Související stránky k článku Výzkumy v AsÚ AV ČR (31): Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, tentokrát ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, pořádá jarní seminář/workshop zaměřený na zpracování astronomických dat. Seminář proběhne o víkendu 29. 4. - 1. 5. 2016 na hvězdárně v Ondřejově. Účastníci workshopu se seznámí s metodami dávkového zpracování fotometrických dat; s programem PHOEBE pro modelování světelných křivek; a také s jednoduchou metodou měření radiálních rychlostí ve spektrech dvojhvězd. Součástí semináře bude také představení nového pozorovacího projektu eruptivních dvojhvězd. V případě jasné oblohy budou mít účastníci jedinečnou možnost se zapojit do pozorování na ondřejovském 65 cm dalekohledu.
Nedávná astronomická studie sledující pohyb Sluneční soustavy v minulosti přinesla důkazy, že za zjištěnou anomálií v koncentraci radionuklidu berylia-10 (10Be) v hlubokomořských sedimentech může stát výbuch blízké supernovy. Výzkum využívá vysoce přesná data z mise Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) k rekonstrukci drah Slunce a okolních hvězdokup za posledních 20 milionů let a počítá pravděpodobnost, s jakou v době zaznamenané anomálie došlo v blízkosti Země k hvězdné explozi. Výsledky publikované v časopise Astronomy & Astrophysics naznačují, že blízkost Sluneční soustavy k aktivní oblasti tvorby hvězd v pozdním miocénu významně zvyšuje pravděpodobnost astrofyzikálního vysvětlení záhadného nárůstu pozemského berylia-10.
V době prvních snímků objektů noční oblohy velkými dalekohledy a širokoúhlými komorami na filmy či skleněné desky pokryté emulzí představovala astronomická fotografie významnou část astronomického výzkumu. Stejné snímky mlhovin, hvězdokup i vzdálených galaxií, které jsme obdivovali přetištěné v astronomických knihách, sloužily k poznání stavby těchto objektů a vedly k prvním teoriím popisujícím jejich historii a vývoj.
Dvojhvězda BD+20 5391 se ukázala být mimořádně vzácným případem dvou červených obrů téměř totožné hmotnosti, kteří se vyvíjejí bok po boku. Nová studie vedená týmem z univerzity v Potsdami, na níž spolupracovali i odborníci ze Stelárního oddělení ASU, přináší detailní pohled na jejich fyzikální vlastnosti, oběžnou dráhu a budoucí vývoj. Výsledky naznačují, že z obou obrů brzy začne přetékat hmota do okolí, což může vést buď k jejich splynutí, nebo ke vzniku mimořádně těsné dvojice bílých trpaslíků. Každopádně půjde o jedinečný laboratorní případ vývoje dvojhvězd v pokročilých fázích života.
O víkendu 27. - 29. listopadu 2015 se v Planetáriu Ostrava konala již 47. konference o výzkumu proměnných hvězd, kterou jako obvykle pořádala Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE) České astronomické společnosti. Pořadatelům se podařilo nalákat a zajistit přednášející nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a vzdálenějšího zahraničí. Proto byl letošní ročník opravdu pozoruhodný. Pravděpodobně z největší dálky nám o svém výzkumu vyprávěl Čech dr. Ondřej Pejcha, který v současnosti úspěšně působí na Princetonské univerzitě v USA. Z USA nám přednášela i dr. Stella Kafka, předsedkyně společnosti AAVSO.
U některých galaxií si astronomové povšimli přítomnosti čáry v modré oblasti spektra, která patří ionizovanému heliu. Ke vzniku této čáry jsou zapotřebí vysoké energie. Dosavadní vysvětlení – například vliv horkých a hmotných hvězd – se ukazuje jako nedostatečné. Nová studie ukazuje, že klíčovou roli zřejmě hrají rentgenové zdroje: od černých děr v aktivních jádrech galaxií až po dvojhvězdné systémy s kompaktními objekty. Autoři analyzovali rozsáhlý soubor dat a našli těsnou souvislost mezi intenzitou rentgenového záření a emisí helia, která platí napříč různými typy galaxií. Zdá se tedy, že právě rentgenové zdroje jsou hlavním spouštěčem tohoto mimořádného jevu.
Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, nebo též proměnářské praktikum, je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Během 55 ročníků se praktikum konalo na mnoha místech, například na hvězdárně ve Vyškově nebo ve Ždánicích. Letos už podeváté proběhlo v Peci pod Sněžkou (18. - 25. 7. 2015), v místě bydliště jednoho z našich nejaktivnějších pozorovatelů posledních desetiletí a zároveň našeho bývalého předsedy Luboše Bráta. A opět se v jeho průběhu podařilo získat několik úspěšných objevů!
31. ledna 2020 zachytila družice Swift mohutný záblesk gama označený GRB 200131A. Už po necelé minutě se k pozorování přidal ondřejovský robotický Small Binocular Telescope a pořídil snímky, které ukázaly prudký pokles optické jasnosti. Tak rychlý start měření je mimořádně vzácný – právě v těchto prvních minutách se může projevit krátkodobá, ale významná fáze výbuchu: tzv. reverzní rázová vlna, kdy část energie míří zpět do vyvržené hmoty.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pořádá ve spolupráci s Hvězdárnou Zlín specializovaný seminář zaměřený na korektní analýzu fotometrických dat proměnných hvězd, objevených českými pozorovateli. Seminář proběhne v prostorách zlínské hvězdárny o víkendu 1. - 3. května a přihlášky zasílejte nejpozději do 7. dubna. Jak a komu? Na co se na semináři těšit? Čtěte dále...
Dlouhodobá astronomická pozorování přinášejí unikátní údaje pro studium zajímavých hvězdných systémů. Kataklyzmické proměnné představují fascinující kategorii objektů. V těchto těsných systémech proudí hmota z jedné hvězdy – obvykle vyvinuté chladné hvězdy – na druhou složku, kterou bývá bílý trpaslík. Oběžná dráha je typicky několik hodin. U většiny takových systémů se vytváří z proudící hmoty kolem tohoto trpaslíka akreční disk, ale existuje zvláštní podtřída, kde k tomu nedojde: tzv. polary. Nová studie porovnává dva konkrétní polary – BY Camelopardalis a AR Ursae Majoris – a ukazuje, že přestože patří do stejné kategorie, jejich dlouhodobé chování se zásadně liší.
Na Měsíci existuje voda. Samozřejmě pod povrchem. A to nikoli jen vázaná v minerálech nebo zachycená v hlubokém stínu kráterů, ale i ve formě vodního ledu v měsíčním regolitu, hlavně v blízkosti pólů a dokonce i jako podzemní jezera. Nová studie českých vědců přináší důkazy o výrazných rozdílech mezi polárními a nepolárními oblastmi Měsíce a identifikuje konkrétní místa, kde je pro výskyt vody větší pravděpodobnost.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo práce studentů. To vše v prostředí nově zrekonstruované Hvězdárny a planetária v Brně od 2. do 4. listopadu.
Asteroidy nemusejí být jen osamělými poutníky Sluneční soustavou – některé jsou tvořeny více velikostně srovnatelnými tělesy, jiné mají své malé měsíčky, a další tvoří složité systémy měsíců se dvěma i více tělesy. Nová studie, u níž byli i pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU, se zaměřila na málo známou skupinu asteroidů s družicemi obíhajícími na velmi vzdálených drahách. Tyto tzv. „velmi široké binární systémy“ (VWBA, z anglického very wide binary asteroids) představují extrém v dynamice asteroidů a mohou odhalit klíčové stopy o jejich původu, vývoji, i o kolizní historii rané Sluneční soustavy.
Portrét: Pavel CagašTrpělivé zkoumání snímků nebe pořízených digitální kamerou pomohlo Pavlu Cagašovi k objevu jedinečné soustavy čtyř hvězd tvořících dvě dvojice, které kolem sebe vzájemně obíhají. Dráhy obou dvojic hvězd v soustavě jsou orientovány natolik příznivě, že odhalují neobvyklé parametry svých oběžných drah. To umožňuje nahlédnout do procesů tvorby hvězdných soustav, které nejsou dodnes plně objasněny. Objev byl oznámen v srpnovém čísle prestižního mezinárodního časopisu Astronomy & Astrophysics.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 173 ze 13. 8. 2012.
Co kdyby černé díry nebyly jedinými extrémními objekty ve vesmíru? Nejnovější studie ukazuje, jak skalární a elektromagnetická pole ovlivňují gravitaci kompaktních objektů. Poukazuje tak na možnou existenci tzv. nahých singularit a upozorňuje na nečekané důsledky pro pohyb světla a překvapivé vlastnosti oběžných drah hmoty v jejich okolí. Jiří Horák z ASU byl hlavním autorem článku, který zkoumá možnosti detekce různých typů exotických objektů na základě speciálních vlastností oběžného pohybu, které se mohou projevit v přímém pozorování rentgenového záření akrečních disků, které tyto objekty zpravidla obklopují.
Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky.Autor: NASAO tom, že astronomové potřebují pro svá pozorování čistou a tmavou oblohu, už vyšlo nemálo článků. Světelné znečištění je zkrátka vážný problém, který neztrápí jenom astronomy. Dokud ale tento dlouholetý boj konečně nedosáhne patřičných výsledků, jsou vědci zejména v Evropě a ve Spojených státech nuceni v blízkosti velkých měst pozorovat v takřka bojových podmínkách. Vyrábí se různé filtry, obtížné algoritmy pro zpracování snímků a jiné postupy. Jak se daří odborná pozorování získat za takových podmínek, konkrétně v Ostravě, nám dnes poví astronomka Hana Kučáková.
Modří veleobři – hvězdy mnohonásobně větší a hmotnější než Slunce – procházejí dramatickými proměnami během svého života. Nová studie využívající družici TESS zkoumá, jak se tyto hvězdy vyvíjejí a jaké informace lze vytěžit z jejich proměnlivosti. Díky podrobné analýze jednačtyřiceti těchto hvězd získáváme nové poznatky o jejich vnitřní stavbě, rotaci, pulsacích i záhadném šumu nízkých frekvencí, jehož původ stále uniká jistému vysvětlení.
DvojhvězdaNa obloze známe sice více než 10 tisíc zákrytových dvojhvězd, ale jen několik málo z nich je skutečně unikátních. Seznamte se s HS Hya.
Jak se ve skvrnách na Slunci pohybují jasné útvary zvané penumbrální zrna, a co tento pohyb říká o vnitřní dynamice a magnetickém poli Slunce? Nová studie pomocí pokročilé počítačové simulace nabízí odpovědi, které rozšiřují výsledky předchozích pozorování a odhalují, jak složitý a proměnlivý je život penumbrálních zrníček.
