Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česko má nakročeno patřit do první pětky evropských kosmických velmocí, prohlásili zástupci „space“ odvětví

Česko má nakročeno patřit do první pětky evropských kosmických velmocí, prohlásili zástupci „space“ odvětví

Český kosmický průmysl má v příštích letech nakročeno stát se špičkou na evropském trhu. Shodli se na tom účastníci Semináře s názvem „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“, organizovaný senátním Výborem pro záležitosti Evropské unie dne 11. 1. 2022.

Kosmické aktivity v České republice učinily za posledních 20 let obrovský pokrok. V roce 2002 se jim věnovaly čtyři společnosti, v roce 2022 již existuje 100 takových firem a institucí. Nepochybuji o tom, že máme šanci být jedním z leaderů na tomto technologickém bojišti nejen na evropském kontinentu,“ komentuje průběh semináře senátor Jiří Dušek, místopředseda evropského výboru a organizátor akce.

Účastníci z vládních, vědeckých i komerčních institucí se shodli, že kosmický průmysl má jednoznačně vysokou přidanou hodnotu a může pro naši zemi znamenat velký přínos pro bezpečnost, soběstačnost, udržitelnost a náskok na globálních trzích.

Investice státu do kosmických aktivit jsou pro vyspělé země samozřejmé, vyznačují se vysokou návratností – jedna koruna se navrátí až osminásobně – a zajišťují pozitivní image moderního technologického státu,“ potvrdil Karel Dobeš z Úřadu vlády.

Petr Kapoun z Brno Space Clusteru zase potvrdil, že české kosmické firmy mají ambici vybudovat v zemi podobně silný kompletní průmysl jako například letecký nebo železniční, kde má Česko obrovskou tradici. Ta se stala i základem pro rozvoj space odvětví. „Je to obrovská šance zbavit naši zemi nálepky „montovna“. Na několika významných projektech jsme již dokázali, že jsme schopni stavět kompletní mise od jejich vývoje, výzkumu a následného sestrojení. Mnoho evropských misí si bez našich vysoce kvalitních komponentů nedovede představit svou existenci,“ zdůraznil Petr Kapoun.

Připomněl, že například brněnská firma SAB Aerospace posunula svým dispenzerem hranice pro vypouštění evropských družic na oběžnou dráhu. Tento vesmírný „autobus“ dokázal v roce 2017 vynést na orbit 53 satelitů. Do té doby jich na jedné raketě mohly být umístěny sotva čtyři. Vzlety evropské rakety Ariane se tak výrazně zlevnily a hlavně zpřístupnily mnoha vědeckým misím i menším komerčním projektům.

Za nejpalčivější problém na cestě k rozvoji kosmického průmyslu v České republice označili účastníci semináře nedostatek specializovaných pracovníků, kteří jsou pro tento vzdělanostní obor klíčoví. „Protože očekáváme růst poptávky i objemu financí v tomto oboru, vyzýváme stát, aby podpořil vysoké školy v rozvoji nabídky specializovaného vzdělání v oblasti kosmických aktivit,“ apeloval Richard Pavlica z České vesmírné aliance.

Závěry semináře „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“

  • 1. Kosmické aktivity v České republice učinily za posledních 20 let obrovský pokrok. V roce 2002 se jim věnovaly 4 společnosti, v roce 2022 již existuje 100 takových firem a institucí.
  • 2. Kosmický průmysl má jednoznačně vysokou přidanou hodnotou a může pro naši zemi znamenat velký přínos pro bezpečnost, soběstačnost, udržitelnost a náskok na globálních trzích. Investice státu do kosmických aktivit jsou pro vyspělé země samozřejmé, vyznačují se vysokou návratností (jedna koruna se navrátí až osminásobně) a zajišťují pozitivní image moderního technologického státu.
  •     
  • 3. Kosmické technologie jsou neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života – v zaměstnání, byznysu i soukromí. Spojují a kombinují různé oblasti průmyslu, vědy a výzkumu, jsou motorem inovací, využívají a podporují komplexní dovednosti českých firem, institucí a univerzit, jako např. vývoj elektroniky, výpočetní techniky, optiky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti. Využívání kosmických technologií má tudíž obrovský dopad na národní ekonomiky a bude stále více hnací silou globální modernizace. Příkladem je rozvoj elektromobility a autonomní mobility.
  • 4. Spolehlivost a bezpečnost kosmických technologií lze dosáhnout jen dodržováním výrobních procesů, dokumentací, spojení vědy, výzkumu a dynamickým managementem. Přenosem těchto znalostí do jiných průmyslových oblastí získáváme výhodu pro náš průmysl.
  • 5. Česká republika má vládou schválený šestiletý Národní kosmický plán (2020–2025) pro rozvoj kapacit a schopností jejího průmyslu i akademické sféry v oblasti kosmických aktivit. Smyslem je především konkurenceschopnost a maximalizace návratnosti veřejných investic.
  • 6. Dlouhodobým cílem není jen výroba komponent na objednávku zahraničních společností, ale zejména vývoj vlastních systémů a realizace komplexních kosmických projektů. Náš průmysl má již dnes velký potenciál realizovat a prodávat kompletní kosmická zařízení a technologie na globálním trhu.
  • 7. Pro urychlení rozvoje českého kosmického průmyslu je nutné plně využívat naše členství v Evropské kosmické agentuře (ESA) a přítomnost sídla Agentury EU pro Kosmický program v Praze. Programy ESA a mezinárodní spolupráce umožnují našim firmám a institucím přístup k nejnovějším technologiím a možnost získání zkušeností v mezinárodní spolupráci za účelem následného byznysového využití.
  • 8. Velmi významná je také podpora české veřejnosti. Vysoké školy by měly být lépe připraveny nabídnout specializované vzdělání v oblasti kosmických aktivit.
  • 9. S ohledem na výše uvedené žádáme vládu, aby posílila podporu kosmických aktivit v České republice, neboť posilují národní hospodářství a představují záruku technologické transformace v oblastech spojených s digitalizací, modernizací energetiky a rozumné transformaci průmyslu v rámci Green Dealu.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Kosmonautika


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »