Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solar Orbiter má zelenou

Solar Orbiter má zelenou

Solar Orbiter v čisté místnosti ESA v Mnichově

V testovacím středisku ESA v Mnichově proběhla rozlučka s evropskou kosmickou sondou Solar Orbiter, určenou pro výzkum Slunce. Máme fotografie od profesora Petra Heinzela, který byl na místě a také Česká televize odvysílala reportáž (odkaz v závěru). Podívejte se, jak vypadá sonda, která se v únoru 2020 vydá ke Slunci.

Evropská kosmická agentura (ESA) uspořádala 18. října 2019 v testovacím středisku IABG v Ottobrun na kraji Mnichova „rozlučku“ se sondou Solar Orbiter. Ta bude mít za úkol zkoumat Slunce zblízka a na čtyřech ze šesti jejích vědeckých přístrojů se podílela Akademie věd České republiky a Univerzita Karlova. Jedná se o velmi významnou účast na evropském kosmickém výzkumu ve spolupráci s ESA a o první blížící se start ze spolupráce na mnoha kosmických misích ESA.

V úvodu vystoupil ředitel vědeckého direktorátu ESA Günther Hasinger, který konstatoval, že všechny testy proběhly úspěšně a Solar Orbiter má zelenou pro start 6. února 2020. Do konce října bude sonda letecky transportována na Floridu do Kennedyho kosmického střediska a integrována do rakety Atlas. To bude poslední okamžik, kdy ji lidé (tady už jen technici) uvidí.

Na snímku je vidět sonda v čisté místnosti, do které hosté nesměli vstoupit a sondu mohli vidět jenom zpoza skleněné stěny. Redaktor České televize i hosté nicméně museli být oblečeni do ochranných obleků, bot i čepic, protože procházeli jinou 'méně čistou' místností (měří se to na počet prachových částic v metru krychlovém), ve které se satelity připravují k transportu.

Na skupinovém snímku jsou lidé, kteří stojí za jednotlivými přístroji sondy, na kterých se Akademie věd České republiky spolu s Univerzitou Karlovou podílela - Metis (Marco Romoli, Itálie, třetí zleva a také Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR, druhý zleva), STIX (Sam Krucker, Švýcarsko, zcela vpravo) a RPW (Milan Maksimovič, Francie, první zleva). Autor: AV ČR
Na skupinovém snímku jsou lidé, kteří stojí za jednotlivými přístroji sondy, na kterých se Akademie věd České republiky spolu s Univerzitou Karlovou podílela - Metis (Marco Romoli, Itálie, třetí zleva a také Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR, druhý zleva), STIX (Sam Krucker, Švýcarsko, zcela vpravo) a RPW (Milan Maksimovič, Francie, první zleva).
Autor: AV ČR

Reportáž České televize z Mnichova – https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/219411000101019/video/727453

Český příspěvek k misi Solar Orbiter

Účast ČR na misi Solar Orbiter podpořená z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dosud přesáhla částku 6,5 mil. EUR (cca 170 mil. Kč). Účast ČR na misi Solar Orbiter představuje nejvýraznější české zapojení do kosmického projektu od dob programu Interkosmos. Předpokládané náklady na misi činí cca 780 mil. EUR (bez zahrnutí nákladů na přístrojové vybavení).

Na misi Solar Orbiter bude umístěno celkem 10 vědeckých přístrojů, ze kterých se na 4 přístrojích 5 projekty podílely české výzkumné organizace a podniky:

STIX (Spectrometer Telescope for Imaging X-rays)

Spektrometr – teleskop pro zobrazení rentgenových zdrojů, umožňující studium fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších energetických jevech ve sluneční atmosféře. Pro přístroj STIX ČR dodala napájecí zdroje (nízko a vysokonapěťový zdroj) a letový řídící software. Na projektu se podílely Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmami CSRC a Evolving Systems Consulting.

Multi Element Telescope for Imaging and Spectroscopy (METIS)

Český příspěvek k přístroji METIS byl zaměřen na dodávku hlavních optických komponent: zrcadel M1 a M2. Tyto optické prvky mají v optickém systému METIS zásadní význam, protože poskytují obraz sluneční koróny, který bude následně zaznamenán detektory METIS. METIS je koronograf pro studium koróny, eruptivních procesů v koróně (tzv. výrony koronální hmoty CME) a slunečního větru. Českou účast na METIS koordinuje Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., přičemž zobrazovací zrcadla byla vyvinuta a vyrobena v laboratořích TOPTEC, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.

Detector Electronics for the Proton / Alpha Sensor of Solar Wind Plasma Analyzer

Český příspěvek spočíval ve vývoji a dodání 2 elektronických desek pro blok spektrometru protonů a alfa částic PAS ze souboru přístrojů

SWA (Solar Wind plasma Analyzer). SWA bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru a dále sbírat údaje o iontovém složení a charakteristikách klíčových těžších prvků. Hlavním řešitelem projektu byla Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Radio and Plasma Waves – Time Domain Sampler (RPW-TDS)

Projekt byl zaměřen na výrobu a testy modulu TDS pro přístroj RPW (Radio and Plasma Waves). Jedná se o digitální vlnový analyzátor, implementovaný jako elektronická deska integrovaná do přístroje RPW. Modul TDS bude vzorkovat signály z elektrických a magnetických antén a zajišťovat palubní softwarové zpracování měřených dat. Cílem TDS je studium vln v okolí plazmové frekvence ve slunečním větru vnitřní heliosféry. Hlavním řešitelem projektu byl Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.

Radio and Plasma Waves – Low Voltage Power Supply (RPW-LVPS)

Dalším českým příspěvkem do přístroje RPW byl vývoj a výroba Low-Voltages Power Supply (LVPS), napájecí jednotky, která bude napájet přístroje RPW a vydrží podmínky v blízkosti Slunce. Cílem příspěvku je zajištění dodávek elektrické energie ze solárních panelů, její regulace, měření telemetrických údajů o spotřebě napájení a filtrace škodlivého rušení. Na projektu se podílel Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmou CSRC.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Solar Orbiter - základní informace
[2] Solar Orbiter prošel testováním
[3] TOPTEC v Turnově se podílí na přístrojích pro Solar Orbiter
[4] Happy valentine



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Ústav fyziky atmosféry, Astronomický ústav AV ČR, TOPTEC centrum AVČR, Solar Orbiter


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »