Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Umělecká představa dotykové dvojhvězdy.
Autor: ESO/L. Calçada.

Profesor Larry Molnar (Calvin College) a jeho studenti Karen Kinemuchi (Apache Point Observatory) a  Henry Kobulnicky (University of Wyoming) předpovídají hvězdný výbuch, který bude viditelný pouhým okem. Předpověď profesora Molnara slibuje, že v roce 2022 dojde ke spojení dvojhvězdy, které bude probíhat zhruba rok, přičemž dojde k výraznému zesílení vizuální jasnosti této dvojhvězdy na noční obloze. Podle jeho odhadu se tato hvězda stane na nějakou dobu jednou z nejjasnějších na nebi. Hvězda bude viditelná jako součást souhvězdí Labutě a přibude tak další hvězda do známého hvězdného obrazce Severního kříže.

Když otázky motivují výzkum

Molnarův průzkum hvězdy známé pod poněkud nenápaditým názvem KIC 9832227 započal v roce 2013. Byl účasten konference, na které jeho kolegyně, astronomka Karen Kinemuchiová, představila studii jasnosti této hvězdy a položila zásadní otázku: Jedná se o pulzar nebo dvojhvězdu?

Na konferenci byl též přítomen jeho výzkumný asistent Daniel Van Noord (Calvin College). Chopil se výzvy odpovědět na tuto otáku a učinil několik pozorování na Calvinské observatoři. Podle korelace spektra a jasu hvězdy stanovil, že jde o dvojhvězdu. Skutečnost se ukázala jěště zajímavější: Patrně jde o kontaktní dvojhvězdu, tedy dvě hvězdy sdílející stejnou atmosféru. Poté, na základě dat z družice Kepler, Karen Kinemuchiová stanovila dobu oběhu na necelých 11 hodin. To bylo překvapení; předpokládalo se, že oběžná doba je delší.

Poloha dvojhvězdy KIC 9832227, která by v roce 2022 mohla zjasnit až na 2. hvězdnou velikost a stát se tak jednou z 50 nejjasnějších hvězd. Autor: Calvin.edu.
Poloha dvojhvězdy KIC 9832227, která by v roce 2022 mohla zjasnit až na 2. hvězdnou velikost a stát se tak jednou z 50 nejjasnějších hvězd.
Autor: Calvin.edu.
V této souvislosti si Molnar vzpomněl na dílo jiného astronoma, Romualda Tylenda, který se věnoval pozorování hvězdy V1309 Scorpii. To učinul jen těsně před tím, než v roce 2008 nečekaně explodovala a vytvořila tzv. červenou novu (teprve nedávno objevený druh hvězdné exploze). V podstatě šlo o záznam pre-exploze kontaktní dvojhvězdy se zrychlujícím se periodou oběhu. Pro Molnara se toto rozeznání vzoru při interpretaci dat stalo ekvivalentem Rosettské desky (nález žulové desky v Egyptě, který vedl k rozluštění hieroglyfů).

Po pozorování změn periody, pokračujících v letech 2013 a 2014, učinil na setkání Americké astronomické společnosti závěr, podle nějž v zhruba 15ti letém horizontu bude tato hvězda následovat osud podobný výše zmíněné hvězdy V1309 Scorpii. Nicméně tato hypotéza nebyla atronomickou obcí přijata zcela bez výhrad a bylo nutno vyloučit fakta hovořící proti tomu. Během následujících dvou let se tedy Molnar a jeho tým zabývali testy následujících vylučovacích předpokladů:

  1. Lze spektroskopickým pozorováním vyloučit přítomnost doprovodné hvězdy s oběžnou dobou větší než 15 let?
  2. Odpovídá míra poklesu periody oběhu předpovědi učiněné v roce 2015, která nyní přesahuje hodnoty pozorované u jiných kontakních dvojhvězd?

Pokud ano, jde opravdu o slučující se kontaktní dvojhvězdu...

Z teorie do reality

Pakliže dojde opravdu k předpokládanému sloučení dvojhvězdy a jejímu zjasnění na pozemské noční obloze, bude to pozoruhodný úspěch. Neboť dojde-li nakonec k zmiňovanému zjasnění, budeme vědět, co k tomu vedlo.

Z tohoto důvodu budou Molnar a jeho kolegové tuto hvězdu pozorovat i v příštch letech v celém rozsahu vlnových délek. Pozorování bude probíhat pomocí VLA (Soustava 27 teleskopů v Mexiku), ITF (Infračervený teleskop NASA) a XMM-Newton (evropská kosmická observatoř). Pokud je Molnarova předpověď správná, půjde o první pozorování fáze "umírání" dvouhvězdy až do její dramatické exploze.

výzva i pro amatérské astronomy

Význam tohoto projektu nespočívá pouze v získání poznatků jako takových. Molnar nás přímo zve, abychom i my byli svědky tohoto kosmického, potažmo vědeckého příběhu. Změny doby oběhu této hvězdy totiž mohou pozorovat i amatérští astronomové. Molnar dodává, že je úžasné, jaké vybavení v současnosti mohou amatérští astronomové mít a není tak pro ně žádným problémem se do pozoruhodné pozorovací kampaně zapojit. Jednoduše se mohou sami přesvědčit o tom, zda se předpověď vědců vyplní či nikoliv.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Roman Kubánek

Roman Kubánek

Roman Kubánek je český popularizátor astronomie a nadšený obdivovatel všeho co souvisí s výzkumem vesmíru. Působil jako člen Astronomické společnosti Pardubice na Hvězdárně barona Artura Krause. V profesním životě je nezávislý konzultant v oblasti informačních systémů významných evropských průmyslových a kapitálových firem. V soukromém životě se krom vesmíru také zabývá historií, zejména starověku (podle hesla čím starší tím lepší). Několik let žil ve Španělsku.

Štítky: KIC 9832227, Nova


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »