Související stránky k článku Suborbitální kosmonauti
Před šedesáti lety zahájila družice Sputnik 1 kosmickou éru lidstva. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy připravila v Planetáriu Praha sérii akcí, které mají tuto událost připomenout a zároveň ukázat perspektivy současné kosmonautiky. V rámci festivalu přijedou do Prahy výkonný ředitel pro komunikaci agentury Roskosmos Igor Burenkov, bývalý kosmonaut a nyní výkonný ředitel Roskosmosu pro pilotované lety Sergej Krikaljov, kosmonauti Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko a astronautka Dorothy Marie "Dottie" Metcalf-Lindenburger.
Právě dnes, 20. června 2016, oslaví 75. narozeniny německý fyzik a kosmonaut Ulf Merbold. Během své aktivní kariéry uskutečnil tři kosmické lety, při kterých pobýval na palubě dvou raketoplánů, dvou kosmických lodí Sojuz i orbitální stanice Mir.
Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.
Právě dnes, 3. prosince 2018 ve 12:31 středoevropského času startuje poprvé od nedávné nehody raketa Sojuz s lidskou posádkou. Kromě přání úspěšného letu se pojďme ve stručném videu podívat na pár zajímavých okamžiků z dějin tohoto raketového nosiče a hlavně jeho předchůdce R-7 a dalších jeho derivátů.
Letošního 7. února uplynulo 90 let od narození sovětského vědce, konstruktéra a kosmonauta Konstantina Feoktistova. Jako vedoucí projektant se významnou měrou podílel na vzniku většiny sovětských kosmických lodí.
Soukromé lety do vesmíru byly kdysi jen velkou vzácností, ale dnes těchto misí probíhá stále víc a víc. Nejvíce na poli soukromých orbitálních pilotovaných startů exceluje americká společnost SpaceX, jejíž znovupoužitelné rakety z rodiny Falcon a kosmické lodě Crew Dragon jsou pro tyto účely jako dělané.
My se dnes podíváme na misi Fram2, jež se podívala dokonce až na polární oběžnou dráhu. Její poněkud „zvláštní“ název byl odvozen od norské polárnické lodi Fram, která na přelomu 19. a 20. století prováděla klíčové expedice jak v oblasti severního, tak jižního pólu Země.
Přinášíme podrobnosti: Několik dnů po tom, co se z půlročního pobytu na orbitální dráze Země vrátil se svými kolegy americký astronaut Andrew Feustel i malý český Krteček, měla být ve čtvrtek 11. října 2018 posádka Mezinárodní vesmírné stanice ISS doplněna dalšími dvěma kosmonauty. Jejich let v kabině lodě Sojuz MS-10 však skončil po 123 sekundách letu havárií nosné rakety Sojuz FG.
Půlkulaté 55. narozeniny oslavila 14. prosince americká astronautka a odbornice na chemii Catherine Colemanová. Na oběžnou dráhu Země se dosud podívala třikrát a mimo zemský povrch strávila v součtu více než 180 dní.
Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.
Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.
Na konci srpna přijede do Prahy na pozvání České kosmické kanceláře veterán amerických kosmických letů Scott Edward Parazynski, který se jako letový specialista zúčastnil pěti misí na palubě amerického raketoplánu a sedmkrát vystoupil do volného kosmického prostoru.
V pátek 23. února krátce po půlnoci středoevropského času přistál na povrchu Měsíce lunární lander Nova-C se jménem Odysseus. Stojí za ním americká soukromá firma Intuitive Machines, která se tím stala první společností v historii, které se kdy něco takového povedlo. Doposud toho byly schopny jen vládní agentury USA, Sovětského svazu, Číny, Indie a Japonska. Zároveň se jedná o první americké přistání na měsíčním povrchu od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Pojďte se s námi podívat na to, jak tento projekt vůbec vznikl, jaké jsou jeho cíle, co všechno už se během této zajímavé mise událo a co to vůbec znamená pro průzkum Měsíce jako takový.
Lodě Sojuz létají v posledních letech na oběžnou dráhu zhruba čtyřikrát za rok. Někomu by proto už mohlo jejich sledování připadat monotónní. Ale pokud pomineme fakt, že žádný start s lidskou posádkou nemůže být nuda, tak pokud bychom si měli vybrat nějaký opravdu hodně zajímavý start, pak by to byl bezesporu ten, který nás čeká za pár hodin. Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-16M si totiž zaslouží naši pozornost hned z několika důvodů. Největší pozornost samozřejmě poutá dvojice Scott Kelly – Michail Kornijenko, která na stanici nestráví pouhý půlrok, ale rovnou dvojnásobnou dobu. A Gennadij Padalka se zase stane rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve stavu beztíže, kde vystřídá svého krajana Sergeje Krikaljova.
Pětašedesáté narozeniny oslaví letošního 13. července americký fyzik, astronom a astronaut George Driver Nelson. Během své aktivní kariéry u NASA se na oběžnou dráhu Země vydal třikrát.
Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.
Start Sojuzu TMA-07MAutor: NASAZ promrzlého kosmodromu Bajkonur v kazašských stepích ve středu 19. prosince 2012 za soumraku místního času vzlétnula loď Sojuz TMA-07M s třemi kosmonauty z různých koutů světa, jež si budou až do května užívat pohled na Zemi shora. Start proběhl ve 13:12 SEČ, přenos zde byl zahájen v půl jedné po poledni.
Letošního 21. května oslaví kulaté 70. narozeniny německý fyzik a astronaut Ernst Willi Messerschmid. Na oběžnou dráhu Země se vypravil jen jednou, a to při americké misi STS-61-A. Že vám jméno nic neříká? Čtěte dále.
Co všechno mají Češi a Slováci společného s vesmírem? Co nebo koho jsme kdy ke hvězdám vyslali? A jak se podílíme na celosvětovém výzkumu? Nový dokumentární cyklus mapuje cestu našich nadšenců i odborníků od úplných počátků bádání až po současnost.
Předchozí přistání lodi Sojuz 17. září 2012Autor: NASAV noci na pondělí 19. listopadu 2012 má ve stepích Kazachstánu přistát loď Sojuz TMA-05M, jež byla i se svou posádkou vypuštěna ke stanici ISS v červenci. Vzhledem k pozdní hodině před pracovním dnem na astro.cz nepoběží online přenos přistání, které ale tradičně mohou skalní fandové sledovat na TV NASA. V článku naleznete překlad tiskové zprávy agentury NASA z 13. 11. s veškerými informacemi.
V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 301 ze 14. 9. 2023.
