Lidstvo vůbec poprvé přímo spatřilo jeden z pólů Slunce, a to díky evropské sondě Solar Orbiter, na jejímž vývoji se podíleli i čeští vědci. Tento historický milník přináší nové možnosti, jak Slunce zkoumat, a může zásadně přispět k porozumění jevům, jako jsou sluneční cykly a fungování kosmického počasí.
Sonda Evropské kosmické agentury Solar Orbiter zkoumá naši životodárnou hvězdu téměř 2 roky. Každých 6 měsíců se přibližuje ke Slunci až na vzdálenost 0,28 AU a v průběhu své mise pořizuje naprosto jedinečná data, která astronomům pomáhají odpovědět na otázky týkající se kosmického počasí a jevů na povrchu Slunce. Pozorování koronální díry na jižním pólu z 30. března loňského roku tentokrát odkryla další zajímavý objev.
27. června 2023 dosáhla sonda americké NASA Parker Solar Probe dalšího milníku. Dokončila 16. blízké přiblížení ke slunečnímu povrchu. Tentokrát byla nejblíže 22. června na vzdálenost asi 8,5 milionů kilometrů. V době maximálního přiblížení byla tedy nad povrchem Slunce ve vzdálenosti jen asi šesti průměrů naší hvězdy a letěla rychlostí 163 km/s! Těmito pekelnými podmínkami však prolétla bezpečně, neboť ji chrání tepelný štít a po průletu se tedy ozvala a pracuje normálně.
Sonda Solar Orbiter bude v následujícím měsíci velmi blízko Slunci a bude pozorovat ve směru, který je viditelný ze Země. Protože úzkopásmový filtr H-alfa v kosmickém prostoru degraduje, potřebují vědci data ze Země. Počasí je vrtkavé a nad velkými dalekohledy může být zataženo. Proto žádají amatéry o pomoc. Pojďte pozorovat Slunce ve společné kampani se sondou Solar Orbiter.
První snímky pořízené sondou Solar Orbiter, společnou misí ESA a NASA, odhalily poblíž povrchu naší hvězdy všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci podílející se na misi začali říkat „táborové ohně“.
Sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA) se na cestu ke Slunci vydá v začátku příštího týdne. Je prvním a hned velmi viditelným úspěchem členství České republiky v ESA a také české účasti na vědeckých misích ESA. Podle plánu má odstartovat z Floridy 10. února v 5:03 našeho času (tedy 9. února ve 23:03 východoamerického času) pomocí nosné rakety Atlas V 411. Na přípravě čtyř z deseti přístrojů na palubě sondy se podílely české instituce.
V testovacím středisku ESA v Mnichově proběhla rozlučka s evropskou kosmickou sondou Solar Orbiter, určenou pro výzkum Slunce. Máme fotografie od profesora Petra Heinzela, který byl na místě a také Česká televize odvysílala reportáž (odkaz v závěru). Podívejte se, jak vypadá sonda, která se v únoru 2020 vydá ke Slunci.
Představujeme velmi úspěšný podíl Akademie věd České republiky na realizaci vědeckých přístrojů pro velký projekt Evropské kosmické agentury (ESA) – sondu Solar Orbiter, která v roce 2019 zamíří ke Slunci a jejíž mise bude znamenat zásadní posun ve výzkumu naší nejbližší hvězdy. Účast Akademie věd ČR na projektu Solar Orbiter je realizována v rámci programu „Vesmír pro lidstvo“ Strategie AV21. O českém podílu na přístrojích STIX, RPW, METIS a SWA, jejichž letové kusy byly úspěšně předány do ESA, se dnes 19. července 2017 uskutečnila tisková konference.
Špičková česká elektronika bude napájet dvě vesmírné mise Evropské kosmické agentury. Po sedmiletém vývoji dodali pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC plně funkční zařízení pro sondu Solar Orbiter, která bude v roce 2019 vypuštěna do vesmíru a po dvou letech se dostane do nejtěsnější blízkosti Slunce v historii, kde bude zkoumat například jevy doprovázející nebezpečné výrony sluneční hmoty do volného vesmíru. Sonda JUICE zamíří k Jupiteru, kde bude zkoumat prostředí ledových měsíců této největší planety Sluneční soustavy. Obě aktivity byly financovány z vědeckého programu ESA-PRODEX pod záštitou českého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva dopravy a jsou součástí kosmických aktivit v rámci programu Akademie věd Strategie AV21.
Akademie věd schválila nový program v rámci Strategie AV21, nazvaný „Vesmír pro lidstvo“. Programu se účastní několik ústavů Akademie věd, přičemž Astronomický ústav AV ČR je koordinátorem. V rámci projektu se pracovníci ústavu budou mimo jiné spolupodílet na realizaci několika významných kosmických sond Evropské kosmické agentury ESA.
Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo
