Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Největší český dalekohled zamíří na planety u jiných hvězd

Největší český dalekohled zamíří na planety u jiných hvězd

Perkův dalekohled na ondřejovské observatoři Astronomického ústavu Akademie věd AV ČR.
Autor: AsÚ AV ČR

V pátek 23. září 2016 skončilo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR mezinárodní setkání vědců s jediným tématem – vědecké využití Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry. Je velmi důležité správně určit pozorovací program dalekohledu této třídy velikosti, zejména v době, kdy se chystá stavba největšího dalekohledu světa E-ELT s průměrem přes 39 metrů.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 26. září 2016.

Setkání se zúčastnilo na 30 astronomů a technických pracovníků z observatoří v Ondřejově a Thueringer Landessternwarte Tautenburg v Německu. Tautenburská observatoř má v provozu „dvojče ondřejovského dalekohledu“.

Diskutovalo se o budoucím využití dalekohledu pro žhavá vědecká témata současné astronomie jako exoplanety, pulsace hvězd a pozorování tzv. horkých hvězd. Byla domluvena spolupráce s kolegy z Thueringer Landessternwarte Tautenburg na poli výstavby nových přístrojů a zlepšení stávajících. Setkání demonstrovalo fakt, že dvoumetrový Perkův dalekohled a jeho dvojče v Tautenburgu jsou i v éře moderních 8metrových dalekohledů na Evropské jižní observatoři a dokonce i plánovaného největšího dalekohledu světa o průměru přes 39 metrů stále velice potřebné přístroje a jsou schopny produkovat skvělé vědecké výsledky.

Od roku 2017 se bude s Perkovým dalekohledem pozorovat společně s observatoří v Tautenburgu vzorek vybraných kandidátů na exoplanety z mise k2/kepler za účelem jejich charakterizace. Perkův dvoumetrový dalekohled bude také zapojen do hledání „nové Země“ v rámci vesmírné mise PLATO (plánovaný start 2024), která bude hledat Zemi podobné planety a bude třeba pozorovat a potvrdit touto misí objevené kandidáty pomocí pozemských dalekohledů jako je třeba Perkův dvoumetrový dalekohled (Dr. Petr Kabáth – Astronomický ústav AV ČR). Novým pozorovacím programem našeho národního dalekohledu bude také hledání a monitorování hvězdných erupcí (obdoba slunečních erupcí) spolu s německými kolegy z observatoře v Tautenburgu (prof. Petr Heinzel – Astronomický ústav AV ČR).

Představa planety obíhající kolem Proximy Centauri Autor: ESO/M. Kornmesser
Představa planety obíhající kolem Proximy Centauri
Autor: ESO/M. Kornmesser
Setkání k národnímu přístroji ČR předcházelo mezinárodní setkání o exoplanetách (planetách mimo Sluneční soustavu). Meetingu o exoplanetách se zúčastnilo 15 vědců z Rakouska, Německa, Slovenska a ČR. Diskutována byla možnost budoucí německo – rakousko – slovensko – české spolupráce při pozorování exoplanet pomocí spektroskopie, do které by byl zapojen i český Perkův dvoumetrový dalekohled.

"Ondřejovský dvoumetr", dnes pojmenovaný Perkův dalekohled, je největším dalekohledem u nás. Vyroben byl německou firmou Carl Zeiss a na observatoři v Ondřejově byl do provozu uveden v srpnu 1967 v rámci Valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie. Průměr zrcadlového objektivu má 2 metry, dalekohled pracuje s ohniskovou vzdáleností 64 metrů, hmotnost otáčivých částí je 80 tun. Dalekohled se používá se spektrografem a pozorují s ním vědci Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, ale i z jiných českých institucí.

Kontakty a další informace

Bc. Petr Kabáth, Dr. rer. nat.
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 323 620 143
E-mail: petr.kabath@asu.cas.cz

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 323 620 233
E-mail: petr.heinzel@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR
[2] V Ondřejově proběhnou tři mimořádné vědecko-vzdělávací akce

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Perkův dalekohled


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »