Úvodní  >  Související stránky k článku Philae se probudil!

Související stránky k článku Philae se probudil!

Redakce Astro.czSluneční soustava

Pozvánka na přednášku: Na návštěvě u komety

Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března 2017 v sále Hvězdárny a planetária České Budějovice. Přednáška začíná v 19:00 hodin.

Jakub ČernýSluneční soustava

Rosetta volala Philae. Neozval se ani záznamník

Je to již nějaký pátek co se odmlčel přistávací modul Philae na povrchu sondy Churyumov-Gerasimenko. Tým ESA kolem sondy Rosetta považuje ovšem za velice reálnou šanci že se modul opět probudí a ozve se. Vše co potřebuje je dostatečná intenzita a délka oslunění jeho solárních panelů. První pokusy o navázání kontaktu s modulem proběhly od 12. do 20. března 2015. Bohužel byly neúspěšné.

Jan HerzigKosmonautika

Sonda JUICE se vydává k Jupiteru: Co přinese první vlajková loď ESA?

Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.

Jakub ČernýSluneční soustava

Co nám o kometách řekla Rosetta?

Již nějaký ten pátek sleduje jádro komety 67P Churyumov-Gerasimenko sonda Rosetta v rámci ambiciózní mise Evropské Kosmické Agentury. 14. února 2015 došlo k zatím nejtěsnějšímu průletu kolem jádra, a kromě prvních snímků z navigační kamery si pojďme shrnout, kam nás zatím Rosetta ve vědomostech o kometách posunula.

Marek BielySluneční soustava

Modul Philae nalezen!

Celý svět obletěla velmi pozitivní zpráva. Necelý měsíc před ukončením mise sondy Rosetta byl totiž díky ní nalezen modul Philae, který lehce nešťastným způsobem přistál na kometě v listopadu 2014. Potvrdilo se, že se nachází v oblasti s nedostatkem slunečního záření.

Martin GembecKosmonautika

Příběh objevu Philae

5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O'Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.

Jiří DušekSluneční soustava

Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Hvězdárna a planetárium Brno uveden jen pár hodin po plánovaném dosednutí sondy Rosetta na povrch jádra komety Churyumov-Gerasimenko stejnojmenné představení pro digitální planetária. Nejen, že se ohlédne za revoluční misí, ale nabídne divákům unikátní vědecké vizualizace, dosud neviděné v České republice. Premiéra představení je 30. září 2016 o Noci vědců.

Jan HerzigKosmonautika

Český pilot se stal záložním astronautem ESA

Evropská kosmická agentura po dlouhých 13 letech uspořádala nový nábor astronautů do svých řad. Úplně poprvé se do něj mohli přihlásit i Češi, poslední totiž proběhl těsně před naším vstupem do ESA. Celkově se sešlo přes 22 000 přihlášek, z čehož bylo v šestikolovém výběru vybráno 17 nejlepších uchazečů. Noví astronauti byli slavnostně představeni ve středu v Paříži a je mezi nimi i jeden Čech. V budoucnosti se podívají na Mezinárodní vesmírnou stanici, čínskou stanici Tiangong, lunární stanici Gateway a možná i na samotný povrch Měsíce.

Dušan MajerSluneční soustava

Rosettu dezorientoval prach

Kometární prach je ošidným faktorem i při kosmických misích. Pokaždé, když kosmonautiku čeká nějaká technická premiéra, jsou všichni nervózní. Vstupujeme totiž na neprobádané pole a v podstatě ani nevíme, co všechno může nastat. Pozemní týmy se učí za pochodu reagovat na nečekané situace, se kterými se původně nepočítalo. Evropská sonda Rosetta před pár dny dočasně přerušila vědeckou práci a přepnula se do bezpečnostního módu. Pozemní týmy v těchto dnech analyzují přesné příčiny nedávných problémů, které sondu postihly poté, co se setkala s výronem kometárního prachu.

Dušan MajerKosmonautika

Nejočekávanější evropské kosmické projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

Vít StrakaSluneční soustava

Uslyšíme ještě Philae z povrchu komety?

Devátého července 2015 – ve střední Evropě zuřilo horké léto a německý tým naposled dostal díky přenosovým kapacitám sondy Rosetta data z modulu Philae, od té doby zařízení mlčí. Řekli byste si, lander se probudil z hibernace jednou, dokáže to i znova. Jenže „domovská“ kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko se od poloviny srpna již vzdaluje od Slunce směrem k dráze Jupiteru a teploty na jejím povrchu se blíží pro lander vražedné hranici. Vědci ale nejsou ještě připravení vzdát se Philae.

Dušan MajerVzdálený vesmír

Plazma, exoplanety nebo černé díry?

Evropská kosmická agentura představila plán pro vědecké sondy po roce 2015, nesoucí název Cosmic Vision. V jeho rámci jsou budoucí vědecké mise, rozděleny pro lepší přehlednost  do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do finálového výběru pro další misi středního rozsahu. V roce 2025 bychom se tak měli dočkat buďto infračerveného teleskopu, sondy zkoumající plasma, nebo rentgenové observatoře. Který z finalistů uspěje, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců. Ve všech ohledech je ale už teď škoda, že nemohou dostat zelenou všechny mise.

Dušan MajerSluneční soustava

Spojení s Philae není stabilní

Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Astronomové zkoumali mezihvězdný původ jednoho ze stavebních kamenů života

Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní – díky výkonu radioteleskopu ALMA a datům z evropské kosmické sondy Rosetta – podařilo vystopovat cestu fosforu z oblastí s probíhajícím vývojem hvězd až do jader komet. Výzkum ukázal, kde molekuly obsahující fosfor vznikají, jakým způsobem se transportují do materiálu komet a jak mohla jedna konkrétní molekula sehrát klíčovou úlohu v počátcích vývoje života na naší planetě.

Adam DenkoKosmonautika

ESA schválila misi LISA, podílet se na ní budou i čeští vědci!

Evropská kosmická agentura (ESA) minulý čtvrtek 25. ledna schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna), jejímž cílem bude detekce a výzkum gravitačních vln z kosmického prostoru. Jedná se tak o vůbec první vědeckou sondu v historii, která se o to pokusí. ESA tuto misi s rozpočtem 1,75 miliardy euro nyní posunula na další úroveň. Schválením adopce se vývoj LISA dostává do fáze, během níž bude probíhat realizace samotného projektu. Start observatoře je zatím plánován na rok 2035. Do kosmu ji vynese nosná raketa Ariane 6, která má nahradit legendární Ariane 5.

Martin GembecMultimédia

Vesmírná videa: září a říjen 2016

Září přineslo černý den kosmonautiky, naštěstí bez obětí na životech. Situace se však rychle ustálila a v říjnu už jsme tu měli události z kosmonautiky opět jednu za druhou a tentokrát už prakticky bez problémů. Neúspěchy, jak už to bývá, jsou střídány úspěchy. Začátek září tak přinesl i jednu naprosto úžasnou zprávu, že se na poslední chvíli podařilo najít modul Philae na kometě 67P. Konec září patřil naopak dosednutí samotné Rosetty na kometě. V září jsme se dočkali také startu dalšího průzkumníku asteroidů OSIRIS-REx. Další zajímavosti přináší také Cassini od Saturnova měsíce Titanu. Ohlédnutí za opozicí Marsu přinesl astrofotograf Damian Peach. Kosmonautika přinesla i další zajmavost. Ohlédneme se za zpomalenými záběry testu boosteru SLS. Podíváme se na čínské úspěchy, misi Juno, plány SpaceX na kolonizaci Marsu a konečně i evropskou misi ExoMars 2016. Na úplný závěr tu pak máme halloweenský blízkozemní asteroid s měsíčkem a noční time-lapse z Jeseníků.



28. vesmírný týden 2024

28. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 7. do 14. 7. 2024. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Na večerní obloze bude jen velmi nízko nad obzorem. Ráno je nejvýše planeta Saturn, nízko nad východem i Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Na večerní obloze je zajímavá kometa 13P/Olbers. Ke svému prvnímu startu je připravena evropská raketa Ariane 6. Raketa Firefly Alpha má na kontě druhý plně úspěšný start. Také další rakety z USA, Číny a Japonska vynesly úspěšně své náklady. Starliner zůstane u ISS do druhé poloviny července. Před 45 lety zanikla stanice Skylab a Voyager 2 minul Jupiter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »