Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Společná kampaň se sondou Solar Orbiter – vhodná i pro amatéry

Společná kampaň se sondou Solar Orbiter – vhodná i pro amatéry

Solar Orbiter
Autor: ESA/NASA

Sonda Solar Orbiter bude v následujícím měsíci velmi blízko Slunci a bude pozorovat ve směru, který je viditelný ze Země. Protože úzkopásmový filtr H-alfa v kosmickém prostoru degraduje, potřebují vědci data ze Země. Počasí je vrtkavé a nad velkými dalekohledy může být zataženo. Proto žádají amatéry o pomoc. Pojďte pozorovat Slunce ve společné kampani se sondou Solar Orbiter.

Připomeňme, že cílem kosmické sondy Solar Orbiter je komplexní studium Slunce a vnitřní heliosféry z bezprostřední vzdálenosti, a tedy s vysokým rozlišením. Ke Slunci se má každého půl roku přibližovat až na vzdálenost asi 60 slunečních poloměrů (0,28 astronomické jednotky), tedy blíže než planeta Merkur. Pomocí opakovaných průletů kolem Země a planety Venuše se bude sklon oběžné dráhy sondy postupně zvětšovat až na velikost 30 stupňů k ekliptice. Solar Orbiter tak získá světové prvenství unikátním pozorováním oblastí kolem obou slunečních pólů se současným měřením vlastností prostředí, kterým bude prolétat. V okamžicích největšího přiblížení bude sonda nucena odolávat 13× většímu toku záření ve srovnání s tokem dopadajícím na Zemi.

Logo mise Solar Orbiter Autor: ESA/NASA
Logo mise Solar Orbiter
Autor: ESA/NASA
Studium sluneční aktivity si v ideálním případě žádá trojrozměrný pohled na aktivní oblasti. Pozemní pozorování Slunce je omezeno pouze na jeden směr ke Slunci, i proto byly vyslány sondy STEREO A a B, abychom viděli oblasti z více úhlů. Sonda Solar Orbiter se dostane v období od 8. října až 7. listopadu do velice příznivé polohy pro společné pozemní pozorování (viz obrázek). Díky této poloze sondy můžeme sledovat „z boku“ to, co ona pozoruje „shora“. Ačkoli má družice SDO mnoho předností, bohužel nemá úzkopásmový H-alfa filtr, který v kosmickém prostoru velice rychle degraduje. Proto se kromě speciálních přístrojů (spektrometr SPICE, fotometrický a helioseismický imager PHI…) počítá i s pozemními přístroji. Do kampaně se připojí velké přístroje jako THEMIS na Kanárských ostrovech, BBSO v Kalifornii a DKIST na Havaji. Pozemní pozorování je, jak jistě víte, vždy zatížené denní dobou a počasím, proto se vyhlašuje kampaň i pro amatérské pozorovatele. Pojďte pozorovat Slunce společně se sondou Solar Orbiter.

Kdy pozorovat?

V tomto roce ve dnech 8. října až 7. listopadu bude probíhat na sondě druhá sada pozorovacích oken dálkového průzkumu (3 okna po 10 dnech). Během této doby se pozorování sondy Solar Orbiter zaměří na jednu nebo několik aktivních oblastí. O konkrétních cílech ještě nebylo jednoznačně rozhodnuto z důvodu dynamické povahy Slunce. Vzhledem k blízké vzdálenosti kosmické sondy ke Slunci (~0,3 au) poskytne pozorování první a jedinečný pohled na specifickou oblast Slunce, která bude sledována po delší dobu, než je obvyklé ze Země (sonda bude korotovat se Sluncem).

Hlavní pozorovací okno pro pozemní pozorování bude v termínu od 16. října do 27. října, a poté znovu 1., 2., 3. a 6. listopadu. Znovu zdůrazňujeme, že je to poprvé, co budeme schopni sledovat aktivní oblasti po tak dlouhou dobu v koordinaci s prostředky Země. Vyzýváme proto amatérské astronomy, aby se připojili k těmto koordinovaným pozorováním a doplnili soubor dat o svá pozorování.

Dráha sondy Solar Orbiter od 8. října 2022 do 7. listopadu 2022. Sonda míří směrem k Zemi.
Dráha sondy Solar Orbiter od 8. října 2022 do 7. listopadu 2022. Sonda míří směrem k Zemi.
Klíčovým aspektem zapojení komunity amatérských astronomů je zajistit co nejkontinuálnější monitorování. Měsíc říjen není na severní polokouli příliš příznivý, proto počítáme s geografickým rozložením pozorovatelů, abychom měli co nejlepší časové pokrytí. Tato operace je výjimečnou příležitostí zúčastnit se bezprecedentní spolupráce mezi profesionály a amatéry během vesmírné mise.

Stránka kampaně: https://spice.ias.u-psud.fr/operations/proam

Sluneční patrola se kampaně zúčastní jako profesionální člen. Velmi rádi vám poradíme a zodpovíme Vaše otázky, můžete nás kontaktovat na: pavelkova@asu.cas.cz

Jak se zúčastnit?

1) Zúčastnit se může kdokoliv, pro lepší přehled v databázi se však prosím zaregistrujte. Registrací je myšleno zapsání dvou písmen se specifickým ID.

Tabulka pro registraci

První sloupec obsahuje jedinečné 5místné číslo. Tam, kde je ve druhém sloupci prázdné pole, můžete vložit dvě písmena podle vlastního výběru. Pokud pole ve druhém sloupci není prázdné, znamená to, že odpovídající ID již někdo převzal. Pokračujte prosím na další prázdný řádek.

Kombinace obou číslic a 2 písmen bude vaším anonymním identifikátorem. Pokud například první prázdný řádek odpovídá 12345 a jako první dvě písmena zvolíte AB, vyplňte prosím druhý sloupec „AB“. Váš identifikátor 12345AB.

 2) Poskytněte své informace jako textový soubor

V dalším kroku je třeba nahrát vaše data. Do odkazu nejprve nahrajte jednoduchý soubor .txt ve formátu identifikátor.txt (v našem příkladu to bude 12345AB.txt). Do tohoto souboru napište:

1. vaše jméno (pokud chcete zůstat v anonymitě, nemusíte toto uvádět)
2. e-mailovou adresu, na které vás můžeme kontaktovat (rádi s vámi probereme vaše postřehy),
3. vaše poloha (přibližná poloha je v pořádku, potřebujeme pouze zaznamenat geografické pokrytí amatérských pozorování, která budeme shromažďovat),
4. jakékoli další informace, které byste chtěli sdílet (např. webové stránky nebo nástroje, které obecně používáte).

3) Nahrajte svůj příspěvek včas

Od 16. října bude tato stránka (převezmeme z původní stránky) pravidelně aktualizována, aby vás informovala o stavu Slunce a cílové aktivní oblasti, o které rozhodl tým Solar Orbiter. Držíme palce na krásné počasí!

Chcete-li nahrát svůj příspěvek, postupujte podle níže uvedeného protokolu:

  • Budou přijímány obrazové formáty JPEG, PNG, TIFF, ale ideální je zdvojnásobit upload s daty ve formátu FITS.
  • U dat ve formátu FITS požadujeme zapsání vašeho anonymního identifikačního čísla a data pozorování vYYYY:MM:DD:hh:mm:ss kde YYYY= rok, MM = měsíc, DD = den , hh = hodina, mm = minuty, ss = sekundy.

Všechny soubory obrázků by měly být pojmenovány jako:

„RRRRMMDDhhmmss_ID_*.přípona“,

kde:

  • RRRRMMDDhhmmss je datum pozorování,
  • ID je váš identifikátor,
  • * může označovat typ pozorování, např. Halfa, Ca atd. (toto není povinné),
  • .přípona souboru – např. .jpeg, .png ... .fit .

 

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.vesmirprolidstvo.cz

Převzato: Stránky Sluneční Patroly Astronomického ústavu AV ČR



O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Pozorování Slunce, Kampaň, Solar Orbiter


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »