Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Umělcova představa armádního raketoplánu X-37B ve vesmíru.
Autor: NASA

Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…

Protože celý projekt řídí americké letectvo, detaily všech misí jsou samozřejmě tajné. O účelu a úkolech raketoplánu a jeho testovacích letů máme jen hrubé informace. Je jisté, že při první misi v roce 2010 se testovaly základní systémy X-37B, návrat do atmosféry a přistání. Při druhé a třetí misi už stroj zůstal na oběžné dráze výrazně déle a jeho provozovatel tak určitě testoval, jak dlouhý pobyt v nehostinném vesmíru zvládne. Při třetím letu navíc odstartoval stejný stroj, který se vydal na první misi v roce 2010. Úspěšně tak tedy byla otestována i jeho znovupoužitelnost. Pokud stroje při svých orbitálních misích nesly nějaký náklad, americké letectvo o něm neuvolnilo žádné informace.

V současnosti se ale situace mění. Představitelé US Air Force uvedli, že zatímco při předchozích misích se testoval především samotný raketoplán a jeho schopnosti, při misi následující už se projekt přesune do fáze testování nákladu.

První známou položkou je elektrický Hallův motor. Jeho testováním mají být ověřeny modifikace motoru, který je plánováno použít u nových pokročilých armádních komunikačních družic. Tyto motory vyrábí firma Aerojet Rocketdyne a jejich pracovní látkou je xenon, který se pomocí elektrické energie ionizuje a urychluje na velké rychlosti. Součástí testu bude kromě sběru telemetrických dat z pohonného systému také měření jeho síly, tedy toho, jakou měrou bude ovlivňovat parametry oběžné dráhy miniraketoplánu.

Druhý známý náklad, který projde testováním na palubě X-37B, je materiálový výzkum sponzorovaný NASA. Experiment nazvaný METIS (Materials Exposure and Technology Innovation in Space) bude obsahovat téměř 100 různých materiálů, které budou vystaveny nehostinnému vesmírnému vakuu po více než 200 dní. METIS tak bude nástupcem experimentu MISSE, při kterém na ISS probíhaly podobné testy téměř po celou dobu její existence. Výsledky takovýchto materiálových experimentů pak najdou uplatnění při konstrukci vesmírných lodí, sond a satelitů ale také v průmyslu a technologiích na Zemi.

Mise OTV-4 (Orbital Test Vehicle) měla původně odstartovat 6. května. Tento termín však byl odložen kvůli blíže nespecifikované závadě na vynášeném nákladu. V současnosti se plánuje se startem 20. května mezi 15:00 a 19:00 našeho času. Jak už bylo řečeno, raketoplán bude vynesen pomocí rakety Atlas V verze 501 z komplexu 41 na Floridě. K raketě už byl připojen horní stupeň Centaur a také aerodynamický kryt s raketoplánem X-37B uvnitř. Celá sestava se na mobilní startovací plošině vydá na startovací rampu 19. května.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com (1)
[2] Spaceflightnow.com (2)

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Štítky: Raketoplán


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »