Hvězdárna v Ondřejově bude opět otevřena všem zájemcům, a to ve dnech 17. až 19. května. K dispozici vám budou odborná pracoviště s výkladem pracovníků, dále historické kopule hvězdárny a samozřejmě bude možné navštívit i kopuli dvoumetrového Perkova dalekohledu nebo vedlejší pracoviště 65cm Mayerova dalekohledu. Vřele můžeme doporučit též návštěvu muzea V. Šfaříka a podle počasí se můžete těšit i na pozorování oblohy.
Cygnus X-1 je jednou z nejznámějších rentgenových dvojhvězd v naší Galaxii. Tato soustava se skládá z masivního modrého nadobra a neviditelného společníka, který je považován za černou díru. Dvojhvězda je sledována dlouhodobě celou řadou přístrojů. Maïmouna Brigitte z Oddělení galaxií ASU studovala jednotlivé složky akretujícího systému na základě nové sady pozorování v optické i rentgenové oblasti spektra.
Na konci srpna roku 2016 navštívil český fotograf Petr Horálek ondřejovskou observatoř a zaznamenal hned několik pestrých nočních portrétů, zejména v oblasti radarové louky, historické části a slunečního radioteleskopu. Bohužel o půl roku později byla všechna jeho data odcizena během krádeže v Argentině. Štěstí tomu však přálo a některá data se podařila zachránit ze starých záloh, a tak se teď můžete pokochat výslednými unikátními nočními fotografiemi nad slavnou českou observatoří, které Petr posledních asi 5 týdnů zpracovával.
V pátek 23. září 2016 skončilo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR mezinárodní setkání vědců s jediným tématem – vědecké využití Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry. Je velmi důležité správně určit pozorovací program dalekohledu této třídy velikosti, zejména v době, kdy se chystá stavba největšího dalekohledu světa E-ELT s průměrem přes 39 metrů.
Na observatoři v Ondřejově proběhne v pátek 6. října 2017 program v rámci Evropské noci vědců 2017. Astronomický ústav AV ČR v rámci této události připravil mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma! Program na observatoři v Ondřejově proběhne od 15:00 do 24:00.
Zveme vás na společenský doprovodný program Ceny Jindřicha Chalupeckého v neděli 13. září 2015. Přední česká umělkyně Pavla Sceranková povede na půdě Astronomického ústavu dialog s českým vědcem Bruno Jungwiertem v prostoru kupole pod největším českým dalekohledem - dvoumetrovým Teleskopem Luboše Perka. Vstup je zdarma, při včasné rezervaci se můžete nechat na akci dopravit autobusem.
V sobotu 9. 9. 2017 se na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově koná MEGA EVENT geocachingu s názvem „Vesmírná keš“. Očekává se účast téměř 2 000 lidí. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 240 z 8. 9. 2017
Sníh není v dubnu ničím neobvyklým, nicméně tak pěkná zimní idylka, jak ji zachytila Hana Kučáková 9. 4. 2022 nenastává ani na hvězdárně Astronomického ústavu v Ondřejově každý rok.
Jedna z hlavních otázek současné astronomie je, jak se planety kolem hvězd dostávají na své pozorované oběžné dráhy, které jsou mateřské hvězdě mnohem blíže, než pozorujeme v v naší Sluneční soustavě. K rozřešení této záhady může přispět výzkum sklonů oběžných drah exoplanet. Některé studie ukazují, že oběžné dráhy exoplanet mohou být různě orientované vůči rotačním osám mateřských hvězd, což pravděpodobně souvisí s jejich dynamickou historií. Planet, u nichž je taková informace známa, však není mnoho, a každá další je důležitým střípkem do skládačky vývoje planetárních systémů. Jiří Žák z ASU vedl studii, která měřila sklon oběžných drah exoplanet pomocí tzv. Rossiterova-McLaughlinova efektu. Tyto poznatky pomáhají pochopit, jak planetární soustavy vznikají a vyvíjejí se v průběhu milionů let. Významně přispívají i k debatě o stabilitě a obyvatelnosti exoplanetárních systémů.
Ve dnech 5. - 7. června 2015 se v prostorách Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově uskutečnil seminář SMPH, který byl letos pojat netradičně a mezinárodně. Byl věnován především kometární astronomii a spolupráci na poli amatérského i profesionálního výzkumu komet, a proto byl od počátku prezentován s anglickým názvem European Comet Conference (Evropská kometární konference ECCO 2015). Hned na úvod je potřeba říci, že tomuto honosnému názvu neudělal žádnou ostudu. Na jeho organizaci se podílely Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) a Astronomický ústav AV ČR.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl IV. Na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově jsem přijel asi v roce 2005, kdy Perkův dalekohled ještě neměl současné jméno, ale byl to „jen” dvoumetr. Jakmile jsem vstoupil do kopule, tak mě jako technika doslova jedna věc „praštila do oči”. Drážky šroubů vnitřního opláštění kopule, lidově nuty, jsou všechny v jednom sklonu. Jak říkal můj strýc – aby to vypadalo. Obdobnými drobnostmi se firma ZEISS liší od těch ostatních. Prostě i po padesáti čtyřech letech je to stále perfektní. Největší dalekohled České republiky je mojí srdeční záležitostí, protože bez této velmi náročné rekonstrukce elektronického řídícího systému by nebylo dalších. Navíc si osobně osahat úplně vše byla pro amatérského astronoma velká pocta.
Modelování pozdních fází vývoje velmi hmotných hvězd je jednou z největších astrofyzikálních výzev současnosti. Navíc jen omezená dostupnost reálných pozorovacích dat činí pokusy o modelování ještě složitějšími, protože je velmi obtížné teoretické výsledky ověřit na skutečných datech. I proto je velmi zajímavou studie Michalise Kourniotise přijatá k publikaci v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Práce se zabývala opravdu zvláštní hvězdou s označením HD 144812.
Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení, která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu.
Velmi rychlé spršky meteorů, označované jako klastry, jsou zřejmě pozůstatky velmi čerstvých rozpadů těles meziplanetární hmoty. Pavel Koten byl hlavním autorem práce, která zevrubně studovala takovou spršku pozorovanou videokamerami v paluby letadla během maxima τ-Herkulid v roce 2022.
Kopule dvoumetrového dalekohledu se už dávno stala součástí ondřejovského okolí. V letošním roce, 23. srpna, uplyne už padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu. Letos, stejně jako před půlstoletím, to je středa.
Cirkumjaderný disk představuje hlavní zdroj látky pro akreci na supermasivní černou díru v centru naší Galaxie. I když je v současnosti tato akrece pomalá, existují důkazy, že v minulosti se opakovaně epizodicky zvýšila. Představovaná práce vyhodnocuje, jakou úlohu by v tomto mohly hrát exploze supernov v blízkém okolí jádra Galaxie.
Meteorické roje jsou fascinujícím astronomickým jevem, který lidstvo sleduje po staletí. V odborníky používaném katalogu je rojů zaneseno více než sto, ale u mnohých z nich jsou údaje značně nepřesné. V některých případech lze i spekulovat, zda uvedený roj s jednoznačnou identifikací vůbec existuje. V představované práci se pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU pustili do reklasifikace prázdninových rojů, jejichž radianty se nacházejí v souhvězdích Labutě a Draka.
Klasické chemicky pekuliární hvězdy mají v atmosférách skvrny s odlišným chemickým složením. Tyto skvrny ovlivňují povrchové rozložení teploty a v principu se také mohou stát důvodem pro výskyt systematických toků plazmatu. Brankica Kubátová ze Stelárního oddělení ASU byla součástí týmu, který se věnoval modelování takové situace.
Sluneční erupce jsou známy jako zdroje elektromagnetického záření, nejčastěji je v jejich kontextu zmiňováno záření v chromosférických čarách nebo v rentgenové oblasti spektra. Důležité informace ale přenáší i záření v rádiové oblasti. Rádiová pozorování byla cílem výzkumu odborníků ze Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové.
Voda je nezbytná pro život člověka a kosmické mise, ty dlouhodobé včetně, nejsou žádnou výjimkou. Stavba základen na cizích tělesech by určitě těžila z místních zdrojů vody, které by mohly sloužit nejen jako pitná voda pro astronauty, ale také jako surovina pro výrobu kyslíku a vodíku – klíčových složek raketového paliva. Jaroslav Klokočník z ASU vedl práci, která s pomocí gravitačních aspektů odhalovala místa s větší pravděpodobností výskytu podpovrchové vody na Měsíci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
