rovněž krásy noční krajiny Běloruska samotného.

Martin PopekÚkazy

Tančící skřítci a blesková činnost mateřské bouřky

Red sprites (Červení skřítci) jsou krátké optické emise v mezosféře. Jejich vznik je spjatý s intenzivním troposférickým bleskem typu CG+ nebo IC (blesk s kladným nábojem nebo mezimračný blesk). Skupina Red sprites, v kterých se objevují sprites v rychlém sledu za sebou, některé s výrazným bočním posunutím jeden od druhého, se označuje jako úkaz (skupina) tanečních Red sprites. Pro tyto skupiny je typické postupně se objevující sprites bez výrazného pohybu v lineárním směru. Příčina vzniku je zřejmě v sekvenci více výbojů ze zdrojového troposférického blesku, ale je zde také možnost, že vše způsobí jeden velký CG+ blesk, který čerpá náboj z dalších a dalších částí bouřkového oblaku. Občas tato skupina Red sprites vypadá, jako by cestovala po přímce mezosférou nad bouřkovým systémem. Pravda je, že vzniká podobně jako tančící Red sprites. Lineární uspořádání emisí skřítků pravděpodobně sleduje kanál zdrojového blesku v bouřkovém oblaku.

Petr HorálekÚkazy

Začněte vyhlížet noční svítící oblaka

Na přelom května a června už můžeme netrpělivě pohlížet k severozápadnímu až severovýchodnímu obzoru za soumraku a před rozbřeskem pro nezvyklá a až mrazivě krásná noční svítící oblaka. Tato zvláštní mračna, označovaná nejčastěji zkratkou NLC, jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až v momentě, kdy je nasvěcuje Slunce nacházející se již pod obzorem. Už nyní jsou hlášena pozorování ze Skandinávie a severopolských zeměpisných šířek. Možnost spatřit NLC z Česka se zvyšuje s příchodem letního slunovratu, kdy se stříbřité závoje nesmírně fotogenických vláknitých mraků vysoko v mezosféře roztáhnou až k nám. Takže mějte oči otevřené a hlavně nezapomeňte mít po ruce foťák!

Martin PopekÚkazy

Bohatá sezóna nadoblačných blesků 2015

Rok 2015 byl bezesporu jeden z nejlepších za posledních pět let, kdy jsou nadoblačné blesky (TLE) systematicky pozorovatelné z ČR. TLE sezónu, podobně jako v roce 2014, zahájil vzácný Elves. Tentokrát nad Polskem v noci 27. dubna. Poslední úkazem byla skupina tančících Red sprites a Sprites halo z MCS bouře dne 3. října nad Jaderským mořem. Celkem se podařilo zachytit 282 TLE z 34 většinou MCS nebo MCC bouří v rozmezí vzdálenost 125-616km. Z celkového počtu bouří jsem vybral patnáct, které byly zajímavé jak vysokou aktivitou, vzácnými úkazy nebo blízkostí samotných Red sprites. Co mě na letošní sezoně nejvíc zaujalo, byl vysoký počet ukázkových Sprites hal. Hala z 13. května byly navíc zcela exotické a hodně unikátní. Vyjímečná byla na počátku srpna bouře nad Slezskem. Severní ze dvou aktivních bouřkových jader vytvořila Jet a to  nejběžnější typ Blue starter.  



24. vesmírný týden 2021

24. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 6. do 20. 6. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Nad ránem jsou dobře viditelné planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká. Čínská kosmická loď Šen-čou 12 je připravena ke startu s třemi kosmonauty ke stanici Tiangong 3. Juno přinesla fantastické snímky Jupiterova měsíce Ganymedu. Před 230 lety se narodil americký astronom Denison Olmsted, který prováděl pozorování z Yale jedním z prvních univerzitních dalekohledů v USA a v roce 1833 po spatření meteorického deště Leonid poukázal na jejich radiant a kosmický původ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Leo Triplet

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2021 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Zdeněk Vojč   Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC 2021 - Věchnov

ze začátku málo výrazné, fotografováno ve 22:46 SELČ

Další informace »