Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

Umělcova představa armádního raketoplánu X-37B ve vesmíru.
Autor: NASA

Jediným okřídleným strojem, který v současnosti létá do vesmíru je miniraketoplán X-37B patřící americkému letectvu. Jedná se o nepilotovaný stroj původně vyvíjený pod křídly NASA, která však od projektu po čase odstoupila. Této situace využily US Air Force a ve vývoji X-37B pokračovaly. Pod jejich taktovkou se raketoplán na špici rakety Atlas V poprvé podíval na oběžnou dráhu Země v dubnu 2010 a po osmi měsících ve vesmíru úspěšně přistál na letecké základně Vandenberg. Druhý exemplář miniraketoplánu odstartoval krátce poté v březnu 2011 a vrátil se až v červnu následujícího roku. Původní avizovanou životnost 270 dní tak X-37B překročil zhruba o 200 dní. V prosinci 2012 pak raketoplán zamířil na oběžnou dráhu potřetí a zpátky na Zemi přistál až po téměř dvou letech v říjnu 2014! Už za pár dní, přesněji 20. května, se tento utajený armádní stroj podívá do vesmíru počtvrté…

Protože celý projekt řídí americké letectvo, detaily všech misí jsou samozřejmě tajné. O účelu a úkolech raketoplánu a jeho testovacích letů máme jen hrubé informace. Je jisté, že při první misi v roce 2010 se testovaly základní systémy X-37B, návrat do atmosféry a přistání. Při druhé a třetí misi už stroj zůstal na oběžné dráze výrazně déle a jeho provozovatel tak určitě testoval, jak dlouhý pobyt v nehostinném vesmíru zvládne. Při třetím letu navíc odstartoval stejný stroj, který se vydal na první misi v roce 2010. Úspěšně tak tedy byla otestována i jeho znovupoužitelnost. Pokud stroje při svých orbitálních misích nesly nějaký náklad, americké letectvo o něm neuvolnilo žádné informace.

V současnosti se ale situace mění. Představitelé US Air Force uvedli, že zatímco při předchozích misích se testoval především samotný raketoplán a jeho schopnosti, při misi následující už se projekt přesune do fáze testování nákladu.

První známou položkou je elektrický Hallův motor. Jeho testováním mají být ověřeny modifikace motoru, který je plánováno použít u nových pokročilých armádních komunikačních družic. Tyto motory vyrábí firma Aerojet Rocketdyne a jejich pracovní látkou je xenon, který se pomocí elektrické energie ionizuje a urychluje na velké rychlosti. Součástí testu bude kromě sběru telemetrických dat z pohonného systému také měření jeho síly, tedy toho, jakou měrou bude ovlivňovat parametry oběžné dráhy miniraketoplánu.

Druhý známý náklad, který projde testováním na palubě X-37B, je materiálový výzkum sponzorovaný NASA. Experiment nazvaný METIS (Materials Exposure and Technology Innovation in Space) bude obsahovat téměř 100 různých materiálů, které budou vystaveny nehostinnému vesmírnému vakuu po více než 200 dní. METIS tak bude nástupcem experimentu MISSE, při kterém na ISS probíhaly podobné testy téměř po celou dobu její existence. Výsledky takovýchto materiálových experimentů pak najdou uplatnění při konstrukci vesmírných lodí, sond a satelitů ale také v průmyslu a technologiích na Zemi.

Mise OTV-4 (Orbital Test Vehicle) měla původně odstartovat 6. května. Tento termín však byl odložen kvůli blíže nespecifikované závadě na vynášeném nákladu. V současnosti se plánuje se startem 20. května mezi 15:00 a 19:00 našeho času. Jak už bylo řečeno, raketoplán bude vynesen pomocí rakety Atlas V verze 501 z komplexu 41 na Floridě. K raketě už byl připojen horní stupeň Centaur a také aerodynamický kryt s raketoplánem X-37B uvnitř. Celá sestava se na mobilní startovací plošině vydá na startovací rampu 19. května.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com (1)
[2] Spaceflightnow.com (2)

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Štítky: Raketoplán


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »