Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Messenger oddaluje svůj zánik

Messenger oddaluje svůj zánik

Sonda Messenger nad povrchem planety Merkur.
Autor: NASA.

Americká sonda Messenger, která ze Země odstartovala 3. srpna roku 2004, v minulém roce oslavila celých deset let ve vesmíru. Jako první stroj v historii se stala umělou družicí nejmenší planety Sluneční soustavy, kolem níž neustále krouží a zblízka ji studuje. Cesta k Merkuru trvala sedm let, byla dlouhá osm miliard kilometrů a Messenger při ní prolétl jednou kolem Země, dvakrát kolem Venuše, třikrát kolem Merkuru a celkem patnáctkrát oběhl Slunce. I přes úspěchy mise, které tyto "ďábelské" manévry následovaly, se nyní má život Messengera schýlit k (téměř) nezvratnému konci...

Na sondu na oběžné dráze Merkuru působí řada nepříznivých vlivů, jako je gravitační působení blízkého Slunce nebo nepravidelné gravitační pole Merkuru, které narušují její oběžnou dráhu. Robotický průzkumník ji tak musí neustále upravovat a jeho palivová nádrž je dnes již prázdná. Touto dobou už měl být Messenger roztříštěn o povrch planety. Operátoři z NASA však přišli s neotřelým řešením, jak misi prodloužit.

Zásoby hydrazinu došly 21. ledna, kdy proběhl poslední korekční zážeh raketového motoru. Tehdy byl nejnižší bod oběžné dráhy ve výšce pouhých 25 kilometrů a korekční zážeh jej zvýšil na 80. Očekávaný náraz sondy na povrch Merkuru měl přijít koncem března. Protože je však sonda i její vědecké vybavení v dobrém stavu, řídící týmy se snaží prodloužit její čas na oběžné dráze, jak to jen jde.

Ke zvýšení oběžné rychlosti použili helium. Tento plyn se používá k tlakování palivových nádrží. A právě helium nyní NASA vypustila tryskou motoru, aby získala alespoň nějaký přírůstek rychlosti. Jelikož má ale tento lehký plyn malou atomovou hmotnost (proto se také používá jako tlakovací médium), změna nebude nijak radikální a životnost Messengeru bude prodloužena jen o několik týdnů. Ideálně by mohl vydržet pracovat ještě celý duben. Bonusový čas bude využit ke studiu variací vnitřního magnetického pole Merkuru trýzněného nabitými slunečními částicemi a také ke zkoumání zásob ledu v polárních kráterech.

Některé malé satelity či rakety využívají chlazený plynný dusík pro udržení své orientace v prostoru. Řídící tým Messangeru však prohlašuje, že se jejich sonda stala první v historii, která používá plynné hélium ke svému pohonu. Helium navíc projde skrze hydrazinové trysky, které k tomuto účelu nebyly konstruovány. V posledních dnech před dopadem na povrch bude nejnižší bod oběžné dráhy Messengeru ve výšce pouhých 8 kilometrů. To nám dá možnost na poslední chvíli studovat planetu v nebývalých detailech. Standardní perihermion totiž činil 200 kilometrů. Na konci své existence pak Messenger získá ještě jedno prvenství – jako první lidský výtvor se dotkne povrchu Merkuru...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com
[2] Futurity.org
[3] NASA

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Štítky: Sonda MESSENGER


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »