Související stránky k článku Spektra pomalých meteorů
Na počátku roku 2024 vstoupila síť CEMeNt (Central European Meteor Network) do šestnáctého roku své existence. Od roku 2009 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno 422 026 jednostaničních meteorů (stav k 31.12.2023), z nichž bylo vypočítáno 70 717 vícestaničních drah meteorů. Od svého založení je architektura sítě založena na CCTV (Closed-Circuit TeleVision) kamerách, které pracují v 0,4 MPx rozlišení a přenos obrazu v PAL (Phase Alternating Line) systému je zajištěn analogovou cestou přes digitální převodník signálu. Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu července 2024 začala výměna těchto stávajících kamerových systému na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt za moderní CMOS (Complementary Meta-Oxide-Semiconductor) kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším FHD (Full High-Definition) 2.1 MPx rozlišením.
Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí spolu s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s Hvězdárnou Františka Krejčího v Karlových Varech vytvořily konsorcium zabývající se pozorování meteorů pomocí vlastní sítě spektrografů, radarů a monitorů ionosféry a také studiem plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách. Ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR vytvoříme tento rok padající hvězdu pomocí nejvýkonnějšího terawattového laseru ve střední Evropě, pražského Asterixu. Možná bude podobná jasnému maďarskému bolidu. Ale o tom snad někdy příště. Nyní se vydejme pátrat po jeho tajemství. Co všechno lze odhalit na dálku z pohodlí českých hvězdáren?
Na konci roku 2023 se dovrší čtrnáct let existence video sítě pro pozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork). Během těchto let dosáhla vrcholu rozvoje v letech 2015 až 2018, kdy dosahoval roční příspěvek stanic CEMeNtu do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) až 6000 drah ročně. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy.
Na noc 12./13.8.2015, tedy noc maxima meteorického roje Perseid, byl naplánovaný šestnáctý start stratosférického balónu slovenské organizace SOSA (Slovak Organisation for Space Activities) s kódovým označením STRATO 02/2015. V jedné ze tří gondol, které byly součástí tohoto letu, byl umístěn také společný experiment Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. a SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu) s názvem MeteorCam03. Cílem experimentu byl záznam meteorů ze stratosféry a následný výpočet jejich atmosférických drah ve spolupráci s pozemními kamerami sítě EDMONd (European viDeo Meteor Observation Network).
Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku. Tento bolid s označením 20180526_204814, bez příslušnosti k některému známému roji (sporadický), byl zaznamenán sedmi kamerami sítě CEMeNt, přičemž dvě z nich byly spektroskopické. Záznam spektra bolidu ze spektrografů na Hvězdárně Valašské Meziříčí je velmi důležitý, protože nám poskytuje velké množství informací o chemickém složení tělesa. Z dostupných dat z kamer sítě CEMeNt byla vypočítána dráha bolidu v atmosféře a také dráha tělesa ve Sluneční soustavě. Průlet tělesa, jehož absolutní jasnost byla vyšší než jasnost Venuše, byl také pozorován četnými náhodnými pozorovateli z řad veřejnosti v České republice.
Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje data z videopozorování meteorů od roku 2001. Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD nebo CMOS technologie, a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND, která byla založena v roce 2011.
Síť CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byla založena v roce 2010 jako amatérská platforma pro přeshraniční spolupráci v oblasti pozorování videometeorů mezi Českou republikou a Slovenskem. Již od počátku existence byly pozorovací aktivity sítě CEMeNt koordinovány s dalšími podobnými amatérskými sítěmi v oblasti střední Evropy (maďarská síť HMN, polská síť PFN, atd.). Cílem sítě CEMeNt je v současné době produkování přesných drah meteorů společně s atraktivními snímky a záběry meteorů v HD formátu. Ke zjištění maximálního množství informací o meteorickém materiálu jsou využívány spektrografy, přičemž cílem je provázat reálná spektra meteorů se spektry meteoritů získaných měřením v laboratoři.
Úderem půlnoci na Silvestra 2017 dovršila pozorovací síť pro videopozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) osmý rok své existence. Za tento poměrně dlouhý čas prošla překotným vývojem, kdy se z pozorování ojedinělých vícestaničních meteorů stala efektivním nástrojem pro studium nejmenších částic Sluneční soustavy. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy a NFC systémy pro záznam slabých meteorů. Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se kromě širokoúhlých systémů, spektrografů a systému pro studium slabých meteorů nachází také radar pro sledování meteorů a monitor ionosféry (SID monitor). Rozsáhlá spolupráce s amatérskými i profesionálními astronomy v rámci celé Evropy vyvrcholila v roce 2014 zahájením spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, díky níž je možné provádět studium plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách a také rozsáhlé simulace zaznamenaných spekter meteorů. Vzhledem k objemu dat, který byl shromážděn v roce 2017 sítí CEMeNt, se v první části souhrnu zaměříme na širokoúhlé systémy (WF).
Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD technologie a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli v roce 2011 sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database).
Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.
Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.
Prázdninová sezóna meteorických rojů byla poměrně chudá na velmi jasné meteory (bolidy). Dne 18.9.2015 v ranních hodinách byl kamerovými systémy sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenán velmi jasný bolid, jehož relativní jasnost přesáhla jasnost Měsíce v úplňku. Kromě kamerových systémů byl tento bolid pozorován také vizuálně z mnoha míst v České a Slovenské republice.
V prvním a druhém dílu seriálu o zajímavých bolidech v databázi EDMOND byly prezentovány bolidy zaznamenané v rámci sítí BRAMON, MeteorsUA, UKMON a CEMeNt v první polovině roku 2014. Třetí díl je věnovaný bolidům, které byly zaznamenány v rámci národních sítí BRAMON a ITMN během třetího čtvrtletí roku 2014, tedy během období činnosti nejznámějšího meteorické roje – Perseid, a také během vysoké aktivity antihelionového zdroje.
BolidAutor: meteorsUANecelý jeden měsíc po průletu velmi jasného bolidu nad Českou republikou (9. 12. 2014) byl zaznamenán další úkaz tohoto typu, tentokrát nad východním Rumunskem. Bohužel vzdálenost od většiny stanic sítě EDMONd byla značná a tak v současné době lze hlavní podíl informací získat z videí různých bezpečnostních kamer v rumunských městech.
Bolid 9. 12. 2014 ze sítě EDMONdAutor: Jakub KoukalV úterý večer bylo na řadě míst ČR jasno a tak hlášení o pádu jasného meteoru, přesněji bolidu, máme zprávy opravdu od Lobendavy na severu Čech až po jižní Moravu. Čas pádu je znám podle kamer 17:16:45 SEČ. Podívejme se na první informace, které nám laskavě rychle zaslal Jakub Koukal díky snímkům ze středoevropské bolidové sítě EDMONd.
Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení, která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové sítě na základě názoru experta. Na rozdíl od běžně používaných postupů si síť sama požádá člověka o radu v těch případech, kde si je nejméně jistá. Metodu čeští výzkumníci s úspěchem aplikovali na čtyřech milionech spekter z největšího světového archivu spekter pořízeného čínským dalekohledem LAMOST a objevili skoro tisíc dosud nepopsaných velmi vzácných vesmírných objektů prokazujících se emisními spektrálními čárami. K nim patří vedle horkých hvězd s rychle rotujícími disky i např. nově vznikající hvězdy s formujícím se planetárním systémem či naopak velmi hmotné vyhořívající hvězdy těsně před výbuchem. Klíčovou roli při objevu sehrálo také třináct tisíc spekter pořízených pomocí ondřejovského Perkova dalekohledu.
Největší ozdobou oblohy v roce 2024 bude částečné zatmění Měsíce při superúplňku v září. Nebeskou divadelní sezonu ale zahájí hned v lednu meteorický roj Kvadrantid a skupina planet s Měsícem na ranní obloze. Na jaře se ukáže Merkur a nastane série setkání Měsíce, Jupiteru a Uranu v souhvězdí Býka. Přes léto planety vyklidí pole umělým družicím a nočním svítícím oblakům a hlavně „padajícím hvězdám“ meteorického roje Perseid. Ve druhé polovině roku se pak planety budou předhánět v tom, která si zaslouží více pozornosti. Obdobím nejlepší viditelnosti postupně projdou Saturn a Jupiter, objeví se Merkur na ranní obloze a v závěru roku se na večerním nebi rozzáří Venuše a Mars.
Central European Meteor Newtork (CEMeNt), založená v roce 2010, je platformou pro přeshraniční spolupráci v oblasti pozorování videometeorů mezi Českou republikou a Slovenskem. Od počátku byly pozorovací aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí Slovak Video Meteor Network (SVMN) a dalšími podobnými sítěmi v oblasti střední Evropy (maďarská síť HMN, polská síť PFN, atd.). Během sedmi let provozu prošla síť CEMeNt rozsáhlým vývojem. Celkem 38 videosystémů pracuje na 18 stálých stanicích v České republice a na Slovensku, z toho je 6 kamerových systémů typu NFC a 4 kamerové systémy jsou spektroskopické. Odloučenou stanicí sítě CEMeNt je pak spektroskopická kamera umístěna na observatoři Teide na Kanárských ostrovech (Tenerife). Všechna data získaná stanicemi v síti CEMeNt jsou k dispozici v otevřené databázi drah EDMOND.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 61. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 14. 8. - 21. 8. 2021. Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Nízká meteorická aktivita, která začíná po konci aktivity meteorického roje Quadrantid na začátku ledna, neznamená v žádném případě, že jsou pozorovatelé ochuzeni o jasné bolidy. Právě naopak, období tzv. „jarní díry“ bývá prakticky každý rok bohaté na jasné bolidy. Při pohledu na statistiku poměru počtu bolidů a běžných meteorů zjistíme, že toto období není výjimečné absolutním počtem jasných bolidů, ale právě tímto poměrem. A každá taková událost je pak na pozadí nízkých pozorovaných počtů meteorů velmi výrazná. Nejinak tomu bylo i během pozdního večera 28. 1. 2024, kdy severovýchodně od Olomouce proletěl oblohou další jasný bolid.
