Letní fotografická soutěž je u konce. Je dohlasováno a vítězové odměněni. Slavnostní vyhodnocení soutěže se konalo dne 30. 10. 2015 v Mokrém. Ceny osobně předávali vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA v Pardubicích Petr Komárek spolu s astrofotografem Petrem Horálkem za Českou astronomickou společnost. Všem zúčastněným děkujeme!
Když 26. září 2022 narazila do měsíce Dimorphos družice DART, šlo o první reálný test planetární obrany před tělesy z vesmíru. Že dopadl test úspěšně bylo jasné hned v prvních dnech. Tím ovšem práce vědců neskončila. Domyslet a doměřit plný rozsah tohoto experimentu znamenalo dále sbírat a analyzovat data. Petr Scheirich a Petr Pravec z ASU byli u toho.
Knihovna U Mokřinky v Mokrém na Rychnovsku zahájila před letními prázdninami 2. ročník fotografické soutěže „Pohled, který mě vzal za srdce“, která navázala na úspěch stejnojmenného prvního ročníku. V dnešní době digitálních fotoaparátů určitě není o témata nouze, a tak podtitul letošního ročníku podpořil určitě jedno z těch nejhezčích, a ještě k tomu přímo astronomických, tedy Slunce ve všech podobách. Slavnostní vyhodnocení soutěže, do které se nakonec dorazilo 57 fotografií, se bude konat dne 30. října 2015 od 17:30 ve společenském klubu knihovny v Mokrém (budova bývalého obchodu čp. 88 – naproti knihovně). Na programu není jen samotné vyhodnocení, ale čeká nás zajímavá přednáška Petra Horálka, cestovatele a astrofotografa, s lákavým názvem Od citrónů na Zélandu pod Evropskou jižní observatoř. Všichni jste proto do Mokrého srdečně zváni!
Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.
NuSTAR je orbitální rentgenový teleskop, který byl vypuštěn do vesmíru v červnu 2012. Do vesmíru ho vynesla raketa Pegasus, která byla upevněna pod trupem letounu L-1011 „Stargazer“. Teleskop má velmi unikátní konstrukci, kdy zrcadla teleskopu jsou umístěna na výsuvném zařízení, 10 metrů od detektorů. Tento stožár byl rozvinut 9 dní po startu mise. Tato technologie umožňuje zaostření přijímaných paprsků před jejich dopadem na detektory.
Když 30. října 2022 nad Baltským mořem a jižní Skandinávií prozářil oblohu jasný bolid, neunikl pozornosti hned několika automatických kamer, včetně jedné z České republiky. Tento bolid však během několika sekund následovalo hned jednadvacet dalších slabších meteorů s podobným radiantem. Zjevně šlo o klastr meteorů, tedy geneticky spojených těles, která se od sebe oddělila krátce před vstupem do zemské atmosféry.
Největší skvrny jsou obvykle viditelné pouhým okem. Stačí jen použít správný tmavý filtr, protože na tohle pozorování nám sluneční brýle opravdu nestačí. Dobře vyhovují speciální fólie pro pozorování Slunce, jakými jsou osazeny např. brýle pro pozorování zatmění. Na rychlé kouknutí ale stačí i svářečské sklo 13 či 14. Určitě ale stojí za to vidět skvrny přes dalekohled.
Mezi hvězdami je hned několik typů, které zcela přirozeně představují nádech exotiky. Mezi ně patří zcela bez pochyb i Wolfovy-Rayetovy hvězdy, vyvinuté hmotné hvězdy, které přišly o své vodíkové obálky. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, a Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU společně se svými kolegy ukazuje, že mnohem tuctovější hvězdy se mohou za Wolfovy-Rayetovy maskovat. A některé velmi úspěšně.
Interpretace jevů ve sluneční atmosféře je neoddělitelně spojena s nutností interpretovat spektrum. Ve vyšších vrstvách sluneční atmosféry, v přechodové zóně nebo v koróně, je hustota materiálu malá, takže spektrální čáry jsou opticky tenké. Tato situace do jisté míry komplikuje diagnostiku, neboť záření nemusí být nutně v termodynamické rovnováze s částicemi. Doposud byl v takových problémech přijímán předpoklad, že částicové rozdělení je rovnovážné, tzv. maxwellovské. Elena Dzifčáková a její spolupracovníci z AsÚ dali k dispozici programový balík, který umožňuje započítat do spektrální diagnostiky opticky tenkých čar i vliv nerovnovážného rozdělení. Balíček i s potřebnými výchozími daty je každému volně k dispozici na stránce kappa.asu.cas.cz.
Pozorování slunečních skvrn s vysokým rozlišením odhalují přítomnost velmi jemných struktur, z nichž některé se nacházejí na samotné hranici pozorovatelnosti. Již delší dobu je známa přítomnost tzv. penumbrálních zrn, jasných struktur v penumbře skvrn, jejichž zdánlivý pohyb není stále uspokojivě vysvětlen. Michal Sobotka ze Slunečního oddělení ASU vedl studii, která statisticky ověřovala hypotézu tento zdánlivý pohyb vysvětlující.
Knihovna U Mokřinky, Česká astronomická společnost, pardubická hvězdárna, město Opočno a obec Přepychy vyhlásily pro širokou veřejnost fotografickou soutěž s názvem „Slunce ve všech podobách“. Zapojit do soutěže se mohou jak zdatní astrofotografové, tak i laická veřejnost – jde hlavně o netradiční a originální zachycení naší mateřské hvězdy. Soutěž probíhá až do 15. září a ve hře jsou pochopitelně hodnotné ceny. Těšíme se na snímky!
Analýza polarizace rentgenového záření je užitečným nástrojem, jak upřesnit některé fundamentální parametry extrémních astrofyzikálních objektů, jako např. černých děr obklopených akrečními disky. Toto diagnostické okno se otevřelo teprve nedávno a odborníci tak v současnosti sbírají cenné zkušenosti. Historicky první využití rentgenové polarizace ke změření rotace černé díry prezentovali i odborníci z ASU v mezinárodní spolupráci v nedávno publikovaném článku v časopise Astrophysical Journal.
Slunce je prostoupeno magnetickými poli, jež nejspíše vznikají na samotném dně konvektivní zóny v hloubkách 200 Mm pod povrchem Slunce, procházejí celou konvektivní zónou, kde se zesilují a mění do komplikovanější formy, až se vypínají do všech vrstev sluneční atmosféry. Zatímco ve fotosféře lze intenzitu magnetických polí měřit, ve vyšších vrstvách atmosféry je to zatím značně problematické. Jiří Štěpán ve své práci přijaté k publikaci v Astrophysical Journal ukazuje na způsob, jak přesto informaci o intenzitě magnetických polí v chromosféře, přechodové vrstvě a koróně získat.
Obří hvězdy spektrálního typu B, v jejichž spektru se objevují emisní čáry, jsou v dlouhodobém výzkumném hledáčku Michaely Kraus ze Stelárního oddělení ASU. Tentokrát byla součástí týmu, jehož cílem bylo vysvětlit význačnou fotometrickou periodu s délkou 1,9 dne nedávno objevenou u hvězdy MWC 137.
Protuberance ze 17. června 2013.Autor: Hv. Valašské Meziříčí.V rámci odborného programu Hvězdárny Valašské Meziříčí patří pozorování projevů sluneční aktivity k tradičním oblastem, kterým se organizace věnuje již od svých počátků, od druhé poloviny 50. let 20. století. V současné době hvězdárna realizuje zajímavý projekt v rámci OP Přeshraniční spolupráce SR – ČR 2007-2013, který nese výmluvný název Se Sluncem společně. Tento projekt rozvíjí přeshraniční spolupráci právě v oblasti využití pozorování Slunce pro didaktické, vzdělávací a výukové účely, včetně návazností na výuku zpracování digitálního obrazu apod. Využívá tak mnohaleté zkušenosti jak v oblasti odborných pozorování, odborné činnosti, ale také vzdělávání a využití praktické činnosti ve vzdělávání i mimoškolní činnosti. V rámci projektu se podařilo 17. června 2013 dopoledne pozorovat výraznou sluneční protuberanci...
Před několika lety se otevřelo zcela nové pozorovací okno do vesmíru. Byly poprvé spolehlivě detekovány gravitační vlny. Od té doby počet pozitivních detekcí neustále roste. Odborníci z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU se zabývali možností detekce gravitačních vln z jiných typů zdrojů, než které jsou v popředí tohoto oboru dnes.
Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa CentauriAutor: David Benbennick Kosmická observatoř Herschel (Herschel Space Observatory) provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA objevila chladnější vrstvu v atmosféře hvězdy alfa Centauri A. Je to vůbec poprvé, co bylo něco takového pozorováno u jiné hvězdy než u Slunce. Tento objev je důležitý nejen pro pochopení aktivity Slunce, ale může rovněž pomoci při pátrání po protoplanetárních soustavách v okolí jiných hvězd.
V oboru exoplanet se astronomové posunuli od pouhého objevování k jejich charakterizaci. Zajímavé jsou nejen parametry samotné planety a její oběžné dráhy, ale také, má-li planeta atmosféru a z čeho je složena. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení ASU byl spoluautorem studie, která se zabývala možnostmi sledování zajímavého jevu, který ve Sluneční soustavě nenastává – vypařování atmosfér.
Americká kosmická sonda MESSENGERAutor: NASAAmerická kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) uskutečnila již 2000 oběhů kolem planety Merkur. Stalo se tak 22. května 2013. Tato sonda NASA byla vypuštěna 3. 8. 2004. Na oběžnou dráhu kolem planety obíhající nejblíže Slunci byla navedena 18. 3. 2011. Do 17. 3. 2012, kdy byla ukončena primární mise sondy, pořídila 100 000 snímků povrchu planety. První prodloužená mise byla ukončena 17. 3. 2013. Sonda i nadále pokračuje ve výzkumu.
Vysokoenergetické částice přicházející od Slunce jsou příčinou některých technologických problémů spojených s proměnami kosmického počasí. U Země však v této souvislosti registrujeme ještě další pozoruhodný jev – významně zvýšené zastoupení těžkých iontů v chemickém složení těchto urychlených částic. To jde na první pohled proti „zdravému rozumu“: Jak je možné, že těžší částice se urychlují snadněji než ty lehčí? Miroslav Bárta ze Slunečního oddělení ASU se podílel na dvou studiích, které se urychlováním iontů různých chemických prvků zabývají pomocí numerických simulací.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Nad Děčínem bylo z počátku pozorování problematické. Později měsíc vystoupil z mraků a obloha byla jasná se spoustou hvězd jak je vidět na fotografii.
