Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Solar Orbiter startuje

Solar Orbiter startuje

Plakát mise Solar Orbiter
Autor: ESA/ATG medialab

Sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA) se na cestu ke Slunci vydá v začátku příštího týdne. Je prvním a hned velmi viditelným úspěchem členství České republiky v ESA a také české účasti na vědeckých misích ESA. Podle plánu má odstartovat z Floridy 10. února v 5:03 našeho času (tedy 9. února ve 23:03 východoamerického času) pomocí nosné rakety Atlas V 411. Na přípravě čtyř z deseti přístrojů na palubě sondy se podílely české instituce. 

Start sondy Solar Orbiter, který byl původně plánován na rok 2017, byl po řadě odkladů stanoven na 6. února 2020 a v posledních 14 dnech byl ještě dvakrát posunut (mj. kvůli počasí na Floridě) na pondělní brzké ráno našeho času.

Tato evropská sonda (ve spolupráci ESA s NASA) určená k pozorování a výzkumu Slunce, sluneční koróny a slunečního větru, bude následovat americkou sondu Parker Solar Probe (NASA), která se ke Slunci vydala již v roce 2018 a sluneční fyzikové právě analyzují první získaná data.

Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V Autor: ESA–S. Corvaja
Poslední pohled na Solar Orbiter před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Atlas V
Autor: ESA–S. Corvaja
Solar Orbiter doplní její měření slunečního větru především o pozorování Slunce kamerami a dalekohledy ve viditelné, ultrafialové i rentgenové části spektra z blízké vzdálenosti. Tento požadavek vědců značně ztížil přípravu sondy, protože sonda poletí do oblasti vysokého žáru a její tepelný štít ji musí nejenom chránit, ale zároveň umožňovat otevírání krytek pro přímé pozorování Slunce. Kamery Solar Orbiteru budou snímkovat naší hvězdu přes malé otvory v 30 cm tlustém tepelném štítu, který bude chránit sondu proti vysokým teplotám a nepřetržitému působení vysoce nabitých částic slunečního větru. Většinu materiálu štítu tvoří hliník, na čelní straně je pak titanová fólie. Štít se skládá z několika vrstev, přičemž z jeho 30 cm tloušťky zabírá nejvíce prostoru prázdné místo. Konstrukci tvoří čelní plát (hliník a titanová fólie), dále 25 cm mezera, další plát a boční radiátory, další menší mezera a teprve pak tělo sondy. Zatímco vnější část tepelného krytu bude odolávat teplotám 520 stupňů Celsia, vnitřní části budou pracovat při teplotě okolo 50 stupňů a okolní prostředí studeného vesmíru bude mít teplotu mínus 170 stupňů Celsia.

Naprostým unikátem, který vnese sonda Solar Orbiter do poznání naší nejbližší a životodárné hvězdy, bude pozorování obou slunečních pólů. To se stane v historii poprvé, dosud jsme neměli možnost je spatřit. Mise sondy Solar Orbiter bude znamenat zásadní posun ve výzkumu naší nejbližší hvězdy. 

Americká sonda Parker Solar Probe a evropská sonda Solar Orbiter se tak velmi vhodně doplní. Navíc sluneční fyzikové budou moci kombinovat data z nového a pro pozorování Slunce současně největšího pozemního dalekohledu Daniela K. Inouye umístěného na Hawaji s těmito dvěma sondami.

Česká účast na Solar Orbiteru byla podpořena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, v rámci programu PRODEX a Ministerstvem dopravy (Odbor inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací). V současné době jsou aktivity Akademie věd ČR na přípravě mise realizovány v rámci Strategie AV21 - programu "Vesmír pro lidstvo".

O českém podílu na přístrojích STIX, RPW, METIS a SWA, jejichž letové kusy byly úspěšně předány do ESA již v roce 2017, referujeme v dalším článku na astro.cz: Solar Orbiter - mise ke Slunci s českou účastí.

O spolupráci s Parker Solar Probe referuje ESA anglicky na svém webu.

Článek vychází z tiskové zprávy Astronomického ústavu Akademie věd ČR.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Solar Orbiter


50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »