Úvodní  >  Související stránky k článku Obrazem: Nova nad Supernovou

Související stránky k článku Obrazem: Nova nad Supernovou

Jiří SrbaOstatní

Materiály z produkce Planetária a návštěvnického centra ESO Supernova volně ke stažení

Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova od svého otevření v dubnu 2018 přiblížilo krásy vesmíru více jak 55 tisícům návštěvníků a upoutalo pozornost publika z celého světa. Nyní ESO Supernova zdarma zpřístupňuje rozsáhlý on-line archiv snímků s vysokým rozlišením, videí, vzdělávacích materiálů, podkladů pro projekce v planetáriích, ale také digitální verzi své unikátní astronomické výstavy.

Petr HorálekMultimédia

Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa

ELT, tedy Extrémně velký dalekohled, byl doposud jen pojem spojený s velkým množstvím propagačních simulací a videí, z nichž jsme se dozvídali, že do roku 2025 bude na vrcholu chilské hory Cerro Armazones, asi 22 km vzdušnou čarou na východ od současně nejpopulárnější observatoře ESO Paranal, stát dalekohledové monstrum o průměru přes 39 metrů. Těžko si to představit, ač nějaké porovnávací obrázky Evropská jižní observatoř poskytla. Víme, že výškou 74 metrů se kupole dostane do více jak dvou třetin výšky ještědského vysílače a průměrem zrcadla dalekohled předčí velikost střední basketbalové haly. Až do 5. července 2019 mi tato čísla jen máloco říkala. Pak jsem měl tu vzácnou možnost na staveništi strávit nezapomenutelnou noc…

Redakce Astro.czÚkazy

Nová nova v Perseovi

Nenechte si ujít včera objevenou novu s označením V0392 Persei! Tato událost by neměla zapadnout, neboť jde dost možná o historický okamžik. Jak sám všem dobře známý John Bortle říká: „Jde o unikátní případ v dějinách astronomie proměnných hvězd.“

Jiří SrbaOstatní

Supernova nad Mnichovem

Dne 26. dubna 2018 bylo slavnostně otevřeno nové Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova. Veřejnost bude moci zařízení navštívit od 28. dubna 2018. Centrum se nachází v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova v Německu. Nabízí návštěvníkům hluboký prožitek z astronomie spojený se specifickými vědeckými výsledky ESO, projekty a technologickým pokrokem. Veškeré aktivity v centru ESO Supernova budou v roce 2018 pro návštěvníky zdarma, účast na programu nebo akci lze rezervovat online.

Petr HorálekÚkazy

Červencová zatmění provedou významná výročí: 100 let relativity nebo 50 roků prvního Měsíčňana

Letos v červenci se odehrají dvě zatmění. První z nich, úplné sluneční 2. července, spatří obyvatelé Argentiny a Chile. To druhé, částečné měsíční 16. července, pak proběhne před půlnocí i na české obloze. Tentokrát však nepůjde jen o ty úkazy na obloze, které stojí za zmínku. Oba úkazy totiž shodou okolností provází hned několik astronomických výročí a milníků lidstva. Takže pro co tedy pod chilským či v půli července i naším nebem bouchat šampaňské?

Roman KubánekHvězdy

Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Profesor Larry Molnar (Calvin College) a jeho studenti Karen Kinemuchi (Apache Point Observatory) a  Henry Kobulnicky (University of Wyoming) předpovídají hvězdný výbuch, který bude viditelný pouhým okem. Předpověď profesora Molnara slibuje, že v roce 2022 dojde ke spojení dvojhvězdy, které bude probíhat zhruba rok, přičemž dojde k výraznému zesílení vizuální jasnosti této dvojhvězdy na noční obloze. Podle jeho odhadu se tato hvězda stane na nějakou dobu jednou z nejjasnějších na nebi. Hvězda bude viditelná jako součást souhvězdí Labutě a přibude tak další hvězda do známého hvězdného obrazce Severního kříže.

Redakce Astro.czOsobnosti

Leden přinesl mimořádné mezinárodní úspěchy!

Počátek roku 2019 odstartovaly hned dva mimořádně dobře pozorovatelné nebeské úkazy – meteorický roj Kvadrantidy a úplné zatmění Měsíce. V případě druhého úkazu počasí natolik přálo, že i přes nutné včasné vstávání a mrazivé teploty si barevný úplněk nenechaly ujít velké zástupy nadšenců. Ovšem co už se ví trošku méně, je fakt, že první kalendářní měsíc roku 2019 zaznamenal hned několik významných českých úspěchů na mezinárodní úrovni v astronomii a astrofotografii.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (44): Rekurentní novy v galaxii M 31

Kamil Hornoch z ASU je ukázkovým případem, jak mohou amatérští astronomové konkurovat profesionálům (k nimž se Kamil dnes také řadí). V roce 2002 si našel „skulinku na trhu“ a začal se zabývat systematickým vyhledáváním nov v blízké galaxii M 31 v Andromedě a stal se v tomto oboru nesmírně úspěšným. Dnes se svými spolupracovníky hlídá i několik dalších blízkých galaxií, zejména pak M 81 ve Velké medvědici, a zde nemá konkurenta. V roce 2014 formou Astronomického telegramu oznámil objev 34 možných nov v galaxiích mimo naši, a jen za polovinu letošního roku má již 15 objevů. Za zmínku jistě stojí, že Kamil je k polovině roku 2015 objevitelem celkově přes 290 nov v cizích galaxiích. Některé z nich jsou velmi zajímavými exempláři, a to zejména ty rekurentní.

Redakce Astro.czÚkazy

Video: Zatmění Slunce nad chilskou observatoří

Už za necelý rok, 2. července 2019, se nad severním Chile a střední Argentinou odehraje po téměř dvouleté přestávce nejbližší úplné zatmění Slunce. Úkaz je o to vzácnější, že pás úplného zatmění v tomto případě povede i přes některé z největších pozemních observatoří, včetně Evropské jižní observatoře ESO La Silla. A právě tam bude pozorování úkazu umožněno široké veřejnosti. Nadšenci z celého světa se tak mohou těšit na nebývalý zážitek spojený s návštěvou věhlasné instituce samotné. Evropská jižní observatoř (ESO) k této příležitosti přináší i krátké poutavé video, za jehož scénářem i režií stojí český cestovatel za zatměními a autor populární knihy Tajemná zatmění, Petr Horálek.

Martin GembecHvězdy

Jasná nova ve Střelci

V souhvězdí Střelce náhle výrazně zjasnila hvězda tak, že je na hranici viditelnosti okem a pohodlně k jejímu spatření stačí triedr. Jedná se o tzv. novu a takto jasné novy jsou relativně vzácné. Na obrázku vidíme, že nova se nachází za ranního svítání jen velmi nízko nad obzorem, takže i přes jasnost, která je nyní uváděna kolem 5,5 mag je k jejímu vyhledání třeba dalekohled. 

Petr HorálekMultimédia

Video: Klenoty chilského nebe

Na tichomořském břehu Jižní Ameriky se do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s největšími a vědecky nejproduktivnějšími astronomickými přístroji světa. Ovšem i mimo hledáčky těchto teleskopů, jen pouhýma očima, je možné na chilské obloze spatřit to, co málokde na světě. Jaké klenoty skrývá hvězdné nebe nad observatořemi Paranal, La Silla nebo ALMA? A jak je dokáží zachytit citlivé fotoaparáty? A jak vůbec tyto obří astronomické obrazy vznikají?

Redakce Astro.czOstatní

Široké možnosti pro české občany v Evropské jižní observatoři

Již od roku 2007 je Česká republika členským státem mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), která s ústředím v německém Garchingu spravuje jedny z vědecky nejproduktivnějších astronomických observatoří na světě. Přístroje observatoří La Silla, Paranal nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile jsou hojně využívány i českými vědci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Možnosti, které ESO Čechům nabízí, jsou ovšem mnohem širší a nesouvisí zdaleka jen s vědeckým či technickým oborem. Příležitosti, stáže či dokonce uplatnění zde mohou hledat fotografové, grafici, lidé v oboru IT, ale samozřejmě i vědci - astronomové. Unikátní exkurze mohou podniknout organizované skupiny jak na chilské observatoře, tak nově i do planetária ESO Supernova v Garchingu u Mnichova, které se právě otevírá veřejnosti.

Soňa EhlerováOsobnosti

Rozhovor Evropské jižní observatoře: Petr Horálek – fotograf pod tmavým nebem

ÚSTŘEDÍ EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘE, GARCHING, 22. ZÁŘÍ 2017: Obloha nad observatořemi Evropské jižní observatoře (ESO) v poušti Atacama v Chile patří k nejtemnějším a lidskou činností nejméně dotčeným místům na světě. Profesionální astronomové používají pokročilou technologii ESO k hledání odpovědí na naše nikdy nekončící otázky o vesmíru. Ovšem tmavé chilské nebe mají v lásce také fotografové. Oddělení ESO pro popularizaci a styk s veřejností podporuje skupinu fotografů nočního nebe zvaných „fotovyslanci ESO“. Na jejich snímcích se kombinují noční obloha a přístroje a zařízení ESO.  Jedním z fotovyslanců je Petr Horálek, světově proslulý astrofotograf, spisovatel, cestovatel a astronom. Specializuje se na fotografování vzácných jevů noční oblohy a jeho záběry se často objevují v publikacích ESO, na webových stránkách ESO a objevily se také jako snímky týdne ESO či jako Astronomický snímek dne NASA. Popovídali jsme si s ním o triumfech a výzvách astrofotografie.

Pavel SuchanOsobnosti

Evropskou jižní observatoř navštívil předseda Senátu Milan Štěch

Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil dnes, 14. ledna 2017, předseda Senátu České republiky Milan Štěch, doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. Paranal je jedním z vědecky nejvýznamnějších pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO) a Astronomický ústav AV ČR je hlavní českou institucí, která se  hned několika projekty podílí na spolupráci v rámci členství ČR v ESO.

Redakce Astro.czOstatní

Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

V pátek 29. dubna 2016 se bude v Praze konat zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy and Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě je to významný odborný časopis, který zaštiťuje Evropská jižní observatoř a Astronomický ústav AV ČR zaštiťuje účast jménem všech astronomů z ČR.

Redakce Astro.czMultimédia

Snímek týdne ESO: Jedinečná mozaika českého fotografa vznikala i na Slovensku

Evropská jižní observatoř ESO dnes publikovala prestižní snímek týdne ESO (EPotW) s názvem „X Marks the Spot“, tedy v překladu „X označuje to správné místo“. Snímek zachycuje spojení dvou pohledů na Mléčnou dráhu a zodiakální světlo z jižní a severní polokoule. Zatímco horní polovina obrázku byla pořízena z observatoře Paranal v minulém roce, ta spodní pochází ze slovenské Oravské Lesné. Oba snímky pořídil Petr Horálek, který je zároveň českým fotovyslancem ESO, a s důmyslností je zkompiloval do tohoto jediného pohledu. Snímek tak zobrazuje jinak pro pozemšťany nemožný pohled na okolí Slunce ze Země. To se v lednu na pozemské obloze promítá do blízkosti centra Mléčné dráhy a zároveň je obklopeno řídkým diskem meziplanetární hmoty.

Redakce Astro.czÚkazy

Čech zachytil tajuplné rudé skřítky na observatořích ESO v Chile

Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.

Pavel SuchanOstatní

Česká republika se na 11 dní stane místem setkání špičkových astronomů se studenty

Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their  science  case,  and  practical  data  reduction“ se  bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.



46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLO

fotografování mraků

Další informace »