Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nový solární teleskop pořídil nejdetailnější snímky slunečního povrchu

Nový solární teleskop pořídil nejdetailnější snímky slunečního povrchu

Detailní snímek slunečního povrchu pořízený novým slunečním teleskopem Daniel K. Inouye pořízený na vlnové délce 789 nm; rozlišení snímku 30 km
Autor: NSO/NSF/AURA

Snímky s vysokým rozlišením z dalekohledu National Science Foundation’s Daniel K. Inouye Solar Telescope na vrcholu Haleakala, Havaj, ukazují záběry sluneční fotosféry, které mohou poskytnout důležité informace pro sluneční astronomy a fyziky. Snímky zachycují strukturu a turbulence „vařící“ plazmy, která pokrývá celý povrch Slunce. Tato buněčná struktura je důsledkem mocných proudů, které přenášejí teplo z nitra naší hvězdy k jejímu povrchu. Horká sluneční plazma stoupá vzhůru v jasnějších centrech „buněk“ v procesu známém jako konvekce, pomalu chladne a následně klesá dolů v tmavších liniích.

Inouye Solar Telescope bude rovněž schopen mapovat magnetická pole uvnitř sluneční koróny, kde se vyskytují sluneční erupce, které mohou mít dopad i na pozemský život,“ říká France Córdova, ředitel nadace National Science Foundation. „Tento dalekohled zlepší naše znalosti o tom, co řídí kosmické počasí a nakonec pomůže zlepšit předpovědi slunečních bouří.“

Je to vzrušující doba být slunečním fyzikem,“ říká Valentin Pillet, ředitel NSF’s National Solar Observatory. „Inouye Solar Telescope bude na dálku snímat vnější vrstvy Slunce a studovat magnetické procesy, které v nich probíhají. Tyto procesy se rozšiřují dovnitř Sluneční soustavy, kde budou sluneční sondy Parker Solar Probe a Solar Orbiter měřit jejich důsledky.“ Celkem vzato, představují opravdu mnohočetné posly k pochopení toho, jak jsou hvězdy a jejich planety magneticky svázány.

Tyto první snímky jsou teprve začátek,“ říká David Boboltz, programový ředitel divize astronomických věd v National Science Foundation. „V průběhu příštích šesti měsíců vědecký tým kolem teleskopu Inouye Solar Telescope včetně inženýrů a techniků bude průběžně testovat a uvádět do provozu dalekohled, aby byl připraven pro využití mezinárodní komunitou slunečních fyziků.“

Dalekohled Inouye Solar Telescope bude schopen shromáždit během prvních pěti let své činnosti mnohem více informací o našem Slunci, než činí všechna sluneční data shromážděná až do současnosti od prvního namíření primitivního teleskopu na Slunce, což uskutečnil Galileo Galilei v roce 1612.

15. prosince 2013 byl teleskop, který byl dříve znám jako Advanced Technology Solar Telescope (ATST), přejmenován na Daniel K. Inouye Solar Telescope na počest bývalého senátora za stát Havaj. Senátor Inouye byl neúnavným zastáncem vědy, technologií, techniky a matematiky, zejména když to vedlo k obohacení života lidí na Havaji.

Inouye Solar Telescope se může zaměřit na oblast o průměru 38 000 km a pořizovat snímky s rozlišením 30 km Autor: NSO Integrated Synoptic Program/GONG
Inouye Solar Telescope se může zaměřit na oblast o průměru 38 000 km a pořizovat snímky s rozlišením 30 km
Autor: NSO Integrated Synoptic Program/GONG
Teleskop postavený za přispění NSF’s National Solar Observatory a řízený prostřednictvím Association of Universities for Astronomy (AURA) kombinuje zrcadlo o průměru 4 metry – největší sluneční teleskop na světě – s jedinečnými pozorovacími podmínkami na vrcholu sopky Haleakala, největšího vulkánu na ostrově Maui. To vše k vytvoření prostředí pro bezprecedentní pozorování slunečního povrchu.

Při fokusaci záření dojde k soustředění 13 kW energie, což generuje velké množství tepla, které musí být odstraněno. Specializovaný chladící systém poskytuje ochranu před kritickým množstvím tepla pro zajištění správné funkce dalekohledu a jeho optiky. Více než 10 km potrubí distribuuje chladivo po celé observatoři.

Kopule ukrývající dalekohled je pokryta tenkými chladícími fóliemi, které stabilizují teplotu v okolí teleskopu a poskytují stín a cirkulaci vzduchu. Dalekohled také využívá nejmodernější adaptivní optiku za účelem kompenzace rozostření způsobovaného zemským ovzduším. Popisovaný systém je nejdokonalejší sluneční aplikací v současné době.

S největším průměrem mezi solárními teleskopy, s jeho unikátní konstrukcí a s nejmodernějším přístrojovým vybavením bude Inouye Solar Telescope – vůbec poprvé – schopen vykonávat nejvíce náročná měření Slunce,“ říká Thomas Rimmele, ředitel Inouye Solar Telescope.

Po více než 20 letech práce rozsáhlého týmu věnované konstrukci a zhotovení přední sluneční výzkumné observatoře jsme blízko cílové čáry. Jsem nanejvýš nadšený, že mohu být přítomen pozorování prvních slunečních skvrn nového slunečního cyklu právě teď s tímto neuvěřitelným teleskopem,“ dodává Thomas Rimmele.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com
[3] scientificamerican.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ATST, Daniel K. Inouye Solar Telescope


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »