Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický podzim v Planetáriu Praha

Kosmický podzim v Planetáriu Praha

Model Sputniku 1
Autor: Hvězdárna a planetárium Praha

Před šedesáti lety zahájila družice Sputnik 1 kosmickou éru lidstva. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy připravila v Planetáriu Praha sérii akcí, které mají tuto událost připomenout a zároveň ukázat perspektivy současné kosmonautiky. V rámci festivalu přijedou do Prahy výkonný ředitel pro komunikaci agentury Roskosmos Igor Burenkov, bývalý kosmonaut a nyní výkonný ředitel Roskosmosu pro pilotované lety Sergej Krikaljov, kosmonauti Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko a astronautka Dorothy Marie "Dottie" Metcalf-Lindenburger.

Při besedě „Chci letět ke hvězdám“ dojde k unikátní události, kdy se na jednom místě setkají američtí a ruští kosmonauti pod střechou Planetária Praha. V rámci „Kosmického podzimu v Planetáriu Praha“ také po delší době navštíví Českou republiku americká astronautka a ruský aktivní kosmonaut.

Součástí „Světového kosmického týdne“ bude i vystavení repliky družice vyrobené v Planetáriu Praha, která bude představena na tiskové konferenci k 60. výročí startu Sputniku 1 v úterý 3. října. Festival „Kosmický podzim“ bude dále pokračovat projekcí dokumentů o kosmonautice a sci-fi filmů v původním znění s českými titulky každé úterý a čtvrtek v říjnu a listopadu.

 

KAM SE UBÍRÁ RUSKÝ KOSMICKÝ VÝZKUM

 

Kam se ubírá ruský kosmický výzkum? Autor: Hvězdárna a planetárium Praha
Kam se ubírá ruský kosmický výzkum?
Autor: Hvězdárna a planetárium Praha

V úterý 19. 9. od 18 hodin přivítáme v Planetáriu výkonného ředitele pro komunikaci agentury Roskosmos pana Igora Burenkova a bývalého kosmonauta, nyní výkonného ředitele Roskosmosu pro pilotované kosmické lety Sergeje Krikaljova. Během besedy o perspektivách ruské kosmonautiky se budou probírat témata: Jak dál s mezinárodní orbitální stanicí? Bude nová mezinárodní stanice opět mezinárodní? Jak dlouho budou ještě létat Sojuzy a co místo nich? Rusko a Měsíc? Rusko a Mars?

 

 

DEN S KOSMONAUTY V PRAŽSKÉM PLANETÁRIU

O týden později v úterý 26. 9. je připraveno hned několik akcí.

Beseda s kosmonauty Autor: Hvězdárna a planetárium Praha
Beseda s kosmonauty
Autor: Hvězdárna a planetárium Praha

Od 9.30 hodin proběhne tisková konference a setkání s kosmonauty Alexandrem Viktorenkem a Romanem Romaněnkem pro novináře.

Po tiskové konferenci od 10.30 hodin bude následovat pro žáky, studenty a další zájemce o kosmonautiku beseda CHCI LETĚT KE HVĚZDÁM. Na tomto setkání budou ruští kosmonauti Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko spolu s americkou astronautkou Dorothy Marií "Dottie" Metcalf-Lindenburger vyprávět o tom, jak to vypadá, když otec i syn létají do vesmíru, jak probíhá výcvik kosmonautů a co je třeba umět, aby z Vás mohli být kosmonauti. Každý z účastníků této besedy dostane vzorek jídla, které jedí kosmonauti na mezinárodní orbitální stanici.

Odpoledne od 15 hodin pak s astronautkou Dorothy Marií "Dottie" Metcalf-Lindenburger proběhne beseda na téma KOSMONAUTIKA A JEJÍ VLIV NA TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Je určena především pro učitele fyziky o zapojení kosmonautiky do výuky. Samozřejmě jsou ale vítáni i zájemci z řad studentů a veřejnosti.

 

Alexander Viktorenko Autor: Roskosmos
Alexander Viktorenko
Autor: Roskosmos

Alexander Viktorenko

29. 3. 1947, 489 dnů ve vesmíru (Sojuz TM-3, Sojuz TM-8, Sojuz TM-14, Sojuz TM-20, všechno lety na stanici Mir). Dnes žije ve Hvězdném městečku.

 

Roman Romaněnko Autor: Roskosmos
Roman Romaněnko
Autor: Roskosmos

Roman Romaněnko

9. 8. 1971, 333 dnů ve vesmíru (Expedice 20 na Mezinárodní kosmickou stanici, Expedice 34 na Mezinárodní kosmickou stanici), jeho otcem je kosmonaut Jurij Romaněnko, který mimo jiné pobýval na Saljutu 6 v době návštěvy Vladimíra Remka.

 

Dorothy Marie Metcalf-Lindenburger Autor: NASA
Dorothy Marie Metcalf-Lindenburger
Autor: NASA

Dorothy Marie "Dottie" Metcalf-Lindenburger

 2. 5. 1975, 15 dnů ve vesmíru (STS 131). Kromě letu na STS 131 Discovery, kterého se účastnila jako letová specialistka, se podílela také na pozemním zajištění misí NASA. V roce 2012 se účastnila simulace NASA Extreme Environment Mission Operations (NEEMO) 16, ve funkci velitele. Cílem mise, která probíhala pod vodou, bylo vyzkoušet a ověřit postupy a technologie pro misi Near Earth Asteroid (NEA). Po odchodu z NASA se věnuje výuce studentů.

 

SPUTNIK 1 V PLANETÁRIU PRAHA

V úterý 3. 10. si připomeneme 60. výročí startu první umělé družice Sputniku 1.  K této příležitosti byly v Planetáriu vyrobeny dva modely Sputniku 1, které budou od 4. října vystaveny ve foyeru. Jeden z nich má prosvětlené klíčové části a umožňuje vidět umístění a velikost jednotlivých systémů družice, druhý je rozebíratelný. Technické vybavení Sputniku se nedá srovnat se současnými umělými družicemi. Byl ale první a ve vesmíru spolehlivě pracoval celých 21 dní. Konstruktérům nelze upřít také to, že byl geniálně jednoduchý. Jeho pípavý signál se ve své době stal symbolem počátku kosmické éry.

 

SNY A SKUTEČNOST - DOBÝVÁNÍ VESMÍRU V RUSKÉ FILMOVÉ TVORBĚ

V říjnu a listopadu každý čtvrtek od 18 hodin uvádíme v Planetáriu projekci ruských filmových dokumentů o kosmonautice nebo ruských sci-fi filmů. Filmy se promítají v původním znění s českými titulky.

5. 10.     SOLARIS (SSSR, 1972, 166 min)

12. 10.   ČAS PRVNÍCH (Rusko, 2017, 140 min)

19. 10.   ZKROCENÍ OHNĚ (SSSR, 1972, 166 min)

26. 10.   GAGARIN – PRVNÍ VE VESMÍRU (Rusko, 2013, 108 min)

2. 11.     JE TĚŽKÉ BÝT BOHEM (SSSR, Německo, Francie, 1989, 135 min)

9. 11.     HLAVNÍ (Rusko, 2015, 105 min)

16. 11.   PAPÍROVÝ VOJÁK (Rusko, 2008, 118 min)

23. 11.   PŘITAŽLIVOST (Rusko, 2017, 130 min)

 

CYKLUS FILMŮ AMERICKÁ KOSMICKÁ SCI-FI

Na podzim pokračuje Planetárium ve spolupráci s Americkým kulturním centrem v projekci amerických sci-fi filmů. Filmy jsou promítány od 10. října každé úterý od 18 hodin. Mimořádně byl zařazen film o otci amerického kosmického programu  Wernheru von Braunovi. Filmy jsou v původním znění s českými titulky.

10. 10.   THE MARTIAN (USA/GB, 2015, 144 min)

17. 10.   GRAVITY (USA, 2013, 169 min)

24. 10.   INTERSTELLAR (USA, 2014, 169 min)

31. 10.   Wernher von Braun – DOTKNUL JSEM SE HVĚZD (USA / Západní Německo, 1960, 106 min)

 

STARTREK V PLANETÁRIU

Planetárium Praha promítá od listopadu každé úterý od 18 hodin filmy ze série Star Trek.  Návštěvníci se mohou těšit na snímky z let 1998 – 2016.

7. 11.     Insurrection (USA, 1998, 103 min)

14. 11.   Nemesis (USA, 2002, 112 min)

 21. 11.  Star Trek (USA/Německo, 2009, 127 min)

28. 11.   Into Darkness (USA, 2013, 132 min)

 

Festival probíhá ve spolupráci s:

Loga spolupořádajících institucí Autor: Hvězdárna a planetárium Praha
Loga spolupořádajících institucí
Autor: Hvězdárna a planetárium Praha



Převzato: Planetárium Praha



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kosmonaut, Kosmonautika, Sputnik


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »