Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solar Orbiter má zelenou

Solar Orbiter má zelenou

Solar Orbiter v čisté místnosti ESA v Mnichově

V testovacím středisku ESA v Mnichově proběhla rozlučka s evropskou kosmickou sondou Solar Orbiter, určenou pro výzkum Slunce. Máme fotografie od profesora Petra Heinzela, který byl na místě a také Česká televize odvysílala reportáž (odkaz v závěru). Podívejte se, jak vypadá sonda, která se v únoru 2020 vydá ke Slunci.

Evropská kosmická agentura (ESA) uspořádala 18. října 2019 v testovacím středisku IABG v Ottobrun na kraji Mnichova „rozlučku“ se sondou Solar Orbiter. Ta bude mít za úkol zkoumat Slunce zblízka a na čtyřech ze šesti jejích vědeckých přístrojů se podílela Akademie věd České republiky a Univerzita Karlova. Jedná se o velmi významnou účast na evropském kosmickém výzkumu ve spolupráci s ESA a o první blížící se start ze spolupráce na mnoha kosmických misích ESA.

V úvodu vystoupil ředitel vědeckého direktorátu ESA Günther Hasinger, který konstatoval, že všechny testy proběhly úspěšně a Solar Orbiter má zelenou pro start 6. února 2020. Do konce října bude sonda letecky transportována na Floridu do Kennedyho kosmického střediska a integrována do rakety Atlas. To bude poslední okamžik, kdy ji lidé (tady už jen technici) uvidí.

Na snímku je vidět sonda v čisté místnosti, do které hosté nesměli vstoupit a sondu mohli vidět jenom zpoza skleněné stěny. Redaktor České televize i hosté nicméně museli být oblečeni do ochranných obleků, bot i čepic, protože procházeli jinou 'méně čistou' místností (měří se to na počet prachových částic v metru krychlovém), ve které se satelity připravují k transportu.

Na skupinovém snímku jsou lidé, kteří stojí za jednotlivými přístroji sondy, na kterých se Akademie věd České republiky spolu s Univerzitou Karlovou podílela - Metis (Marco Romoli, Itálie, třetí zleva a také Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR, druhý zleva), STIX (Sam Krucker, Švýcarsko, zcela vpravo) a RPW (Milan Maksimovič, Francie, první zleva). Autor: AV ČR
Na skupinovém snímku jsou lidé, kteří stojí za jednotlivými přístroji sondy, na kterých se Akademie věd České republiky spolu s Univerzitou Karlovou podílela - Metis (Marco Romoli, Itálie, třetí zleva a také Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR, druhý zleva), STIX (Sam Krucker, Švýcarsko, zcela vpravo) a RPW (Milan Maksimovič, Francie, první zleva).
Autor: AV ČR

Reportáž České televize z Mnichova – https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/219411000101019/video/727453

Český příspěvek k misi Solar Orbiter

Účast ČR na misi Solar Orbiter podpořená z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dosud přesáhla částku 6,5 mil. EUR (cca 170 mil. Kč). Účast ČR na misi Solar Orbiter představuje nejvýraznější české zapojení do kosmického projektu od dob programu Interkosmos. Předpokládané náklady na misi činí cca 780 mil. EUR (bez zahrnutí nákladů na přístrojové vybavení).

Na misi Solar Orbiter bude umístěno celkem 10 vědeckých přístrojů, ze kterých se na 4 přístrojích 5 projekty podílely české výzkumné organizace a podniky:

STIX (Spectrometer Telescope for Imaging X-rays)

Spektrometr – teleskop pro zobrazení rentgenových zdrojů, umožňující studium fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších energetických jevech ve sluneční atmosféře. Pro přístroj STIX ČR dodala napájecí zdroje (nízko a vysokonapěťový zdroj) a letový řídící software. Na projektu se podílely Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmami CSRC a Evolving Systems Consulting.

Multi Element Telescope for Imaging and Spectroscopy (METIS)

Český příspěvek k přístroji METIS byl zaměřen na dodávku hlavních optických komponent: zrcadel M1 a M2. Tyto optické prvky mají v optickém systému METIS zásadní význam, protože poskytují obraz sluneční koróny, který bude následně zaznamenán detektory METIS. METIS je koronograf pro studium koróny, eruptivních procesů v koróně (tzv. výrony koronální hmoty CME) a slunečního větru. Českou účast na METIS koordinuje Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., přičemž zobrazovací zrcadla byla vyvinuta a vyrobena v laboratořích TOPTEC, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.

Detector Electronics for the Proton / Alpha Sensor of Solar Wind Plasma Analyzer

Český příspěvek spočíval ve vývoji a dodání 2 elektronických desek pro blok spektrometru protonů a alfa částic PAS ze souboru přístrojů

SWA (Solar Wind plasma Analyzer). SWA bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru a dále sbírat údaje o iontovém složení a charakteristikách klíčových těžších prvků. Hlavním řešitelem projektu byla Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Radio and Plasma Waves – Time Domain Sampler (RPW-TDS)

Projekt byl zaměřen na výrobu a testy modulu TDS pro přístroj RPW (Radio and Plasma Waves). Jedná se o digitální vlnový analyzátor, implementovaný jako elektronická deska integrovaná do přístroje RPW. Modul TDS bude vzorkovat signály z elektrických a magnetických antén a zajišťovat palubní softwarové zpracování měřených dat. Cílem TDS je studium vln v okolí plazmové frekvence ve slunečním větru vnitřní heliosféry. Hlavním řešitelem projektu byl Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.

Radio and Plasma Waves – Low Voltage Power Supply (RPW-LVPS)

Dalším českým příspěvkem do přístroje RPW byl vývoj a výroba Low-Voltages Power Supply (LVPS), napájecí jednotky, která bude napájet přístroje RPW a vydrží podmínky v blízkosti Slunce. Cílem příspěvku je zajištění dodávek elektrické energie ze solárních panelů, její regulace, měření telemetrických údajů o spotřebě napájení a filtrace škodlivého rušení. Na projektu se podílel Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmou CSRC.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Solar Orbiter - základní informace
[2] Solar Orbiter prošel testováním
[3] TOPTEC v Turnově se podílí na přístrojích pro Solar Orbiter
[4] Happy valentine



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Ústav fyziky atmosféry, Astronomický ústav AV ČR, TOPTEC centrum AVČR, Solar Orbiter


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »