< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejblíž ke Slunci se dostane Parker Solar Probe
Adam Malíř Vytisknout článek

Nejblíž ke Slunci se dostane Parker Solar Probe

Umělecká kompozice sondy blížící se mateřské hvězdě.
Autor: parkersolarprobe.jhuapl.edu

Již 11. srpna letošního roku by se měla ke Slunci vydat americká sonda Parker Solar Probe. Jejím hlavním cílem bude porozumět vysokým teplotám koróny, tedy vyšším, než má fotosféra Slunce. S problémem souvisí i neúplné objasnění mechanismu urychlování slunečního větru na velmi vysoké rychlosti v řádech stovek km/s, který může mít po zásahu magnetického obalu Země vážné následky – výpadky internetu, narušení rozvodné el. sítě, chyby v polohách GPS atd. Aby sonda byla úspěšná, musí se rekordně přiblížit ke Slunci!

 

Dostatečně včasná a hlavně přesná PŘEDPOVĚĎ vesmírného počasí v meziplanetárním prostoru!

Prostředkem cesty do kosmu je roky ověřená nosná raketa Delta IV Heavy s horním stupněm. Autor: mars.nasa.gov
Prostředkem cesty do kosmu je roky ověřená nosná raketa Delta IV Heavy s horním stupněm.
Autor: mars.nasa.gov
Kosmickou sondu vynese druhá nejsilnější raketa současnosti, Delta IV Heavy společnosti United Launch Alliance. Raketa je na kapalné palivo a dovede vynést náklad o hmotnosti téměř 14 tun na geostacionární dráhu Země. Plánovaný start se odehraje na mysu Canaveral v komplexu SLC-37. Citlivá zařízení, kterými sonda disponuje a bude jej využívat v průběhu celé mise pro vědecké účely, byly vyrobeny v laboratořích aplikované fyziky Hopkinsovy university v USA, stejné university, která se podílela na stavbě sondy k Plutu New Horizons, nebo třeba sond STEREO.

Živě a česky komentovaný přenos startu Delta IV Heavy, který pro Vás připravuje kosmonautix.cz.

Start Parker Solar Probe odložen(11.8.), Start Parker Solar Probe napodruhé úspěšný(12.8.)

START ÚSPĚŠNÉ 2. NEJSILNĚJŠÍ NOSNÉ RAKETY SOUČASNOSTI BUDEME MÍT MOŽNOST SLEDOVAT BĚHEM VYPOUŠTĚNÍ SLUNEČNÍ SONDY.

CESTA PROSTOREM

Sonda při své cestě ke Slunci využije opakovaně gravitace planety Venuše. První průlet by se měl uskutečnit 2. října 2018. Podle NASA oběhne Parker Solar Probe Venuši celkem 7x. Slunce oběhne zhruba za 88 dní. Největší přiblížení bude na vzdálenost 6,2 miliónů kilometrů, tj. pouhých 9 poloměrů Slunce, kde bude průměrná teplota podle odhadů 1 380°C!

Plošná animace trajektorie putování Parker Solar Probe. credit: NASA, JPL

Očekávaná teplota, které bude sonda vystavena, dosáhne až 1 380°C!

TECHNICKÉ VYBAVENÍ

Profesor E. N. Parker (vlevo), jehož jméno nenese jen tak náhodou název mise. Autor: NASA
Profesor E. N. Parker (vlevo), jehož jméno nenese jen tak náhodou název mise.
Autor: NASA
Parker Solar Probe má na palubě hned několik zařízení pro sledování vlivů silného magnetického pole Slunce, předně magnetometr na měření hustoty plazmatu a dalších faktorů. Dále optické snímače pro snímání koróny s velikým rozlišením, analyzátory vlastností částic přicházející od Slunce, zejména iontů hélia. Na konceptech spolupracovali odborníci z universit po celém světě.

Přejme sondě povedený start, úspěch a životnost minimálně plánovaných 7 let.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální web stránky mise NASA Parker Solar Probe
[2] Víc o PSP na anglické Wikipedii
[3] Víc o nosné raketě na anglické Wikipedii
[4] NASA TV – Dívejte se na start rakety!

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Adam Malíř

Adam Malíř

Popularizátor astronomie a fotograf narozen v roce 2003. Stránky

Další články autora (8)

Štítky: Kosmonautika, Parker Solar Probe, Sonda , Aktivita Slunce

25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »