Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Umělcova představa armádního raketoplánu X-37B ve vesmíru.
Autor: NASA

Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…

Protože celý projekt řídí americké letectvo, detaily všech misí jsou samozřejmě tajné. O účelu a úkolech raketoplánu a jeho testovacích letů máme jen hrubé informace. Je jisté, že při první misi v roce 2010 se testovaly základní systémy X-37B, návrat do atmosféry a přistání. Při druhé a třetí misi už stroj zůstal na oběžné dráze výrazně déle a jeho provozovatel tak určitě testoval, jak dlouhý pobyt v nehostinném vesmíru zvládne. Při třetím letu navíc odstartoval stejný stroj, který se vydal na první misi v roce 2010. Úspěšně tak tedy byla otestována i jeho znovupoužitelnost. Pokud stroje při svých orbitálních misích nesly nějaký náklad, americké letectvo o něm neuvolnilo žádné informace.

V současnosti se ale situace mění. Představitelé US Air Force uvedli, že zatímco při předchozích misích se testoval především samotný raketoplán a jeho schopnosti, při misi následující už se projekt přesune do fáze testování nákladu.

První známou položkou je elektrický Hallův motor. Jeho testováním mají být ověřeny modifikace motoru, který je plánováno použít u nových pokročilých armádních komunikačních družic. Tyto motory vyrábí firma Aerojet Rocketdyne a jejich pracovní látkou je xenon, který se pomocí elektrické energie ionizuje a urychluje na velké rychlosti. Součástí testu bude kromě sběru telemetrických dat z pohonného systému také měření jeho síly, tedy toho, jakou měrou bude ovlivňovat parametry oběžné dráhy miniraketoplánu.

Druhý známý náklad, který projde testováním na palubě X-37B, je materiálový výzkum sponzorovaný NASA. Experiment nazvaný METIS (Materials Exposure and Technology Innovation in Space) bude obsahovat téměř 100 různých materiálů, které budou vystaveny nehostinnému vesmírnému vakuu po více než 200 dní. METIS tak bude nástupcem experimentu MISSE, při kterém na ISS probíhaly podobné testy téměř po celou dobu její existence. Výsledky takovýchto materiálových experimentů pak najdou uplatnění při konstrukci vesmírných lodí, sond a satelitů ale také v průmyslu a technologiích na Zemi.

Mise OTV-4 (Orbital Test Vehicle) měla původně odstartovat 6. května. Tento termín však byl odložen kvůli blíže nespecifikované závadě na vynášeném nákladu. V současnosti se plánuje se startem 20. května mezi 15:00 a 19:00 našeho času. Jak už bylo řečeno, raketoplán bude vynesen pomocí rakety Atlas V verze 501 z komplexu 41 na Floridě. K raketě už byl připojen horní stupeň Centaur a také aerodynamický kryt s raketoplánem X-37B uvnitř. Celá sestava se na mobilní startovací plošině vydá na startovací rampu 19. května.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com (1)
[2] Spaceflightnow.com (2)

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Štítky: Raketoplán


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »