Související stránky k článku Smolný rok pro raketoplán Enterprise
Endeavour v ulicích Los AngelesAutor: collectspace.comJak už jste si mohli přečíst v článku Velké stěhování, nejdále od svého kosmického přístavu bude vystaven raketoplán Endeavour. Tento nejmladší exemplář s označením OV-105 získalo Kalifornské vědecké středisko (California Science Center) v Los Angeles, takže bylo nutné stroj přepravit do místa, vzdáleného vzdušnou čarou bezmála 3 700 km. Přeprava raketoplánů na takové
vzdálenosti nebyla v době jejich aktivní činnosti ničím neobvyklým. Pokud nebylo možné z nějakého důvodu přistát u Kennedyho vesmírného střediska
(Kennedy Space
Center - KSC), měly raketoplány v záloze Edwardsovu leteckou základnu
(Edwards Air
Force Base) v Kalifornii. Ta leží asi 100 km právě od Los Angeles. Přesuny
obstarával Boeing 747,
který byl speciálně upravený jako letadlový nosič raketoplánů (v angličtině Shuttle Carrier Aircraft, zkráceně SCA), na jehož hřbetu bylo vesmírné
plavidlo připevněno. Tyto stroje byly v NASA dva,
starší měl označení N905NA, novější pak N911NA. Jak je vidět, letecká přeprava raketoplánů byla záležitost, kterou již v NASA mnohokrát vyzkoušeli a dobře znali. Poněkud komplikovanější ale bylo, že Kalifornské vědecké středisko je umístěno
v hustě osídlené části města a od letiště je vzdáleno téměř 20 km. Pozemní dopravu raketoplánu sice v NASA již také prováděli, ale ještě nikdy ulicemi velkého města.
28. 1. 1986 byl jedním z nejtragičtějších dnů v historii pilotovaných letů do vesmíru. Tehdy došlo krátce po startu k úplnému zničení raketoplánu Challenger, při kterém zahynulo všech sedm astronautů. Podíváme se tedy podrobněji na tento stroj a co navzdory tragédii letoun lidstvu přinesl? Věnovat se budeme i dalším raketoplánům, testovacímu sovětskému a několika sondám, které navštívily vzdálené končiny sluneční soustavy nebo Stardust, která sbírala kosmický i kometární prach.
Raketoplán Discovery navždy opustil ISSAč se to možná zdá, titulek rozhodně neoznamuje článek katastrofického rázu. Pokud jste pozorně pročítali naše aktualizované zpravodajství z mise raketoplánu Discovery STS-133, pak vám určitě neuniklo, že se včera - v pondělí 7. března 2011 - raketoplán se svou posádkou od ISS odpoutal. Nyní se blíží poslední fáze mediálního rozruchu, a sice jeho přistání. Ještě předtím se ale nad českou kotlinou pozorné oči mohly zúčastnit symbolického úkazu - historicky posledních přeletů ISS a odpoutaného raketoplánu Discovery. Celé scenérii po dobu přeletu dominoval Měsíc, nedaleko jasný Jupiter a nad jihovýchodním obzorem pak nejjasnější hvězda noční oblohy - Sírius.
Aktualizováno: 20. března 2011, 15:51 SEČ.
V úterý 23. července tomu bylo 25 let od zážehu motorů raketoplánu Columbia, v jehož nákladovém prostoru se nacházela rentgenová observatoř Chandra - jeden z nejvýznamnějších kosmických dalekohledů se vydal na svou misi. Teleskop navzdory předpokládané aktivní životnosti, která byla původně odhadována na 5 let, pracuje od roku 1999 až dodnes. Již celé čtvrtstoletí nám posílá vědecky velmi cenná data, jež jsou základem mnoha důležitých objevů. V tomto článku si misi legendární observatoře Chandra připomeneme.
Challenger ještě jako STA-099
Možná jste si už někdy položili stejnou otázku, jaká je uvedena v nadpisu. Ta je zdánlivě velmi jednoduchá a odpovědět na ní by tudíž neměl být žádný problém. Když se však trochu zamyslíme, zjistíme, že najít správnou odpověď zase tak úplně triviální nebude.
Podívejte se na náš rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem, který se proslavil zejména hudebním číslem na palubě ISS. Jeho úspěchy ale zdaleka u hudebních výstupů nekončí. Hadfield během svých tří letů navštívil stanici Mir, podnikl dva výstupy do volného prostoru, velel pohotovostní opravě ISS a celkem na oběžné dráze strávil 166 dní.
Americký kosmický program Space Shuttle za dobu své aktivní existence dosáhl celé řady různých prvenství či jiných zajímavých výsledků. Pojďme se společně podívat alespoň na některé z nich.
Během sovětského kosmického programu Eněrgija-Buran (Энергия-Буран) bylo postaveno, nebo se alespoň začalo stavět několik exemplářů raketoplánu. Jejich využití bylo různé. Některé sloužily jen pro různé pozemní testy, jiné měly časem vzlétnout na oběžnou dráhu Země. Jak tyto stroje skončily?
Ruský fotograf a bloger Ralph Mirebs (Ральф Миребс) se věnuje poněkud neobvyklému koníčku. Prohledává opuštěné budovy a fotografuje předměty, které v nich nalezne. Někdy je to docela dobrodružné a dají se při tom nalézt zajímavé věci. Nikdy ale zatím neobjevil nic podobného, jako se mu poštěstilo na jaře letošního roku.
Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…
Astronauti u transportéru č. 3 Představte si situaci, kdy během startu raketoplánu dojde k nějaké nehodě, posádka se ocitne v bezvědomí a bude zapotřebí ji co nejrychleji dostat pryč, do bezpečí. Co teď? Vždyť z důvodu bezpečnosti je v tuto dobu několikakilometrové okolí kolem startovací rampy vyklizeno a nejsou zde žádní lidé. Opravdu žádní?
