Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava: Kosmické záření - rok 101
redakce Vytisknout článek

Výstava: Kosmické záření - rok 101

Viktor Hess. Zdroj: Wiki.
Viktor Hess. Zdroj: Wiki.
100 let od objevu kosmického záření si v roce 2012 připomněl celý vědecký svět. Zřejmě nejvýraznější oslavy se odehrály v Česku, konkrétně v Ústí nad Labem. Jejich průběh připomene výstava „Kosmické záření - rok 101“, kterou připravili hlavní organizátoři jubilea Muzeum města Ústí nad Labem, Přírodovědecká fakulta UJEP a Český hydrometeorologický ústav v Ústí nad Labem. Sídlo hydrometeorologického ústavu na v Ústí nad Labem na Kočkově se zároveň stalo poutavým expozičním prostorem, kde se uskuteční vernisáž ve čtvrtek 24. ledna 2013 od 10 hodin.

Expozice rekapituluje vlastní události ze 7. srpna 1912, kdy rakouský vědec Victor Franz Hess vzlétl z Ústí nad Labem k extrémnímu balónovému letu, při němž překonal výšku pěti kilometrů a konečně získal vědecký důkaz, že všudypřítomná radiace na zemském povrchu přichází z výrazné části z vesmíru. Objev měl zásadní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic a v roce 1936 za něj Hess získal Nobelovu cenu.

Tématem výstavy jsou především vlastní oslavy, a to včetně odkazů na zahraniční akce v Rakousku a v Německu. Ty české se vymykaly, neboť stály na netradičních formách prezentace vědy. Například fyzikální objev připomnělo zvláštní „ozářené“ pivo Kosmik z minipivovaru Na Rychtě. Přesně v den a hodinu startu epochálního Hessova letu meteorologové vypustili z Prahy-Libuše balónovou sondu, která měla potvrdit, a také skutečně potvrdila, sto let stará měření. Žel, jubilejní sondu, která se měla stát muzejním exponátem, přejel po dopadu traktor.

Muzeum města Ústí nad Labem připravilo rozsáhlou výstavu věnovanou objevitelům a objevování v Ústeckém kraji. Tématu kosmického záření a jeho přesahům do současnosti se věnovala populárně vědecká konference. Oslavy přinesly i rekonstrukci vlastního letu, kdy se z Ústí opět vznesl balón s posádkou v historických kostýmech. Současně se do oblak vydalo 2012 heliem plněných balónků, které vynesly organizátorům zápis do České knihy rekordů. Jako trvalá památka na příspěvek města Ústí nad Labem k Hessově Nobelově ceně stojí v areálu ústecké univerzity bronzová pamětní deska, jejímž autorem je ústecký výtvarník Karel O. Hájek. Veřejnost si může výstavu prohlédnout 23. března 2013 v rámci dnů otevřených dveří na ústeckém hydrometeorologickém ústavu.

Mgr. Václav Houfek
Muzeum města Ústí nad Labem
Masarykova 1000/3
400 01 Ústí nad Labem




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Viktor Hess, Kosmické záření


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »