Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nový dalekohled pořídil detailní snímek sluneční skvrny

Nový dalekohled pořídil detailní snímek sluneční skvrny

Detailní snímek sluneční skvrny byl pořízen 28. 1. 2020 novým slunečním dalekohledem Daniel K. Inouye Solar Telescope
Autor: NSO/AURA/NSF

Fotografie sluneční skvrny pořízená pomocí pozemního dalekohledu NSF’s Daniel K. Inouye Solar Telescope zřetelně ukázala potenciál teleskopu a jeho souboru nejmodernějších vědeckých přístrojů k možnosti způsobit revoluci ve sluneční astronomii. Fotografie sluneční skvrny byla pořízena 28. 1. 2020 dalekohledem při použití přístroje Wave Front Correction, publikována byla teprve nedávno.

Snímek odhalil pozoruhodné detaily ve struktuře sluneční skvrny, jak ji vidíme na povrchu Slunce. Sluneční skvrna je formována konvergencí intenzivních magnetických polí a horkých plynů kypících z pod povrchu. Na snímku je použita paleta teplých barev červené a oranžové, avšak ve skutečnosti je pohled na tuto sluneční skvrnu zachycen na vlnové délce 530 nm – tedy v zelenožluté části viditelného spektra.

Daniel K. Inouye Solar Telescope s objektivem o průměru 4 metry je největším optickým slunečním dalekohledem na světě a nachází se na ostrově Maui na Havajských ostrovech.

Teleskop disponuje prostorovým rozlišením a citlivostí, které umožní astronomům vyřešit mnoho tajemství včetně vzniku slunečního magnetismu, mechanismu koronálního ohřevu a urychlování slunečního větru, erupcí a výronů sluneční hmoty.

Jeho nejmodernější systém adaptivní optiky poskytuje difrakcí limitované zobrazování a schopnost rozlišení útvarů o velikosti přibližně 20 kilometrů na povrchu Slunce. Dosažení tohoto nebývalého prostorového rozlišení je rozhodující pro schopnost pozorovat sluneční magnetická pole na malých prostorových škálách.

Nová fotografie sluneční skvrny dosahuje prostorového rozlišení zhruba 2,5krát lepšího než vůbec kdy bylo doposud dosaženo a ukazuje magnetické struktury menší než 20 km na povrchu Slunce,“ říká Thomas Rimmele, zástupce ředitele na NSF’s National Solar Observatory (NSO). „Fotografie odhalila překvapující detaily ve struktuře sluneční skvrny viditelné na povrchu Slunce.“

Proměnlivý vzhled horkého a studeného plynu šířícího se z tmavších oblastí je důsledkem sbíhavosti intenzivních magnetických polí a horkých plynů vyvěrajících zpod povrchu Slunce. Koncentrace magnetických polí v těchto tmavých oblastech potlačuje proudění tepla z nitra Slunce dosahujícího povrchu. Ačkoliv tmavá oblast ve sluneční skvrně je chladnější než okolní region na povrchu Slunce, je stále ještě mimořádně horká s teplotou více než 4 150 °C.

Tato fotografie sluneční skvrny měřící na šířku zhruba 16 000 kilometrů je pouze nepatrnou částí povrchu Slunce. Nicméně tato sluneční skvrna je dostatečně velká, aby se do ní mohla Země pohodlně vejít.

Sluneční skvrny jsou nejlépe viditelní reprezentanti sluneční aktivity. Astronomové dobře vědí, že většina slunečních skvrn viditelných na povrchu Slunce je velmi aktivní.

Slunce dosáhlo slunečního minima, což je období, kdy se na jeho povrchu vyskytuje nejméně skvrn v průběhu jedenáctiletého slunečního cyklu. Naposled nastalo toto minimum v prosinci 2019. Maximum současného slunečního cyklu se předpokládá v polovině roku 2025.

Sluneční skvrna vyfotografovaná pomocí dalekohledu Daniel K. Inouye Solar Telescope byla jednou z prvních skvrn nového slunečního cyklu.

S tímto slunečním cyklem, který právě začíná, rovněž vstupujeme do éry dalekohledu Daniel K. Inouye Solar Telescope,“ říká Matt Mountain, prezident Association of Universities for Research in Astronomy (AURA), organizace řídící NSO a Inouye Solar Telescope. „Nyní jej můžeme označit za nejmodernější sluneční dalekohled světa k pořizování neuvěřitelně detailních snímků a zvýšit tak naše vědecké poznatky týkající se aktivity Slunce.“

Článek popisující optiku, mechanické systémy, přístrojové vybavení, operační plány a vědecké cíle dalekohledu Daniel K. Inouye Solar Telescope byl publikován v časopise Solar Physics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Daniel K. Inouye Solar Telescope, Sluneční skvrna, Aktivita Slunce


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »