Start Expedice 33Autor: TV NASAV úterý 23. října 2012 ve 12:51 SELČ začal pro trojici odvážlivců z Ruska a Ameriky 5měsíční výlet do kosmu, v rámci kterého budou plnit nejrůznější úkoly na stanici, která ve výšce 400 km každý den 16krát obkrouží Zemi rychlostí bezmála 8 km/s. Náš přenos zde začal ve 12:00.
Od letu prvního českého kosmonauta do kosmického prostoru uběhlo již 45 let. Vladimír Remek je zároveň doposud jediným Čechem, který se do kosmu dostal. Česká republika však nyní obdržela lákavou nabídku od soukromé společnosti Axiom Space vyslat svého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Druhým Čechem ve vesmíru by se mohl stát vojenský pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.
ATV-3 Edoardo Amaldi při odletu od staniceAutor: ESA/Sunita WilliamsováDalší člen evropské rodiny největších a nejsilnějších kosmických plavidel, jež v současnosti létají k Mezinárodní kosmické stanici, úspěšně dokončil svou půlroční službu na stanici a po jejím opuštění zanikl v zemské atmosféře, přičemž zničil náklad odpadu z kosmické stanice a získal množství důležitých vědeckých údajů. Program ATV se však již brzy uzavře: Amaldi byl třetím z pouhých pěti plánovaných exemplářů lodi.
Český kosmický průmysl má v příštích letech nakročeno stát se špičkou na evropském trhu. Shodli se na tom účastníci Semináře s názvem „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“, organizovaný senátním Výborem pro záležitosti Evropské unie dne 11. 1. 2022.
Přistání za asistence raketových trysek. NASAV pondělí 17. září 2012 skončila tradičním přistáním ve stepi ve vnitrozemí Kazachstánu další úspěšná dlouhodobá mise tříčlenné mezinárodní posádky na stanici ISS. I když robustní loď Sojuz, známá svou schopností vydržet opravdu hodně, opět prokázala naprostou spolehlivost, objevily se faktory posádce lehce kazící náladu.
Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.
Finále zběsilé jízdy: pohled kamerou Progressu na ISS.Autor: TV NASAJak dlouho trvá cesta na kosmickou stanici? Jak známo, nosná raketa s lodí nemůže být zamířena přímo na stanici, ale plavidlo vynese na určitou výchozí dráhu, nižší než dráha stanice, ze které se kosmická loď určitým počtem manévrů ke stanici dopracuje. Standardní doba, dělící start a spojení se stanicí, se u většiny plavidel pohybuje okolo dvou dní. Rusové ale přišli se zlepšovákem, který v noci na dnešek s úspěchem vyzkoušeli - zásobovací loď Progress se s ISS spojila asi za šest hodin po vypuštění. Tento pozoruhodný úspěch má v budoucnu zásadním způsobem zjednodušit pilotované výpravy na orbitální stanici.
Právě vyšla nová kniha, která v naší literatuře velmi chyběla. Je to monografie Doc. Ing. Vladimíra Daňka, Csc . z Leteckého ústavu FSI VUT v Brně, která se zabývá velmi komplexně problematikou kosmických letů. Knihu lze doporučit všem vážným zájemcům o kosmonautiku. Více.
Progress M-15M při finálním přibližování k ISS pro druhé spojení.Autor: TV NASARuský bezpilotní "náklaďák" Progress M-15M, 47. loď svého druhu, jež zamířila ke stanici ISS, v dubnu dopravil na palubu kosmické stanice 2,8 tuny zásob a výbavy. V neděli 22. července Mezinárodní kosmickou stanici opustil, ještě však ne definitivně, za nějakých 30 hodin se s ní měl opět spojit a vyzkoušet přitom poprvé v praxi novou vylepšenou verzi autopilota Kurs-NA. Toto však skončilo naprostým nezdarem, nový autopilot během testu v noci na 24. července krátce po svém zapnutí vypověděl službu a loď se musela stanici vyhnout. Po několika dnech Progress nesoucí hardware nového Kursu dostal poslední šanci - a uspěl! Se stanicí se pod taktovkou vylepšeného autopilotu hladce spojil v neděli 29. července nad ránem.
Již 11. srpna letošního roku by se měla ke Slunci vydat americká sonda Parker Solar Probe. Jejím hlavním cílem bude porozumět vysokým teplotám koróny, tedy vyšším, než má fotosféra Slunce. S problémem souvisí i neúplné objasnění mechanismu urychlování slunečního větru na velmi vysoké rychlosti v řádech stovek km/s, který může mít po zásahu magnetického obalu Země vážné následky – výpadky internetu, narušení rozvodné el. sítě, chyby v polohách GPS atd. Aby sonda byla úspěšná, musí se rekordně přiblížit ke Slunci!
Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012.Autor: NASARuská nákladní loď Progress M-15M, která kotvila na Mezinárodní kosmické stanici od dubna, v neděli 22. července večer stanici opustila, aby se s ní mohla o den později opět spojit a vyzkoušet přitom nový vylepšený navigační systém. Jeho selhání záhy po zapnutí si však vynutilo zrušení orbitálního setkání a úhybný manévr lodi. Příčina nezdaru i další běh událostí jsou zatím otázkou.
Česká astronomická společnost se prostřednictvím své Astronautické sekce rozhodla udělovat cenu pojmenovanou po našem vynikajícím popularizátorovi kosmonautiky, Antonínu Vítkovi. První laureát byl oznámen na Kosmos News Party 2018 v Pardubicích. Stal se jím Vladimír Remek, československý kosmonaut, jehož význam pro popularizaci kosmonautiky je po celých 40 roků od jeho vesmírného letu nezpochybnitelný. Předání Ceny Antonína Vítka se uskutečnilo 12. května 2018 na Mezinárodním veletrhu Svět knihy 2018, na stánku Českého rozhlasu a jeho nakladatelství Radioservis. Svým tématem šlo o vhodnou příležitost, protože své autorské čtení zde měl Stanislav Kužel, který tak prezentoval svou knihu Kosmonauti Nula.
Start lodi Sojuz TMA-05M.Autor: EnergiaMožná si vzpomenete na přistání lodi Sojuz s evropským astronautem Kuipersem a jeho dvěma kolegy, které se uskutečnilo přesně před dvěma týdny a zredukovalo posádku stanice ISS na pouhé tři kosmonauty. To však již dlouho nebude pravda, protože dnes brzy ráno z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nová loď Sojuz s třemi astronauty, kteří budou na orbitální stanici plnit důležité úkoly po následující čtyři měsíce.
Zájemci o vesmírné technologie a navigační systémy budou moci již podruhé navštívit jinak veřejnosti nepřístupné prostory sídla GSA, tedy Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém. Letošní ročník Dní otevřených dveří se zaměří na vesmír a účast českých podniků na jeho výzkumu a využití vesmírných technologií. Akce začíná v pátek 2. prosince, kdy je pro školy připraven speciální seminář s názvem „Satelitní navigace + Evropa = GSA“. V sobotu 3. prosince se na přednášky o různých tématech může těšit široká veřejnost: dozví se například o využití satelitní navigace v letectví či o GSA jako centru evropské satelitní navigace.
Sojuz TMA-03M těsně před dosednutím.Autor: NASA193 dní v kosmu, 191 dní na palubě Mezinárodní vesmírné stanice jako součást 30. a 31. dlouhodobé posádky, Američan, Rus a Holanďan a třetí z nové generace ruských kosmických lodí. Tato odysea skončila v neděli 1. července 2012 dosednutím do kazašské stepi. Přistání se uskutečnilo dle plánu v 10:14:38 SELČ, náš přenos vypuknul v 9 hodin ráno.
Již zítra začíná Světový kosmický týden, který i v Česku nabízí mnoho zajímavých aktivit. Mimo Rojení kosmonautů v Brně se můžete těšit i na další akce pořádané Českou kosmickou kanceláří. Měsíc říjen ovšem nebude jen o tomto svátku kosmonautiky. Podívejte se i na další aktivity, na které se můžete těšit či se do nich přímo zapojit.
Brno se připravuje na výjimečnou, vesmírnou návštěvu. Ve středu 5. října do našeho města zavítají hned čtyři kosmoplavci. Jediný československý kosmonaut, člověk, který pobýval ve vesmíru přes dva roky, astronaut z raketoplánu Challenger a palubní inženýr testující některé vesmírné technologie. Za několik málo hodin stihnou otevřít novou expozici na Hvězdárně a planetáriu Brno, prohlédnout si město a setkat se s veřejností.
Ve dnech 29. června až 3. července bude Praha hostit mezinárodní sympozium s názvem Humans in Space zaměřené na problematiku přítomnosti člověka v kosmickém prostoru a s tím souvisejícího výzkumu a techniky. Sympozium pořádá Mezinárodní astronautická akademie (IAA) společně s Českou kosmickou kanceláří (CSO).
Valentina Těrešková.Autor: Sovětský kosmický program.Jeden z nejznámějších předních popularizátorů kosmonautiky v České republice, Milan Halousek z České kosmické kanceláře, bude tento pátek přednášet na pardubické hvězdárně. Poutavá a lákavá přednáška „Ženy v kosmu“, při níž poznáme mnoho tváří něžného pohlaví vykonávajících riskantní práce ve vesmíru, začíná v pátek 29. března 2013 od 19 hodin. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ul. Gorkého 2658. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Logo České kosmické kancelářeMezinárodní astronautická federace IAF nabízí studentům a mladým odborníkům se zájmem o kosmonautiku ve věku 21 až 35 roků možnost zúčastnit se 64. mezinárodního astronautického kongresu IAC v čínském Pekingu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
