Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Umělcova představa armádního raketoplánu X-37B ve vesmíru.
Autor: NASA

Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…

Protože celý projekt řídí americké letectvo, detaily všech misí jsou samozřejmě tajné. O účelu a úkolech raketoplánu a jeho testovacích letů máme jen hrubé informace. Je jisté, že při první misi v roce 2010 se testovaly základní systémy X-37B, návrat do atmosféry a přistání. Při druhé a třetí misi už stroj zůstal na oběžné dráze výrazně déle a jeho provozovatel tak určitě testoval, jak dlouhý pobyt v nehostinném vesmíru zvládne. Při třetím letu navíc odstartoval stejný stroj, který se vydal na první misi v roce 2010. Úspěšně tak tedy byla otestována i jeho znovupoužitelnost. Pokud stroje při svých orbitálních misích nesly nějaký náklad, americké letectvo o něm neuvolnilo žádné informace.

V současnosti se ale situace mění. Představitelé US Air Force uvedli, že zatímco při předchozích misích se testoval především samotný raketoplán a jeho schopnosti, při misi následující už se projekt přesune do fáze testování nákladu.

První známou položkou je elektrický Hallův motor. Jeho testováním mají být ověřeny modifikace motoru, který je plánováno použít u nových pokročilých armádních komunikačních družic. Tyto motory vyrábí firma Aerojet Rocketdyne a jejich pracovní látkou je xenon, který se pomocí elektrické energie ionizuje a urychluje na velké rychlosti. Součástí testu bude kromě sběru telemetrických dat z pohonného systému také měření jeho síly, tedy toho, jakou měrou bude ovlivňovat parametry oběžné dráhy miniraketoplánu.

Druhý známý náklad, který projde testováním na palubě X-37B, je materiálový výzkum sponzorovaný NASA. Experiment nazvaný METIS (Materials Exposure and Technology Innovation in Space) bude obsahovat téměř 100 různých materiálů, které budou vystaveny nehostinnému vesmírnému vakuu po více než 200 dní. METIS tak bude nástupcem experimentu MISSE, při kterém na ISS probíhaly podobné testy téměř po celou dobu její existence. Výsledky takovýchto materiálových experimentů pak najdou uplatnění při konstrukci vesmírných lodí, sond a satelitů ale také v průmyslu a technologiích na Zemi.

Mise OTV-4 (Orbital Test Vehicle) měla původně odstartovat 6. května. Tento termín však byl odložen kvůli blíže nespecifikované závadě na vynášeném nákladu. V současnosti se plánuje se startem 20. května mezi 15:00 a 19:00 našeho času. Jak už bylo řečeno, raketoplán bude vynesen pomocí rakety Atlas V verze 501 z komplexu 41 na Floridě. K raketě už byl připojen horní stupeň Centaur a také aerodynamický kryt s raketoplánem X-37B uvnitř. Celá sestava se na mobilní startovací plošině vydá na startovací rampu 19. května.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com (1)
[2] Spaceflightnow.com (2)

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Štítky: Raketoplán


38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »