Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První kosmická družice Sputnik 1 bude mít stříbrnou minci

První kosmická družice Sputnik 1 bude mít stříbrnou minci

Pamětní mince Sputnik 1
Autor: Česká mincovna

Pražskou prodejnu jablonecké České mincovny dnes navštívili zástupci ruské Federální kosmické agentury Roskosmos, která 4. října 1957 vypuštěním první umělé družice Sputnik 1 započala vesmírný program a odstartovala významnou kosmickou éru lidstva. K této příležitosti Česká mincovna vydává stříbrnou jednouncovou minci, která se stává již čtvrtou v pořadí ve sběratelské minisérii z cyklu Století létání.

Tisková zpráva České mincovny z 19. září 2017

Roskosmos provozuje nosiče a kosmické lodě Sojuz, které jsou nyní dopravním prostředkem na jediné trvale obydlené Mezinárodní vesmírné stanici. „Při příležitosti 60 let od vypuštění první vesmírné družice Sputnik 1 vydáme stříbrnou minci připomínající tuto triumfální výpravu, která do cyklu zlomových postav a událostí z počátků létání nepochybně patří,“ uvedl Lukáš Jokl, marketingový manažer jablonecké České mincovny a dodává, že je pro Mincovnu velkou ctí představit návrhy mince po boku slavného kosmonauta Sergeje Konstantinoviče Krikaljova. Ten je v těchto dnech na návštěvě Česka. Krikaljov je výkonným ředitelem pilotovaných vesmírných letů korporace Roskosmos.

Všechny mince z tohoto cyklu jsou ve stříbrném provedení PROOF s hladkou hranou a průměrem 37 mm. „Mince s motivem Sputniku 1 bude v prodeji od října v počtu 400 ks za 1 450 Kč,“ dodal Jokl. Autorem celé minisérie je jablonecký medailér Asamat Baltaev, který do detailu propracoval podobu družice vznášející se ve vesmíru. Celou sérii lze ukládat do plechové krabičky stříbrné barvy s tématikou ilustrací dvouplošníku kroužícího okolo zeměkoule.

Družice byla zkonstruována Sergejem Koroljovem v rámci neoficiálního soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy o vědecko-technickou převahu v oblasti dobývání a výzkumu kosmického prostoru během studené války. Leštěná kovová koule o průměru 58 cm a hmotnosti 83,6 kg se dvěma vysílacími moduly byla vypuštěna Sovětským svazem v Kazašské SSR 4. října 1957. Její sledování poskytovalo vědcům cenné informace například o ionosféře a hustotě horní atmosféry. Družice cestovala vesmírem rychlostí přibližně 29 000 km/h, přičemž oběžnou dráhu kolem Země absolvovala za 96,2 minut. Po třech měsících a 1 440 obletech vstoupila do zemské atmosféry, kde shořela.



Převzato: Česká mincovna



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Mince, Sputnik


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »