Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Observatoř HAWC detekovala dosud nejenergetičtější gama záření ze Slunce

Observatoř HAWC detekovala dosud nejenergetičtější gama záření ze Slunce

Výron koronální hmoty na Slunci
Autor: Goddardovo středisko kosmických letů NASA

Nové výsledky z Čerenkovovy observatoře HAWC (High Altitude Water Cherenkov) rozšiřují naše informace o tvrdém gama záření ze slunečního disku pozorované dříve vesmírným gama teleskopem Fermi. Toto záření je zřejmě vybuzeno galaktickým kosmickým zářením dopadajícím na jádra prvků ve sluneční atmosféře. Současné teoretické modely však nedokážou vysvětlit detaily toho, jak sluneční magnetická pole ovlivňují tyto interakce. Nové pozorování z Čerenkovovy observatoře tak prohlubuje záhady vyzařování slunečního disku.

„Slunce je překvapivější, než jak jsme je znali,“ říká dr. Mehr Un Nisa, postdoktorand na Michiganské státní univerzitě. „Mysleli jsme si, že máme tuto hvězdu prokouknutou, ale není tomu tak.“

Slunce vyzařuje velké množství světla zahrnující celou škálu energií, ale jejich rozložení není rovnoměrné. Například díky jaderným reakcím poskytuje Slunce množství viditelného světla, jehož částice – fotony – mají energii kolem 1 elektronvoltu. Paprsky gama, které dr. Nisa a jeho kolegové pozorovali, měly energii asi bilionkrát větší, tedy 1 teraelektronvolt (TeV). Překvapivá byla nejen tato energetická hladina, ale i skutečnost, že jich pozorovali tolik.

V 90. letech minulého století fyzikové předpověděli, že Slunce může produkovat gama záření, když vysokoenergetické kosmické záření – částice urychlené např.  černou dírou nebo supernovou – narazí do protonů ve Slunci. Na základě poznatků o kosmickém záření a Slunci však také předpokládali, že tyto paprsky gama se na Zemi dostanou jen zřídka. V té době však neexistoval přístroj, který by byl schopen přímo detekovat tak vysokoenergetické gama záření, a ještě nějakou dobu existovat nebude.

Cherenkovův detektor HWAC v Mexiku v nadmořské výšce 4100 m. Skládá se ze 5 m vysokých nádrží, z nichž každá obsahuje 188 000 litrů vody. Autor: Jordanagoodman, licence CC-BY-SA 4.0
Cherenkovův detektor HWAC v Mexiku v nadmořské výšce 4100 m. Skládá se ze 5 m vysokých nádrží, z nichž každá obsahuje 188 000 litrů vody.
Autor: Jordanagoodman, licence CC-BY-SA 4.0
První pozorování gama záření s energií vyšší než miliarda elektronvoltů (GeV) přinesl v roce 2011 Fermiho vesmírný gama teleskop od NASA. Během několika dalších let mise Fermi ukázala, že tyto paprsky mohou být nejen velmi energetické (maximální hodnota měření slunečního gama záření se pohybovala kolem 200 GeV), ale také že jich je asi sedmkrát více, než vědci původně očekávali. A zdálo se, že zbývá objevit gama záření s ještě vyššími energiemi.

„Nyní jsme poprvé ukázali, že energie slunečního záření sahají do oblasti TeV, až téměř k 10 TeV, což se skutečně zdá být maximum,“ řekl dr. Nisa.

V současné době tento objev, založený na více než šestiletém pozorování pomocí observatoře HAWC, vytváří více otázek než odpovědí. Sluneční vědci nyní budou přemýšlet, jak přesně toto záření gama dosahuje tak vysokých energií a jakou roli v tomto jevu hraje magnetické pole Slunce.

Ukazuje to, že HAWC doplňuje znalosti o naší Galaxii v oblasti nejvyšších energií a otevírá otázky týkající se našeho vlastního Slunce. Nutí nás vidět věci v jiném světle. A to doslova.“

 

Výsledky byly zveřejněny v časopise Physical Review Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Kosmické záření, Slunce


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »